130 let
Ústavní právník a bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský.

Ústavní právník a bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský. | foto: Lidové noviny

KOMENTÁŘ: Profesor Jičínský slaví devadesátiny. Za práci pro Chartu 77 byl trestně stíhaný, po revoluci přispěl k demokratizaci státu

Právo
  •   7:00
PRAHA - V úterý oslavuje 90. narozeniny profesor ústavního práva Zdeněk Jičínský. Toto významné životní jubileum si zaslouží nejenom blahopřání, ale také připomenutí dosavadního běhu jeho života.

Profesor Jičínský patří ke stále se zmenšujícímu okruhu lidí, kteří by mohli podat přímé svědectví o našem státním a ústavním vývoji v posledních sedmdesáti pěti letech. Svědectví o to cennější, že v řadě jeho klíčových momentů posledního více než půlstoletí patřil k přímým aktérům. A to v několikeré roli – jako právník, vysokoškolský pedagog, politik, angažovaný občan a publicista. V některých případech ve službách státu, v jiných s ním stát zacházel jako se svým nepřítelem.

Na prahu dospělosti zažil konec války a obnovu československé republiky, jako student Právnické fakulty Univerzity Karlovy potom únorový převrat i následující čistky. V tehdejším období jako mnoho jiných spojil své působení s komunistickou stranou. V tomto směru byl postoj profesora Jičínského čím dál kritičtější, což se projevilo v jeho další činnosti. Jak v odborné, tak i politické oblasti spojil svůj život s liberalizací politických poměrů a humanizací práva.

Toto jeho působení postupně gradovalo v průběhu 60. let, zpočátku působením na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, aby našlo jeden ze svých vrcholů v roce 1968. Tehdy se profesor Jičínský, již známý svými liberálními politickými postoji, stal členem vládní komise pro přípravu federalizace státu a byl kooptován do nově zřízené České národní rady, v níž zastával mj. funkci místopředsedy. V tomtéž období jako spoluautor publikoval na svou dobu pozoruhodné učebnice teorie práva a řadu článků s ústavněprávní tématikou.

Tato společenská angažovanost neprošla po 21. srpnu 1968 bez následků. S ohledem na své politické a společenské působení byl profesor Jičínský s počátkem tzv. normalizace donucen rezignovat na své ústavní funkce, o rok později byl vyloučen z komunistické strany a bezprostředně poté mu bylo zakázáno působit na Právnické fakultě. Tehdy začal pracovat v České státní pojišťovně. Ani po těchto životních zvratech však aktivity profesora Jičínského na poli prosazování základních práv a svobod neskončily.

Profesor Jičínský patří také do skupiny prvních signatářů Charty 77. V důsledku svého podpisu byl z pojišťovny vyhozen a rok a půl zůstal bez zaměstnání. V rámci Charty 77 byl aktivní a stal se autorem, spoluautorem nebo konzultantem řady jejích dokumentů a prohlášení. Tato jeho činnost nezůstala bez odezvy. Vedle perzekuce pracovněprávního charakteru nastoupila v režii StB také perzekuce trestněprávní. V období 1981 – 1990 byl profesor Jičínský obviněn z trestného činu podvracení republiky. Během této dlouhé doby doby nedošlo ani k podání obžaloby, ani zastavení trestního stíhání. Trestní stíhání bylo využíváno jako další nátlakový nástroj.

Změnu přinesl listopad 1989. Profesor Jičínský patřil k aktérům listopadových událostí roku 1989 a 28. prosince byl kooptován do Federálního shromáždění a zvolen jeho místopředsedou. V červnu 1990 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění a stejně tak za další dva roky. V tomto období se stává členem sociálnědemokratické strany. Ve Federálním shromáždění se aktivně podílel na přípravě a prosazení zákonů demokratizujících československý stát. Jednalo se o zákony o sdružování v politických stranách, o svobodě náboženského vyznání, zákon spolčovací, shromažďovací a petiční, volební zákony, a také se výrazně zapojuje do přípravy Listiny základních práv a svobod. Tyto předpisy platí bez větších změn dodnes.

V samostatné České republice byl poslancem v letech 1996 - 2010, s přestávkou v letech 2002 - 2003. Byl sice doyenem Poslanecké sněmovny, ale současně také jedním z jejích nejaktivnějších poslanců. Přibližně v tomto období působil také jako externí pedagog na své alma mater.

O profesoru Jičínském by bylo možno napsat mnohem více, ale to by přesahovalo možnosti i účel tohoto příspěvku. Už z uvedeného je patrné, že profesor Zdeněk Jičínský svůj život naplnil v mnoha směrech a nikdy nezůstal pouze u akademické teorie. Ovlivnil nejen mnoho svých studentů, ale přispěl také ke zlepšení politických a právních poměrů v naší zemi.

Na závěr zbývá pouze popřát vše nejlepší a do dalších let především pevné zdraví, dobrou kondici alespoň jako doposud a životní spokojenost!

Autor: