21. července 2018 6:10 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Dobrá práce, ve vašem regionu jste v Česku ve štěstí lídři, tvrdí odborník Wiking

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Meik Wiking studuje šestí už šest let. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Meik Wiking studuje šestí už šest let. | foto: World Government Summit

PRAHA Štěstí je to nejdůležitější, co by lidé měli studovat. Tvrdí to Meik Wiking, Dán, který se rozhodl vědeckými metodami měřit štěstí a zkoumat jeho podstatu. „Pochopitelně ani tisíc přátel na Facebooku vám nikdy nevynahradí toho jedno člověka, který tu pro vás vždycky bude a podrží vás v nejhorších chvílích,“ říká zakladatel Institutu pro výzkum štěstí, který vystoupí v rámci fóra Meltingpot v rámci Colours of Ostrava.

Lidovky.cz: Studoval jste šťastné lidi po celém světě, ve všech kulturách. Co mají šťastní z celého světa společného?
Těch faktorů je spousta. Myslím, že se na štěstí musíme dívat jako třeba na zdraví. Měřit můžeme genetické dispozice, úroveň zdravotnictví v dané zemi, konzumaci alkoholu, kouření cigaret a životní styl obecně. A u štěstí jsou ty faktory podobné, genetika hraje také svou roli. Rozdíly jsou i ve věku, mladší a starší lidé vykazují vyšší hodnoty štěstí, zatímco okolo krize středního věku jsou lidé méně šťastní. Podstatné jsou ale také peníze, tedy výše příjmu, nebo způsob, jakým používáme sociální sítě. Nejspolehlivějším ukazatelem u jednotlivců ale bývá kvalita jejich osobních vztahů, existence někoho, na koho se můžeme vždy spolehnout v časech nouze. Člověk prostě není ostrov.

Meltingpot

Inspirativní řečníci, zajímavé přednášky, možnost diskuse - to je ve zkratce mezinárodní fórum Meltingpot v rámci Colours of Ostrava, které se uskuteční od 18. do 21. 7. 2018. 

Celý program fóra Meltingpot najdete zde:   

https://www.meltingpotforum.com/cs

Lidovky.cz: Tvrdíte, že štěstí by mělo být studováno ze všech oborů nejvíc. Proč?
Obecně si myslím, že studovat by lidstvo vždy mělo to, co je pro něj nejlepší. Dva tisíce let nazpět řekl Aristoteles, že štěstí je jediným a ultimátním cílem lidské existence. A já si myslím, že to je dodnes platné, nezávisle na kultuře nebo zemi. Vidíme, že lidé se štěstím zabývají pořád, zajímá je, jak žít šťastný život. Například OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj -pozn.red.) vytvořila „Index lepšího života“. Lidé si tam mohou vybrat mezi jedenácti faktory, které podle nich tvoří šťastný život, mezi nimi výše příjmu, vzdělání, bydlení, sexuální život a tak dále. Nejdůležitější pro lidi se podle jejich průzkumu jeví životní uspokojení. A jestliže je životní uspokojení to, co lidi zajímá nejvíc, měli bychom pracovat na vědeckých metodách, jak to studovat.

Lidovky.cz: Vědecké metody ale znamenají štěstí měřit. Jak toho chcete docílit?
V první řadě si musíme uvědomit, že štěstí je nad míru subjektivní pojem. Takže ho musíme rozdělit na jednotlivé faktory a ukazatele. Je to podobné, jaky kdybychom měřili českou ekonomiku. Tam bychom měřili HDP, příjem na hlavu, inflaci, míru úroků a tak dále. Tím bychom získali možnost objektivně říct, jak se daří české ekonomice. Při měření štěstí se zase zaměřujeme na to, jak lidé celkově hodnotí svůj dosavadní život, ale taky jaké emoce vykazují každý den.

Rozhovory s řečníky

Lidovky.cz: Jak byste sledoval například štěstí tady u nás?
Sledujeme velké skupiny lidí, abychom viděli, jak změny v jejich životě ovlivňují jejich štěstí. Můžeme třeba sledovat padesát tisíc pražanů po dobu dvaceti let. Lidé se mezitím vdávají, žení, mají děti, jsou povyšování, přicházejí o práci nebo umírají. A pak srovnáme, jak ta která událost ovlivňuje životní štěstí lidí.

