Česko považuje zařazení mezi nepřátelské země Ruska za další krok k eskalaci vztahů

17. dubna - Na večerní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu skladů munice ve Vrběticích v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Z ČR bylo kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb.

18. dubna - Babiš, vicepremiér a ministra vnitra Jan Hamáček (ČSSD) i vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) se shodli, že by se ruské firmy z bezpečnostních důvodů neměly účastnit stavby bloku Jaderné elektrárny Dukovany.

• Hamáček v ČT řekl, že výbuch ve Vrběticích se zřejmě odchýlil od plánu a neměl nastat na území ČR. Policie podle něj pracuje s variantou, že munice měla explodovat až později v Bulharsku. Řekl také, že jeho ohlášená cesta do Moskvy - údajně kvůli vakcíně proti covidu-19 - pomáhala podle něj k zastření příprav na vyhoštění pracovníků ruské ambasády.
• Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo českého velvyslance v Moskvě Vítězslava Pivoňku. Rusko vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády.
• Podporu ČR v souvislosti s vyhoštěním pracovníků ruského velvyslanectví vyjádřila řada zemí, mimo jiné Velká Británie a USA.

19. dubna - Vláda vyřadila z účasti v tendru na nový blok v Dukovanech ruskou společnost Rosatom.

• Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov kategoricky odmítl závěry české strany o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu ve Vrběticích. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí označila vyhoštění ruských diplomatů za nepřátelský akt.
• České republice se dostalo podpory ze strany evropských spojenců. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání ministrů zahraničí členských zemí ujistil, že EU stojí jednotně a solidárně za ČR.
• Premiér Babiš řekl, že výbuch ve Vrběticích nebyl aktem státního terorismu, šlo o útok na zboží bulharského podnikatele, tato formulace vyvolala kritiku ze strany opozičních i některých koaličních politiků. Činnost agentů GRU v Česku označil za nepřijatelnou, akci podle něj navíc "zpackali". Babiš navrhoval odtajnit zprávu BIS, narazil však na odmítnutí ze strany bezpečnostních složek.

20. dubna - Premiér Babiš se omluvil za svá slova o útoku na zboží a výbuch nazval bezprecedentním teroristickým útokem na českém území.

• ČR požádala o společné prohlášení na úrovni NATO.
• Mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat, která se dlouhodobě zabývá ruskými operacemi, zveřejnila, že za výbuchem bylo nejméně šest agentů GRU.

21. dubna - Čerstvě jmenovaný ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD) se sešel s ruským velvyslancem v ČR Alexandrem Zmejevským. Po schůzce řekl, že Rusko dostalo do čtvrtečních 12:00 čas, aby umožnilo návrat všech 20 vyhoštěných českých diplomatů, jinak bude dále snížen počet Rusů na ambasádě v Praze. Mluvit s Ruskem formou požadavků nemá perspektivu, reagoval na to mluvčí Kremlu.

• Senát označil útok ve Vrběticích za akt státního terorismu proti jednomu členskému státu, a tím celé EU. Vyzval vládu, aby vypověděla Rusku smlouvu o přátelství a spolupráci.
• Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že EU důrazně odsuzuje ilegální aktivity na českém území a je znepokojena narušením české svrchovanosti. V dosud nejvýraznější reakci EU také uvedl, že EU stojí za českou reakcí a podporuje snahu ČR o potrestání viníků.

22. dubna - Země Severoatlantické aliance vyjádřily solidaritu ČR. NATO je podle společného prohlášení vážně znepokojeno destabilizačními aktivitami Ruska na území aliance.

• Po vypršení lhůty, do které Rusko mělo umožnit návrat vyhoštěných českých diplomatů, ministr Kulhánek oznámil, že ČR zastropuje počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě. Rozhodnutí o zastropování bylo platné ihned, ruská strana má na stažení 63 pracovníků čas do konce května.
• Mluvčí ruského ministerstva zahraničí uvedla, že se ČR vydalo cestou ničení vztahů s Ruskem. Ruské ministerstvo zahraničí v reakci oznámilo, že Rusko přechází v počtech pracovníků ambasád "na striktní paritu", počty tak budou stejné.
• Slovenský premiér Eduard Heger oznámil, že Slovensko rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví. Krok zdůvodnil tím, že Slovensko nemůže tolerovat, když zástupci cizích diplomatických misí nerespektují dohodnutá pravidla.

