V prvním dílu pohádky o Ježíškovi ČEZíškovi jsme vyprávěli, jak energetický gigant v roce 2004 obdaroval některé vlivné politiky nevšedními dárky k Vánocům a k narozeninám. (Informace jsme získali od spolupracovnice jedné z agentur, které se o rozsílání pozorností staraly.) Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka si poctivě vzpomněl, že od společnosti ČEZ dostal jako „společenský dar“ dřevěnou stavebnici, Cyril Svoboda a Libor Ambrozek dárky popřeli. V pokračování se soustředíme na další politiky ve vrcholných funkcích. A předem prozradíme, že jsme pravděpodobně narazili na půvabnou třináctou komnatu Stanislava Grosse.
Přestože nás mluvčí ČEZ v minulém článku ujišťovala, že „výdaje na reprezentaci jsou striktně omezeny a nezahrnují pouze náklady na dárky“, v případě některých vrcholných činitelů se manažeři společnosti vlastněné ze 70 procent státem nezdráhali poslat velmi hodnotné dary. V diskusi pod prvním dílem se objevila otázka ve smyslu: Proč ze standardní společenské záležitosti děláme aféru? Chtělo by to asi víc nadhledu a také zopakovat příměr, že je to podobné, jako kdyby zaměstnanci firmy posílali dárky jejímu majiteli – ovšem z firemních peněz. Ale ještě něco. Jeden z ministrů, kteří vystupují v tomto pokračování, se sám podivuje, že hodnota obdržených darů byla tak vysoká.
Vášeň Stanislava Grosse
Mladý politik Stanislav Gross začal strmě politicky stoupat na počátku tohoto tisíciletí. V roce 2000 se stal ve vládě Miloše Zemana ministrem vnitra. Na tomto postu setrval i po sněmovních volbách 2002, navíc se stal prvním místopředsedou následující vlády Vladimíra Špidly. Tím samozřejmě raketový vzestup někdejšího studenta střední průmyslové školy dopravní nevyvrcholil, v roce 2004 se stal premiérem (v postu se udržel jen osm měsíců). A to je právě rok, z nějž má ČESKÁ POZICE k dispozici následující informace.
Výčet dárků od energetické společnosti je hodný premiérské funkce. Najdeme zde pánskou šálu značky Ermenegildo Zegna (4700 korun), růžový šátek Hermes (8100 korun) a od stejné značky kravatu z těžkého hedvábí (4700 korun). Obligátní šampaňské Gosset nechybělo. To nejzajímavější na konec: hlavním darem pro pana Grosse byl Bonsaj Ficus za 40 tisíc korun, takže pan expremiér je nejen schopným podnikatelem, ale zřejmě i vášnivým pěstitelem. Škoda, že na dotazy ČESKÉ POZICE Gross nereagoval.
Ministr průmyslu a obchodu za Špidlovy i Grossovy vlády Milan Urban (ČSSD) dostal luxusní tašku značky Montblanc (Nightflight Document Case za 16 750 korun), sadu doutníků a cigar cutter dohromady za 10 750 korun. „Nejsem si vědom, že bych kdy dostal nějaké dárky od firmy ČEZ,“ sdělil k tomu současný poslanec sociální demokracie Milan Urban.
Zdeněk Škromach (ČSSD) byl ministrem práce a sociálních věcí ve Špidlově i Grossově vládě, ve které byl i prvním místopředsedou. Od ČEZ dostal cigar cutter a organizér značky Montblanc (dohromady za 17 230 korun), nechybělo šampaňské Gosset. Škromach ČESKÉ POZICI sdělil, že politikům chodí spousta takových pozorností, nicméně že vliv na jeho rozhodování to nemělo. Nad celkovou sumou za tyto dary se však podivil a řekl, že jestli je pravdivá, tak je to nevkusné.
Obraz pro prezidenta, doutníčky pro kancléře
Ani na hlavu státu ČEZ nezapomněl. K Vánocům v roce 2004 dostal obraz v hodnotě 65 tisíc korun. A jako všichni ostatní i šampaňské Gosset. O tom, že je důležité potěšit též nejbližší prezidentovy spolupracovníky, svědčí dárky pro vedoucího prezidentské kanceláře Jiřího Weigla. Obdržel kubánské doutníky Cohiba (25 tisíc korun) a do výbavy cigar cutter značky Montblanc (2390 korun). Mluvčí Hradu na dotazy ČESKÉ POZICE nereagoval.
