130 let
Jaký je vztah mezi nezaměstnaností a inflací?

Jaký je vztah mezi nezaměstnaností a inflací? | foto: Česká pozice

Je současné znehodnocování peněz jen krátkodobým jevem?

  •   18:16
Některé komodity globálně za půl roku zdražily o 50, meziročně dokonce až o více než sto procent. Možná jde o krátkodobý jev, ale na tom nejsou ekonomové zajedno, což zvyšuje strach lidí z inflace.

Inflace buší na dveře

V důsledku pandemie jsme od začátku roku 2021 svědky nevídaného zvýšení cen na globálních trzích surovin. Není ani výjimkou, že některé komodity za půl roku zdražily o 50, v meziročním srovnání dokonce až o více než sto procent. Možná jde o krátkodobý jev, ale na tom nejsou ekonomové zajedno, což zvyšuje strach lidí z inflace. Tento problém budou muset centrální banky dříve či později řešit zvýšením úrokových sazeb, ale zatím vyčkávají.

Podívejme se na vývoj cen některých surovin – sójový olej zdražil od začátku roku o 65 a meziročně o 157 procent, ropa (42 a 84 procent), dřevo (52 a 273), kukuřice (41 a 107), měď (30 a 81), hliník (23 a 57), zemní plyn (21 a 70), zinek (11 a 50), olovo (11 a 27) či cukr (14 a 51). Důvodem zvýšení cen je růst obrovské poptávky, na kterou nabídka není schopná reagovat.

Fed před časem slíbil úrokové sazby zvednout až poté, co znehodnocování peněz bude dlouhodobě vyšší než dvě procenta. Nyní se do konce roku očekává inflace na úrovni tří procent, ale americká ministryně financí Janet Yellenová, bývalá šéfka Fedu, považuje tento jev za přechodný. Důvodem jsou zejména výpadky dodávek, které se časem vrátí do normálu.

Dochází k nedostatku surovin, lhůty dodávek se prodloužily a lodní doprava zaznamenává výpadky. Organizace spojených národů předminulý týden oznámila, že přestože letošní úroda obilí má být dobrá, jeho cena strmě narostla. Analytici předpovídají, že zdražení surovin se promítne i do výrobních cen, což brzy pocítí i spotřebitelé.

V této souvislosti se ozval hlavní ekonom Deutsche Banky David Folkerts-Landau, který ostře kritizoval monetární politiku americké centrální banky (Fed). Světová ekonomika podle něho sedí na časované bombě kvůli Fedu, jenž inflaci upozaďuje v zájmu ekonomického růstu, což může přinést recesi a „ničivé důsledky“ pro nejchudší část obyvatelstva. „Soustředit se na stimulaci hospodářství a zároveň obavy z inflace zametat pod koberec považuji za velkou chybu,“ tvrdí Folkerts-Landau.

Fed před časem slíbil úrokové sazby zvednout až poté, co znehodnocování peněz bude dlouhodobě vyšší než dvě procenta. Nyní se do konce roku očekává inflace na úrovni tří procent, ale americká ministryně financí Janet Yellenová, bývalá šéfka Fedu, považuje tento jev za přechodný. Důvodem jsou zejména výpadky dodávek, které se časem vrátí do normálu.

Autor: István Léko
  • Vybrali jsme pro Vás