23. dubna - Litva, Lotyšsko a Estonsko v solidaritě s Českem nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, aby opustili jejich území. Z Moskvy vzápětí zaznělo, že Rusko na krok pobaltských zemí zareaguje.

• Agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí uvedla, že 31. květnu se na ruském velvyslanectví v Praze a na české ambasádě v Moskvě sníží počet pracovníků. Na každém zastupitelském úřadě podle ní zůstane po sedmi diplomatech, 25 administrativně technických pracovnících a 19 zaměstnancích najatých na místě. Moskva tak rozhodla o výrazném omezení počtu Rusů, pracujících na místě pro českou ambasádu, což zkomplikuje například činnost Českého domu v Moskvě,
• Americké ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires, aby vyjádřilo znepokojení nad pokračujícími "destabilizačními akcemi Ruska". Americká diplomacie znovu vyjádřila "plnou podporu České republice".

24. dubna - Ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov prohlásil, že vyhoštění ruských diplomatů z ČR a snaha zapojit do diplomatické roztržky Evropskou unii a NATO je součást "protiruské psychózy Západu".

25. dubna - K případu se poprvé vyjádřil prezident Miloš Zeman. V televizním projevu uvedl, že jsou dvě vyšetřovací verze kauzy a že pokud se potvrdí účast ruských agentů, mělo by za to Rusko zaplatit například neúčastí společnosti Rosatom v tendru na dostavbu Dukovan. Uvedl také, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) neexistují důkazy ani svědectví, že by agenti v areálu byli. Většina opozice projev kritizovala.

26. dubna - Rumunské ministerstvo zahraničí oznámilo, že jako výraz solidarity s Českem ze země vyhostí zástupce ruského vojenského přidělence.

28. dubna - Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhošťuje diplomaty z Estonska, Litvy a Lotyšska v odvetě za to, že pobaltské země vypověděly ruské diplomaty. Z Ruska budou muset odjet také tři pracovníci slovenského velvyslanectví v Moskvě.

29. dubna - Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na kauzu Vrbětice.

- Ruského diplomata vypovědělo také Bulharsko.

30. dubna - Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové a šéfa EP Davida Sassoliho.

2. května - Americký ministr zahraničí Antony Blinken v telefonickém rozhovoru s premiérem Babišem vyjádřil podporu Česku v jeho sporu s Ruskem.

4. května - Vicepremiér Hamáček odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze. Hamáček uvedl, že zpráva webu Seznam Zprávy je plná lží, spekulací a šokovala ho; uvedl, že v žádném okamžiku nebyl předmětem jednání před cestou do Moskvy "jakýkoliv výměnný obchod s Ruskou federací". Hamáček také oznámil, že se plánuje proti informacím zveřejněným serverem bránit trestním oznámením i civilní žalobou. Seznam Zprávy na svém tvrzení trvají, později uvedly, že Hamáčkovi s přípravou později odvolané cesty do Moskvy pomáhal také Hrad, pomoc se měla týkat uspořádání rusko-amerického summitu v Praze.

6. května - Ruskému prezidentskému mluvčímu Dmitriji Peskovovi není známo, že by pro administrativu ruského prezidenta pracovali muži vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, které Česká republika podezřívá z podílu na explozi ve Vrběticích

8. května - Premiér Babiš požádal, aby evropské státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho ruského diplomata v solidaritě s ČR kvůli kauze Vrbětice.

10. května - Po jednání ministrů zahraničí členských zemí EU řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, že EU nechce dále zvyšovat napětí ve vztazích s Moskvou vyhošťováním dalších ruských diplomatů. EU podle něho nadále jednoznačně stojí za Českem v jeho sporu s Ruskem vyvolaném kauzou Vrbětice.

13. května - Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová prohlásila, že "bezdůvodná a rozporuplná" obvinění České republiky vůči Rusku připomínají "nekonečný vnitřní rozruch".

14. května - Ruská vláda schválila seznam nepřátelských zemí, přičemž do něj zařadila jen Českou republiku a Spojené státy. Zároveň stanovila maximální počet lidí v Rusku, kteří pro tyto země smějí pracovat. V případě ČR jde o 19 osob, zatímco pro USA nesmí pracovat nikdo.