Lidovky.cz: Co by se o Česku nebo střední Evropě dalo říct z hlediska štěstí?
My jsme sledovali 155 zemí z celého světa. Konkrétně Češi si nevedli vůbec špatně. Jste dvacátí třetí, alespoň podle naší zprávy z loňského roku. Británie je jen pár příček před vámi, Brazílie je dvacátá druhá, Argentina je dvacátá čtvrtá. Třeba Slováci jsou až čtyřicátí, Poláci čtyřicátí šestí, pobaltské země začínají až po padesátce. Takže dobrá práce, ve vašem regionu jste ve štěstí lídři.

Lidovky.cz: To mě překvapuje, my Češi máme tendenci si pořád stěžovat.
Myslím, že to není čistě česká věc, je to lidská přirozenost. Když se bavím s lidmi ve Francii nebo Itálii, říkají mi, že se mají dobře, ale prostě si rádi stěžují. Je to zkrátka lidské hobby, ať už jste Francouz, Dán, Čech nebo Estonec.

Lidovky.cz: Zrovna Dánové ale vykazují vysoké hodnoty štěstí, podle vašeho indexu jsou jedni z nejšťastnějších lidí na světě. Co mohou ještě zlepšit?
Ano, je pravda, že vycházíme jako velmi šťastní lidé. Neznamená to ale, že u nás nežijí nešťastní lidé. Připomíná nám to, že všechny výzkumy, které děláme, jsou založené na průměrech. Lidé se pořád potýkají se samotou nebo nezaměstnaností. Rozdíly pozorujeme i na základě psychického a fyzického zdraví. To jsou věci, které se prostě opravit nedají.

Meik Wiking

Před šesti lety založil Meik Wiking v Kodani Institut pro výzkum štěstí. Jeho knihy Hygge a Lykke o štěstí v Dánsku a zbytku světa se staly bestselery.

Meik „hledá tajemství nejšťastnějších lidí“ napříč kontinenty, procestoval Dubaj, Finsko, Brazílii, Bhútán, Jižní Koreu, USA a mnoho dalších zemí. Meik o štěstí často přednáší, jeho poselství tak získalo ohromnou popularitu a dále se rychle šíří.

Lidovky.cz: Ve svých knihách často narážíte na téma, že štěstí vnímáme relativně. Že se porovnáváme s ostatními, občas až příliš. Zároveň jsou ale vztahy pro štěstí klíčové. Jak to vyvážit?
Lidé skutečně vnímají svůj život ve srovnání s ostatními. Spíš než kolik berou oni sami, je zajímá kolik berou v porovnání s ostatními. To proto, že nás zajímá, jak si stojíme ve společenském žebříčku. Vyvážit je to proto těžké, ale asi bych doporučil zaměřit se více na to, co potřebujeme k životu my, než co mají druzí. To je ta nejtěžší výzva.

Lidovky.cz: Jak nás tedy ovlivňuje míra a distribuce bohatství?
Pokud jde o míru bohatství, existuje samozřejmě korelace mezi tím, kolik toho máte, a tím, jak jste šťastní. Státy s vyšším HDP také stabilně vykazují vyšší úrovně štěstí. Pro jednotlivce ale platí, že obecně prvních sto euro, které si za měsíc vyděláte, jsou nejdůležitější. Každé další příjmy už se do štěstí tolik nepromítnou a když už vyděláváte opravdu hodně, další peníze navíc už vám štěstí nepřináší.
Distribuce je zase důležitá, protože určuje, jakou hodnotu pro nás má náš výdělek ve vztahu k ostatním. Z našich průzkumů vyplývá zajímavá skutečnost. Polovina lidí by raději brala padesát tisíc ve světě, kde ostatní berou třicet, než aby brala sto tisíc, zatímco ostatní by vydělávali dvě stě tisíc. I kdyby zůstaly stejné ceny. Takže nejde o to, kolik máte, ale kolik mají ostatní.


