Koaliční smlouva ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL věnuje také několik odstavců energetice. V posledním odstavci bodu III.1.3 Energetika se uvádí: „Budeme usilovat o schválení Státní energetické koncepce napříč politickým spektrem, aby nedocházelo k zásadním změnám koncepce při změně vládní garnitury.“ To je velmi potřebné prohlášení (byť nepříliš závazně znějící, protože usilovat o něco ještě nutně neznamená závazek dosáhnout cíle).
Odborná veřejnost už dlouhou dobu vyzývá politiky, aby formou zákona přijali Státní energetickou koncepci, a tím poskytli vládám i nástroje, jak ji vymáhat. V prostředí rozprodané elektroenergetiky a těžebních společností to není jednoduchý úkol. Donutit privátní, nebo napůl privátní majitele elektráren a dolů, aby se chovali zodpovědně z celospolečenského hlediska a nemysleli jen na svůj okamžitý zisk, je „opovážlivá důvěřivost v milost Boží“.
Devět otázek
Státní energetická koncepce upozorňuje na budoucí problémy v elektroenergetice, které jsou v současné době zastíněné přebytkem a vývozem. Vyvážíme elektrickou práci, místo abychom šetřili, odkládáme rozhodnutí, které je z okamžitého hlediska nepopulární. Z bilance zdrojů vyplývá, že koncem dvacátých let tohoto století bude mít Česká republika zápornou bilanci, přičemž výstavba libovolného elektroenergetického zdroje je časově náročná – od záměru, přes projekt a povolovací řízení až po realizaci.
V koaliční smlouvě je řada moudrých předsevzetí a prozíravý občan by byl rád, kdyby byla naplněna. Jedno z koaličních předsevzetí zní: „Pokud to bude hospodářsky výhodné pro ČR, podpoříme dostavbu Jaderné elektrárny Temelín.“ Zamýšlím se, co znamená, „pokud to bude hospodářsky výhodné“. Obchodníka samozřejmě napadne cena a ekonomická návratnost. Národohospodář, jenž si uvědomuje, že bez elektřiny naše civilizace zkolabuje, by měl ale vzít v úvahu:
- Máme jinou alternativu?
- Je cena jediným kritériem, které je třeba brát v úvahu?
- Jaká je cena nedodané elektřiny?
- Umíme vypočítat společenskou hodnotu bezpečnosti dodávek elektřiny?
- Budeme umět ekonomicky nakoupit elektřinu, nebudeme-li mít vlastní zdroje?
- Jaká je cena úplného výpadku dodávek elektřiny (black-outu)?
- Jaká je společensky únosná cena elektrické práce?
- Nepovede dnešní odložení rozhodnutí o výstavbě nového zdroje k problémům, které bude těžké, nebo nemožné zvládnout budoucími vládami?
- Jak nám může ekonomická analýza pomoci při hledání odpovědi na tyto a podobné otázky?
Budoucnost ČR
Je dobře, že si i specialisté České národní banky podobné otázky kladou, například Lubomír Lízal. Kéž by si je kladli a nechali vysvětlit i politici, na nichž nyní leží zodpovědnost rozhodovat o budoucnosti České republiky.
Ekonomické je především to, co potřebuje státI pokud bychom ale vzali v úvahu pouze očekávanou cenu dvou nových temelínských bloků ve výši zhruba 250 miliard korun (náklady neproplacené najednou, ale rozprostřené v čase do osmi až deseti let), je možné očekávat návratnost investice okolo 20 let i při dočasně nízké ceně elektrické práce 35 eur za megawatthodinu.
Připočteme-li k tomu ostatní kritéria i šanci na oživení našeho průmyslu a stavebnictví, je ekonomický efekt pro Českou republiku nasnadě. Národohospodář by řekl, že ekonomické je především to, co potřebuje stát.
