Příroda je nejúčinnějším lékem na civilizační nemoci, jako je stres, kardiovaskulární problémy a deprese. Les posiluje imunitu. Po vstupu do něj se zapojí všechny smysly. Člověka obklopí ticho, slyší zvuky přírody a svých kroků, cítí vůni dřeva a mechu, očistí se od každodenního shonu města a osvěží se mezi stromy.
Češi jsou národ houbařů a do začátku houbařské sezóny mnoha z nich zůstávají poklady lesa utajeny – může však dát mnohem víc než smaženici, posílit imunitu nebo zklidnit. Do lesa se ale často nedostanou kvůli spárům města, ze kterých se jim nedaří vymanit, údajně kvůli nedostatku času.
Dopady urbanizace
V historii lidstva existuje několik milníků, které ho ovlivnily, a díky nimž se dnes nachází tam, kde je. První velká změna se odehrála s rozvojem zemědělství přibližně deset tisíc let před naším letopočtem. Díky němu ustal kočovný způsob života. Poté lidé více času věnovali práci, aby měli co jíst, začala se dělit společnost a rodit více dětí. Současně však poklesl pohyb, protože se lidé shlukovali na jednom místě a lovci nemuseli běhat.
Města oddalují přírodě. Urbanizace přináší stres či negativní dopady na životní prostředí, jako je hluk a znečištěné ovzduší. Nervozita, vyhoření a civilizační nemoci jsou znaky doby, ve které žijeme. Současný životní styl přináší velké pracovní nasazení, pokles fyzické činnosti a změny ve stravování, jež vedou k obezitě a zdravotním potížím. |
S průmyslovou revolucí nastává další velká změna, jež žene lidi do měst. Narůstá koncentrace lidí na jednom místě a výrazně klesá jejich pohyb. Předpovědi, kolik lidí bude žít ve městech, se liší. Důležité je, že se odehrává přesun do nich i kvůli růstu populace – v uplynulých 70 letech se na Zemi více než ztrojnásobila z 2,5 na 7,7 miliardy. V současnosti je na Zemi 47 megaměst, jež mají více obyvatel než Česká republika.
Města nejsou špatná, ale život v nich je problematický i kvůli jejich špatnému řízení. Představa futuristických zelených budov, jejichž součástí jsou stromy, parky a ptáci, je bohužel spíše utopická. Města oddalují přírodě. Urbanizace přináší stres či negativní dopady na životní prostředí, jako je hluk a znečištěné ovzduší. Nervozita, vyhoření a civilizační nemoci jsou znaky doby, ve které žijeme. Současný životní styl přináší velké pracovní nasazení, pokles fyzické činnosti a změny ve stravování, jež vedou k obezitě a zdravotním potížím.
Život ve městech ohrožuje nervový systém, zvyšuje zásoby energie a krevní tlak a zpomaluje trávení a dýchání. Ve městech lidé nemají prostor k relaxaci kvůli nadměrné stimulaci, což ovlivňuje jejich pocity a zdraví. Příkladem špatného řízení města je Lagos v Nigérii. Před 70 lety v něm žilo několik desítek tisíc lidí, nyní 16 až 21 milionů. V důsledku nekontrolovatelného přesunu obyvatel selhává infrastruktura a služby zajišťující chod města. Dalším takovým megaměstem je Hongkong, kde lidé žijí na dvou metrech čtverečních.
Odpočinek v lese
V současnosti každý pátý občan Evropské unie trpí duševní chorobou, každého druhého v životě postihnou úzkosti a deprese. Výzkumy ukazují, že žáci prvních tříd jsou stále obéznější, roztěkanější a úzkostnější, přičemž jednou z příčin je „helikoptérové rodičovství“, kdy rodiče krouží okolo svých dětí jako helikoptéry, přehnaně je sledují a chrání před situacemi, kdy by měly zakusit důsledky svých špatných rozhodnutí. Tím klesá imunita dětí, jsou náchylnější k nemocem, a vytvářejí si chybnou představu o svých schopnostech a budoucím životě.
Je na čase pustit děti zpět do lesa, aby se ušpinily, spadly a vstaly. V lese je dobře, lze si v něm odpočinout a stejně jako veškerá příroda a zeleň působí pozitivně na duševní zdraví – už 40 vteřin sledování obrázku s přírodou uvolní mysl a zvýší koncentraci, například toho s loukou navodí pocit relaxace, vede k nižšímu počtu chyb, menšímu vyrušování a lepší pozornosti. |
V USA se zeptali mladistvých ve věku 18 až 25 let, co je pro ně nejdůležitější, přičemž 51 procent z nich uvedlo být slavný. Problémem je, že 31 procent věří, že se slavnými stanou. Mladiství ve Velké Británii chtějí být nejvíce slavní, následně krásní a bohatí. Otázkou je, zda všichni mohou být slavní, krásní a bohatí. I mezi slavnými, krásnými a bohatými to však občas zaskřípe. Například americký filmový herec Brad Pitt hovoří o svém alkoholismu a užívání omamných látek, americká popová zpěvačka Lady Gaga zase o svých úzkostech a depresích.
Je na čase pustit děti zpět do lesa, aby se ušpinily, spadly a vstaly. V lese je dobře, lze si v něm odpočinout a stejně jako veškerá příroda a zeleň působí pozitivně na duševní zdraví – už 40 vteřin sledování obrázku s přírodou uvolní mysl a zvýší koncentraci, například toho s loukou navodí pocit relaxace, vede k nižšímu počtu chyb, menšímu vyrušování a lepší pozornosti.
Fenomén lesní terapie se pozvolna dostává i do Česka, kde se v okolí každého města nachází les. Vznikl v osmdesátých letech v Japonsku jako marketingový produkt, který měl přilákat lidi z města do lesa, což se podařilo. Značení cest v přírodě i fungování center, odkud lidé vycházejí, japonská vláda finančně podporuje možná i proto, že procházky zlepšují zdraví, což snižuje výdaje na zdravotnictví.
Zlepšení kvality života
Téměř celý rok není k chůzi lesem třeba žádné speciální ani nákladné vybavení. V případě nepříznivého počasí stačí si vzít navíc pláštěnku a rukavice. Účelem pobytu v lese je zklidnit nadměrnou stimulaci způsobenou městem. Procházka v něm přináší uvolnění, zlepšuje kvalitu života a odolnost vůči nemocem. Lesní terapii lze provádět i ve městě.
Účelem pobytu v lese je zklidnit nadměrnou stimulaci způsobenou městem. Procházka v něm přináší uvolnění, zlepšuje kvalitu života a odolnost vůči nemocem. |
Pozitivní dopad přírody na člověka ukázala řada výzkumů, pobyt v ní například zlepšuje soustředění a komunikaci a zvyšuje kreativitu – 120 minut v přírodě týdně zvětšuje pocit štěstí, les podporuje imunitu a snižuje krevní tlak. Na skotském souostroví Shetlandy dostávají pacienti s cukrovkou, srdeční a duševní poruchou předpis na procházku po pláži nebo pozorování ptáků.
Návrat do přírody lze uplatnit jako terapii. Příroda se může stát novým trendem stejně jako virtuální realita, jíž se léčí fobie. Nic nemůže nahradit přírodu. Procházka v ní je ověřeným způsobem, jak se vrátit k sobě a reagovat na dnešní uspěchanost.