Lidovky.cz: Ve svých přednáškách zmiňujete, že lidé se s ostatními porovnávají často skrze sociální sítě, které vytvářejí falešnou realitu. Který svět nás ovlivňuje více – ten ve kterém skutečně žijeme, nebo ten ve kterém si myslíme, že žijeme?
To je složitá otázka. Pokud jde o štěstí, tak musím hádat, že důležitější je, co si o světě myslíme, než jaký ve skutečnosti je. Vidění světa ovlivňují věci okolo nás stejně jako virtuální realita. Částečně je důležitý lidský „mindset“, nastavení mysli, a částečně jsou to hmotné věci. Takže to není tak, jak někteří říkají, že štěstí je volba, že záleží jen na vašem vnímání. Nám z průzkumů jako nejméně šťastní vycházejí lidé v Jemenu, Sýrii a Středoafrické republice, kteří nestrádají proto, jak jim to myslí, ale kvůli politické nestabilitě a chudobě. Takže mentální nastavení je jen část rovnice, na jejímž konci je štěstí.

Lidovky.cz: Vraťme se k lidským vztahům. Jak jejich kvalitu změnila globalizace a doba, v níž máme na sociálních sítích tisíce přátel?
Probíhající změny nemusejí být nutně důsledkem globalizace. Pochopitelně ani tisíc přátel na Facebooku vám nikdy nevynahradí toho jedno člověka, který tu pro vás vždycky bude a podrží vás v nejhorších chvílích. A na tom záleží z hlediska štěstí, ať už máte na Facebooku tisíc přátel, nebo ho nemáte vůbec. Pozorujeme ale, že skutečně blízké vztahy mezi lidmi ze společnosti velmi pomalu mizí. V budoucnu to bude znamenat výzvu.

Lidovky.cz: Tvrdíte ale také, že být vystaven štěstí druhých může lidi přivést do depresí. Trochu šibalsky se proto zeptám, zda by bylo tedy lepší vyhledávat lidi, kteří se cítí mizerně?
Podle mě je důležité být v kontaktu se všemi aspekty lidského života, protože máme tendenci se porovnávat s těmi, kteří se podle nás mají lépe. Zajímavé třeba je, že lidé, kteří dělají dobrovolníky v charitativních organizacích, vykazují vyšší míry štěstí. Je to způsobení tím, že se setkávají s těmi, kterým se v životě příliš nedaří. Uvědomují si díky tomu, co mají. Aktivně vyhledávat ubožáky by bylo příliš radikální, ale pochopit na jejich příkladě, že co sami máme, je důležitější než to, co nemáme.

Lidovky.cz: Rozevírají se globálně nůžky mezi šťastnými a nešťastnými lidmi?
Určitě to není globální trend. U některých zemí, například u nás doma v Dánsku, můžeme pozorovat zvyšování nerovnosti blahobytu. Jinde se ale rozložení blahobytu naopak vyrovnává, takže je nutné se podívat na každou zemi zvlášť.

Lidovky.cz: Jak důležitý je optimismus?
Optimismus určitě hraje roli, protože ovlivňuje způsob, jakým přemýšlíme o světě. Někdy bývá optimismus dokonce součástí měření štěstí. Ptáme se třeba, kde se lidé vidí za pět let, což nám většinou poví, jak moc jsou optimističtí. Myslím, že vliv optimismu dává smysl, nemůžeme se cítit šťastní, pokud máme dojem, že to s námi jde z kopce.

Lidovky.cz: Je tedy ignorance požehnáním?
Ne nezbytně, ale zase se vrátím k tomu, že podstatné je, jak pozorujeme svět okolo. Takže pravda občas skutečně našemu štěstí může uškodit.

Lidovky.cz: Jak posledních šest let, kdy zkoumáte štěstí, změnilo váš život?
Především si svoji práci můžu skutečně užívat. Je to zábava, ale zároveň vás přemýšlení o tom, proč jsou šťastní nebo nešťastní jiní, donutí reflektovat váš vlastní život. Díky tomu můžu říct, že to určitě mělo pozitivní dopad na mojí osobní hladinu štěstí.

  • 1Diskuse