Proč tu, pane Korerisi, citujete Blavatskou třikrát? Myslíte, že pak bude její výrok pravdivý? Jinak nic proti propagaci theosofie, máme náboženskou svobodu, ale autor teosofii podsunuje podloudně pod záminkou psaní o obrazech. A to není příliš fér, což? Co kdyby tu nějaký ateista na základě díla nějakého umělce propagoval ateismus? Líbilo by se vám to?
To máte tak, paní Kašparová. Dvakrát se to neobjevilo, po třetím pokusu to tam je třikrát. Na to, jak ty dva přebytečné zrušit, se mi přijít nepodařilo.
“To, co přináleží našim duším, je věčné ... Těch životů je nespočetně, ale duše či duch, který nás oživuje v průběhu miriád existencí, je ten samý, i když v knize a kapitole může hmotný mozek zapomenout události prožité v jednom pozemském životě, celkový objem kolektivního vědomí nemůže nikdy opustit božskou duši, která se v nás skrývá. Její šepot může být příliš tichý a přicházet z roviny příliš vzdálené k tomu, aby jej naše hmotné smysly dokázaly pochytit; nicméně stín událostí k nimž došlo, stejně tak jako stín událostí k nimž má teprve dojít, se nachází v rámci jejích schopností vnímat a nachází se tak vždy před jejíma očima.” J. P. Blavatská, Tajná doktrína (Secret Doctrine, Vol. II, p. 424)
“To, co přináleží našim duším, je věčné ... Těch životů je nespočetně, ale duše či duch, který nás oživuje v průběhu miriád existencí, je ten samý, i když v knize a kapitole může hmotný mozek zapomenout události prožité v jednom pozemském životě, celkový objem kolektivního vědomí nemůže nikdy opustit božskou duši, která se v nás skrývá. Její šepot může být příliš tichý a přicházet z roviny příliš vzdálené k tomu, aby jej naše hmotné smysly dokázaly pochytit; nicméně stín událostí k nimž došlo, stejně tak jako stín událostí k nimž má teprve dojít, se nachází v rámci jejích schopností vnímat a nachází se tak vždy před jejíma očima.”
J. P. Blavatská, Tajná doktrína (Secret Doctrine, Vol. II, p. 424)
“To, co přináleží našim duším, je věčné ... Těch životů je nespočetně, ale duše či duch, který nás oživuje v průběhu miriád existencí, je ten samý, i když v knize a kapitole může hmotný mozek zapomenout události prožité v jednom pozemském životě, celkový objem kolektivního vědomí nemůže nikdy opustit božskou duši, která se v nás skrývá. Její šepot může být příliš tichý a přicházet z roviny příliš vzdálené k tomu, aby jej naše hmotné smysly dokázaly pochytit; nicméně stín událostí k nimž došlo, stejně tak jako stín událostí k nimž má teprve dojít, se nachází v rámci jejích schopností vnímat a nachází se tak vždy před jejíma očima.”
J. P. Blavatská, Tajná doktrína (Secret Doctrine, Vol. II, p. 424)