Úterý 7. července 2020svátek má Bohuslava 20 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Ekonomika se může oklepat rychle, věří člen krizového štábu Matějka. Vládu varuje před nevhodnými zásahy

Ekonom Filip Matějka. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ekonom Filip Matějka. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Vláda podle ekonoma Filipa Matějky může hospodářství pomoct, ale i vytvořit dlouhou krizi. Zatím nám chybí data, včetně těch o chování koronaviru, abychom mohli říci, co se stane s ekonomikou, i pro to, abychom třeba přistoupili k promořování populace, dodává.

Lidovky.cz: Má vůbec smysl být v Ústředním krizovém štábu? Co tam vlastně děláte jako zástupce opozice?
Radil jsem se s kolegy ekonomy z našeho institutu CERGE-EI a shodli jsme se na tom, že ano. Momentálně se například v krizovém štábu snažím pomoci s tím, aby se více rozběhlo testování na koronavirus. Na první pohled to vypadá jako neekonomická věc, ale pro uvolňování současných zákazů je to zásadní a celý můj odborný výzkum je o rozhodování za nejistoty a to lze nyní využít. Jen chci dodat, že jsem nezávislý, i když jsem nominován do štábu Piráty a hnutím STAN.

Lidovky.cz: Jste plnoprávný člen krizového štábu, nebo jste tam takový host? O zástupcích opozice, které tam přizvala vláda, totiž v oficiálním statutu štábu nic není.
Nejsem si jistý. Jednou týdně se celý štáb schází částečně prostřednictvím videokonference a mluvíme o věcech, které nám přijdou důležité. Jsou tam podskupiny, které se potkávají každý den. Jsem v ekonomické podskupině a to je pro mě zásadní. Myslím si, že tahle skupina se nakonec přesune celkově pod vládu, protože jen tak to má logiku. Kabinet si už zřídil Národní ekonomickou radu vlády neboli NERV. Je tam pár ekonomů včetně mých kolegů z CERGE a pak ředitelé velkých podniků. Šéfové velkých firem nebudou zřejmě mít čas něco vymýšlet, dost času jim zabere řízení firem. Takže to bude spíš na ekonomech a víc ekonomů se bude hodit.

Lidovky.cz: Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček už prohlásil, že nový NERV bude nadřazený všem a že v něm jsou všichni zástupci ekonomiky, které jsme potřebovali. Zní to, jako že kapitáni průmyslu budou rozhodovat a zadávat úkoly ostatním.
Kdyby to tak bylo, tak s kolegy ekonomy samozřejmě okamžitě jdeme pryč. Ale nikdo mi nic takového neříkal.

Lidovky.cz: Předpokládám, že v krizovém štábu máte přístup k důležitým datům o vývoji epidemie, třeba z Ústavu zdravotnických informací a statistiky, a také o plánovaném průzkumu toho, kolik lidí se setkalo s nemocí covid-19. Co z toho plyne, bude průzkum reprezentativní a diskutujete na štábu také o možnosti „promoření“ populace? A dělají se výzkumy třeba toho, jak nemoc působí na lidi dlouhodobě?
K takovým údajům nemáme přístup. Státní správa obecně není moc digitalizovaná a ve vytvoření datové základny vidím jeden z nových úkolů. Co bych sám rád a čemu se s mnoha dalšími kolegy vědci snažím pomoci, je zvýšení kapacity testování. Zavést různé algoritmy, které budou navrhovat, koho testovat, zapojit do testování více laboratoří, vyškolit personál a další firmy, které by mohly vyrábět potřebné chemikálie a odběrové sady. Je to nutné koordinovat, zjišťovat ihned, co je kde potřeba, a tam nasměrovat zdroje. Vytvořit něco jako start-up, s nejlepšími lidmi z byznysu, státní správy i vědců, který to udělá. Zároveň je třeba koordinovat informace z testování, až se začnou uvolňovat jednotlivá omezení. Abychom věděli, že se epidemie znovu nerozjíždí a nehrozí, že nemocní zahltí zdravotní systém.

Investice do navýšení kapacity testování by se nám vrátila tisícinásobně. Každý den v tomhle stavu nás stojí miliardy korun. Když budeme schopni plošněji testovat, tak při otevírání budeme velmi rychle vědět, kdy a jak rychle se epidemie případně zase šíří. Pak by i větší otevření bylo daleko bezpečnější, protože bychom mohli zasáhnout včas. Musí to být priorita, zatím ale bohužel úplně není. Umožnilo by to rychlejší návrat do života a i nás lépe ochránilo před epidemií.

O promořování se nemluvilo. Dokud nebude provedeno větší testování, je těžké jít tímto směrem. Je to velké riziko. Samozřejmě můžeme zjistit, že je to možné. Ale právě proto potřebujeme napřed hodně testů.

Lidovky.cz: Pojďme k ekonomickým věcem. Propagoval jste dočasné „zmražení ekonomiky“, povedlo se to?
Částečně. Státní aparát jde tímto směrem. Vytvořili jsme recesi, protože jsme zavřeli obchody a některé firmy. Teď je třeba zajistit, aby se nerozpadl ekonomický systém, a udržet zaměstnanost. Už se to děje, jsou tu programy státních půjček jako COVID nebo zavedením takzvaného kurzarbeitu, příspěvku na mzdy zaměstnanců. Zatím jsou malinké, je to na úrovni drobných desítek miliard korun. Ale víme, že díra v ekonomice bude na úrovni stovek miliard korun, takže státní programy bude potřeba zvětšit nebo zavést nové. Problém je, že stávající programy nejsou jednoduché a rychlé. U kurzarbeitu se zjistilo, že žadatelé nedokázali 70 procent formulářů vyplnit správně. U žádostí o úvěr zase teprve po týdnu dostali žadatelé pořadové číslo. Pomoc má být plošná, jednodušší, s méně podmínkami pro více lidí a firem.

Lidovky.cz: Není větší problém v tom, na jak dlouho jsou některé programy pomoci navrženy? Státní půjčky se musí rychle splatit, například za dva roky. Odložení splátek půjček zase znamená, že dlužníci nakonec zaplatí víc. Nepřinese to problémy v budoucnu?

Nemyslím si. Posledních pár dní prosazuji, abychom nedělali dlouhodobé změny, jako je například už schválené odložení splátek až o půl roku. Bylo by lepší přemýšlet o dvou měsících. Nevíme totiž ani to, co bude v příštích týdnech. Jde o to, momentálně udržet firmy naživu a udržet zaměstnanost. Pak může přijít případně další vlna pomoci. Svět se po epidemii změní a některé firmy, které byly skvělé a užitečné dřív, už pak nebudou potřeba. Ty nemá cenu podporovat. V této situaci mohou být třeba některé cestovní kanceláře nebo letecké společnosti.

Musíme si dát pozor i na nezamýšlené důsledky některých věcí. Například dlouhodobý odklad splátek dluhů je nebezpečný i kvůli tomu, že jde o signál společnosti. Někteří to berou tak, že teď je normální standard neplatit. Klesá platební morálka. Zdá se, že už teď svým dodavatelům neplatí ani podniky, které by platit mohly. Nemáme k tomu zatím data, ale co jsem mluvil s podnikateli, tak se zdá, že k tomu dochází.

Lidovky.cz: Prosazujete větší pomoc. Nedávno jste řekl, že by bylo dobré poslat každému ze státní kasy deset tisíc korun a zavést tak něco jako ničím nepodmíněný příjem. Není to zbytečné rozhazování a špatný příklad pro ty, kdo se snaží pomoci si sami?
Byla to věta z rozhovoru vytržená z kontextu. Můj návrh byl deset tisíc všem kromě těch, kdo mají práci jako před epidemií, jsou důchodci, živí je stát a mají státní podporu přes kurzarbeit atd. Jde jen o rozšíření současného systému podpory ze živnostníků na další postižené. Jsou tu i jiné možnosti. Třeba známý americký ekonom Greg Mankiw navrhl, aby se zvýšila základní sleva na dani. Tato suma by se navíc neodečítala od daní, ale naopak by byla vyplacena hned každému člověku. Později by ji ti, kdo nakonec vydělají, zaplatili zpět na daních příští rok. Lidé by tak okamžitě získali hotovost a překonali případný výpadek příjmů. Tady to navrhl pirátský poslanec Tomáš Martínek.

Lidovky.cz: Vláda chce pomoci i velkým podnikům a uvažuje se o jejich částečném zestátnění. Propagujete plošnou pomoc, ale tohle kritizujete. Proč?
Stát by měl pomáhat hlavně menším firmám. Například pokud jde o úvěr. U velkých firem to zvládnou banky, vyhodnotí si, jak na tom společnost je, jak jí půjčit, pokud už jí půjčily a je životaschopná, odloží splátky. Jenže malých podniků je spousta a problémy na ně dopadly na všechny najednou. Když přijde do banky 50 tisíc žádostí o úvěr a peníze potřebují tito lidé hned, banka to nestihne zpracovat a půjčit jim. Musí zasáhnout stát.

Velkým firmám opravdu mohou půjčit banky. A pokud předpokládáme, že tyto společnosti nebudou nikdy vydělávat, a tak jim nikdo nepůjčí, není důvod, proč by je měl vlastnit stát. Navíc když podpoříte jednotlivé velké firmy, dlouhodobě to vede k omezení konkurence a výdajů na vývoj a inovace. Další problém je, že oproti třeba USA tu nejsou rozvinuté akciové trhy. Tam z nich poznáte, jakou má firma zhruba hodnotu. U nás to nefunguje. Nemáme vodítko, za kolik takovou firmu kupovat, a stát pak často zaplatí víc, než musí.

Lidovky.cz: Ministr Havlíček ale mluvil o tom, že stát by měl vstoupit do strategických firem, a jako příklad uvedl leteckého dopravce Smartwings.
Tomu opravdu nerozumím. Pokud si vláda myslí, že je důležité, abychom někam létali, může koupit pár letadel. Teď je na to dobrá doba, letadla budou bezpochyby levná. Nevidím důvod, proč kupovat celé aerolinie.

Lidovky.cz: A co úvahy, že bychom měli mít v Česku státní strategické podniky? Například vlastní výrobu léků a zdravotnických pomůcek, abychom byli připraveni na příští epidemii.
Něco takového nepomůže vždy a jsme malý stát, nelze tu mít všechno. Spíše bychom měli být připraveni na krize. Máme každý měsíc zkoušku sirén a po finanční krizi i tak zvané stress testy bank, jestli vydrží případné problémy v ekonomice. Měli bychom mít něco takového ve větším měřítku pro krizové situace. Jak využít místní výroby, zařídit, aby stát byl schopen koordinovat dodávky a nákup, aby podpořil produkci. Vidíme, že výroba se dá změnit, že se mohou využít dobrovolníci, že se zapojí různé firmy. Je třeba to naplánovat a koordinaci a tok informací vyzkoušet v rámci cvičení. Pak se ukáže, co případně potřebujeme.

Lidovky.cz: Jak velký může být ekonomický propad kvůli epidemii? A co nezaměstnanost? Zatím je stále na třech procentech.
Už jsem napsal, že aktuální propad HDP je 10 až 30 procent. Je to obrovský rozptyl, který má naznačit, že to prostě teď nemůžeme říci. Nemáme potřebné údaje. Pokud jde o nezaměstnanost, myslím si, že ty tři procenta budou spíše otázkou fungování státního aparátu. Možná nemáme aktuální data, nebo se lidé ještě na úřadech nepřihlásili. Vysoká nezaměstnanost přijde. Mluvil jsem s podnikateli a ti často uvažují o snížení počtu zaměstnanců o 20–30 procent, snad ale zapůsobí vládní opatření.

Lidovky.cz: Za jak dlouho se z toho oklepeme?
Netroufnu si to říci, pokud nevíme ani základní parametry celé pandemie. Pokud budeme schopni hodně testovat a dostat nákazu pod kontrolu a ze zdravotnického hlediska pak nebude problém, můžeme se dostat z ekonomických problémů za pár měsíců. Z recesí, které jsou hnané reálnými věcmi, jde třeba o války či zemětřesení, se svět většinou oklepal velmi rychle.

Jde jen o to, abychom si nevhodnými zásahy nezpůsobili problémy ve finančním systému, protože ty trvají dlouho. Trochu se bojím dlouhodobých vládních zásahů. Třeba vyjádření ministryně financí, že chce rozhýbat trh s nemovitostmi. Tomu se můžeme věnovat později, teď je třeba využít času k jiným věcem. Navíc nevíme, co se stane, když rozhýbáme trh s nemovitostmi a rychlý pokles cen nemovitostí by znamenal ještě navíc hypoteční krizi.

Vláda ale může i hodně pomoci. Pokud programy podpory budou rychlé a rozsáhlé, lze udržet nízkou nezaměstnanost. Zadlužíme se, ale neměl by to být problém. Česko má dluhy okolo 30 procent HDP a zadlužení 50 procent by nebyla žádná katastrofa. Vláda tak může vydat dluhopisy a vypůjčit si. Povede to k inflaci? Zatím nevíme. Po finanční krizi inflace nevzrostla. Možná i kvůli tomu, že firmy i jednotlivci drželi kvůli nejistotě více hotovosti. Možná budou zase a pak ani inflace nebude. Vyjít bychom z toho mohli docela dobře.

Marek Hudema

Autor

Marek Hudemamarek.hudema@lidovky.czČlánky

Na podzim může přijít katastrofa, varuje bývalý viceguvernér centrální banky

Pro Čechy je nebe nízko, píše ve své knize Mojmír Hampl. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Patří mezi nejtalentovanější a nejznámější ekonomy v Česku. V pouhých 32 letech se stal viceguvernérem České národní...

Velké srovnání cen zubařských zákroků. V regionech se liší i o tisíce

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Stomatologie je už léta oborem, v němž pacienti musí hodně platit. Pomalu se to ale mění. Akutní péče je díky větší...

Radit lidem, aby během pandemie seděli doma, byla chyba, říká Pavel Pafko

Přední chirurg a brzy osmdesátník Pavel Pafko má za sebou tři etapy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zdůrazňuje, že není žádný king, ani se nepovažuje za mimořádně talentovaného. Pavel Pafko prý jen pracoval víc než...