- 16. září 2021 5:00
Hurá, venku z letiště Incheon. S mou studentkou a asistentkou. | foto: Darina Ivanovová
Celý článek jen pro členy
Chcete číst prémiové texty bez omezení?
Svištěli jsme dál tmou a vodou a já jsem přemýšlela, jak další den ráno zahájím svůj první akademický rok se studenty češtiny na Hankuk University of Foreign Studies, protože přesně to je účelem mé takřka osmnáctihodinové cesty z Prahy do Soulu. Pro mě začátek, pro mé studenty však druhý semestr, akademický rok zde začíná v březnu.
Darina IvanovováDarina Ivanovová učila češtinu pro cizince v programu Česká studia na FF UK v Praze a na Beijing International Studies University, odkud psala pro Lidovky.cz příspěvky pod názvem Čínský šok. Krátkodobě působila i na jiných univerzitách v zahraničí, nejčastěji ve Finsku. Je spoluautorkou učebnic Basic Czech I. a II., spoluzakládala program Czech Studies_online, kde působila jako akademická koordinátorka. Od září pracuje na Hankuk University of Foreign Studies v Soulu. Baví ji cestování, design a architektura. |
V době, kdy jsem se rozhodla pro svou druhou asijskou misi, se zdálo, že s covidem bude na podzim vymalováno, a to zvlášť tady v Jižní Koreji (v korejštině zní celý název státu Republika velkého národa Han), kde boj s koronavirem opravdu zvládali na jedničku bez proklamací typu „best in covid“. O tom ostatně svědčí fakt, že při počtu obyvatel lehce nad 51 milionů má zatím Korea okolo 2300 obětí. A ne, opravdu nula nechybí.
Ale jak už jsme tomu přivykli v době koronavirové, všechno bylo nakonec jinak. Ještě na začátku července jsem se radovala ze zrušené povinné dvoutýdenní karantény po příjezdu. Na začátku srpna už jsem věděla, že se jí nevyhnu, ač jsem plně očkovaná. V Koreji totiž v letních měsících čísla brutálně vyskočila (což značí na zdejší poměry 2000 nakažených denně), a tak byla pro cizince povinně zavedena.
Připojte se ještě dnes a získejte: