130 let
Dalším negativním faktorem byly známky zpomalení hospodářského růstu v jádrových ekonomikách eurozóny, především Německa

Dalším negativním faktorem byly známky zpomalení hospodářského růstu v jádrových ekonomikách eurozóny, především Německa | foto: ČTK

Názor

NAVRÁTIL: Trhy, politici a nová realita

Ekonomika
  •   7:00
Zaujal mě text George Friedmana ze Stratforu, takže tohle je začátek minisérie o politicích. Často totiž můžeme slyšet od analytiků a investorů, že aktuální situace na finančních trzích je nepřehledná, protože dění mají v rukou politici. A ti jsou nepředvídatelní, jejich jednání je vedeno populismem.

Proto racionální a logické argumenty přestávají mít platnost. Například fond Moore Capital Management dokonce vrátil svým klientům peníze, protože odmítá v takovém nepřehledném prostředí investovat.

Rozumím tomuto tápání. Na takto velký vliv politiků na dění na finančních trzích nejsme zvyklí. Neumíme jej uchopit. A říkáme, že politická rozhodnutí jsou méně předvídatelná než ekonomická rozhodnutí.

Ale politika a trhy jsou přece o lidech. V čem je rozdíl? Navíc politika a trhy v minulosti vždy byly v těsném spojení a interakci. Politika nastavovala strukturu fungování ekonomiky. Tak tomu bylo vždy. Proto taky Adam Smitha David Ricardo, které máme za zakladatele ekonomie, nepoužívali výraz „ekonomie“, ale „politická ekonomie“.

K odtržení slova „politická“ od „ekonomie“ došlo až snahou o matematizaci ekonomie na konci 19. století, která byla vedena touhou mít ekonomii jako samostatnou vědní disciplínu. Zmatematizovaná a odpolitizovaná ekonomie vedla k víře, že umíme trhy lépe prognózovat.

To ale samo o sobě není problém. Vždyť jsem psal, že těsné propojení trhů a politiků bylo naprosto normální. Problémem byla prosperita, kterou si svět užíval od osmdesátých let. Prosperita znamenala mnohem menší nutnost politiků zasahovat do systému a struktury fungování ekonomiky a trhů.

Pokračování příště…

Autor: