Vyšší metafora či nová protimuslimská provokace? Kniha Soumission (Podrobení), jejíž titul se odvolává na překlad slova „islám“, které znamená podřízení se Bohu, vyvolává vyhraněné reakce. Stejně tak je tomu u jejího autora, kterého kritika zbožňuje, ale jeho odpůrci veřejně pranýřují.
|
Tento román politické fikce „bude mezníkem v dějinách myšlení, který označí vznik, či návrat, tezí krajní pravice v (takzvané) vysoké literatuře,“ brojí proti novince ředitel levicového deníku Libération Laurent Joffrin.
Živná půda v obavách společnosti
Podle něj kniha pochlebuje myšlenkám (francouzské nacionalistické strany) Národní fronty či postojům rozporuplného polemika Eria Zemmoura, který se proslavil svými výpady proti přistěhovalectví nebo proti Evropské unii. Tyto výpady nacházejí živnou půdu v obavách části francouzské společnosti, dodal Joffrin.
|
Naopak podle konzervativního filozofa Alaina Finkielkrauta spisovatel Houellebecq dokazuje, že má oči otevřené a že se nenechává zastrašit politiky a médii. Popisuje podle něj budoucnost, která není jistá, ale docela dobře možná.
Houellebecq v rozhovoru, který v sobotu zveřejnila americká, francouzská a německá média, připustil, že využívá strachu lidí. Odmítl ale, že by knihou chtěl jakkoli útočit proti islámu. Tvrdí, že jen přistoupil k „urychlení dějin“. „Zhutňuji vývoj, který je podle mého názoru pravděpodobný,“ řekl o svém šestém románu, který vychází nákladem 150 tisíc kusů.
„Používám to, že vzniká strach. Lidé přitom dost dobře neví, z čeho ten strach pramení, zda je to z krajní pravice či z muslimů. Vše zůstává ve stínu,“ řekl médiím laureát Goncourtovy ceny za rok 2010, která je nejcennějším francouzským literárním oceněním.
Názorově rozdělená Francie
Soumission začíná v roce 2022 na konci možného druhého mandátu socialistického prezidenta Françoise Hollandea. V názorově rozdělené Francii šéf smyšlené francouzské islámské strany Muslimské bratrstvo Mohammed Ben Abbes poráží předsedkyni Národní fronty Marine Le Penovou ve druhém, rozhodujícím kole prezidentských voleb díky podpoře levicových a pravicových formací. Nová muslimská hlava státu prosazuje patriarchát, polygamii, nošení závoje, návrat žen do domácností, zákaz svobody vyznání a přechod k islámu.
Spisovatelem načrtnutý možný vývoj vyvolává prý „velký smích“ u politologa Philippea Brauda, který pokládá zvolení muslimského prezidenta ve Francii za „naprosto nepravděpodobné“.