Na facebookových stránkách cestovatelského projektu „Život v dodávce” se 11. října objevil následující seznam s poznámkou „Dnešní úlovek”:
- 850 g prémiového lososa
- 1x kytička pro Barču
- 7x balení bagetek
- 2x hlávkový salát
- 3x paprika
- 2x 250 g žampionů
- 2x 200 g čerstvého hrášku
- 8 x hruška
- 250 g chřestu
- 2x 350 g rajčat
- 3x kiwi
- 3x citron
- 1x jarní cibulka
- sladká roláda
- pár brambor
- 2x 250 g Gourmet girasoli hotovka
- 1x banán
- 1x granátové jablko
- 2x 100 g klíčků
- brokolice
- 12x omáčka Knorr
- 2x neznámá věc podobná cibuli
Kupodivu to není pečlivě naplánovaný velký rodinný nákup, ale výčet věcí, které čeští cestovatelé (o jejich cestě jsme psali zde) vyndali z popelnice v Norsku. Cestovatelská dvojice to okomentovala následovně: „Sotva jsme urazili pár desítek kilometrů, podařil se nám velký #dumpsterdiving úlovek. Pár dní teď nemusíme nakupovat a ušetřili jsme několik tisíc. A taky nemusíme vymýšlet, co budeme vařit. A je to bez fronty u pokladny. Jak říka Forest, jídlo z popelnice je jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš.” V diskusi pod příspěvkem převládalo pochvalné hodnocení a nelíčené překvapení, kolik potravin míří z obchodů přímo do popelnic (jejich facebookové stránky najdete zde).
Anketa
Je pro vás opatřování potravin pomocí dumpster diving představitelné?
Podobně si potraviny opatřuje blogerka a cestovatelka Radka, která provozuje stránky www.realcamplive.com. „Myslela jsem si, že v koších se přece hrabou jenom bezdomovci a prošlá čokoláda s bílým povlakem ve mně vzbuzovala hrůzu a vidinu nepříjemných okamžiků na toaletě,” napsala na svém blogu s tím, že se vše ale změnilo po jejím přestěhování do Norska. O svých zkušenostech z této severské země a o cestování po Norsku psala zde.
  |
„Kamarád donesl pomeranče z kontejneru. Divila jsem se, co je na nich špatně a proč skončily v popelnici. Kamarád mi objasnil, že pokud je jeden pomeranč v balení nahnilý, vyhodí se celé balení a vzal mě s sebou na noční procházku spojenou s vybíráním kontejnerů. Nejdřív jsem dělala jenom „podržbaterku“, ale když jsem zjistila, že moje původní představa byla úplně mylná, tak jsem se už na druhé výpravě zvesela hrabala v kontejneru a těšila se na úlovky,” popisuje Radka v rozsáhlém článku (celý si jej můžete přečíst zde).
Plýtvání potravinami v číslech
Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí, uvádí web Zachraň jídlo a pokračuje: „Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.” Zdá se, že zdroje pro potápěče do popelnic jsou v Evropě téměř neomezené.
Pro začátečníky v této disciplíně jsou důležité dva pojmy na obalech potravin, které se navíc často zaměňují: datum použitelnosti (anglicky „Use by Date“) a datum minimální trvanlivosti (DMT, anglicky „Best before“)
Základní pojmy:
|
