Již první demokraticky zvolená vláda NDR rozhodla, že spolupracovníci Stasi dostanou důchod pouze na úrovni průměrného občana NDR. Úpravu převzala po sjednocení i spolková vláda. Odůvodnění tehdy znělo, že spolupracovníci Stasi měli oproti ostatním občanům NDR nadhodnocený příjem, který neodpovídal jejich pracovnímu výkonu. Stejné hodnocení se dlouho týkalo i dalších příslušníků represivních složek a komunistických funkcionářů NDR. Ústavní soud však před koncem tisíciletí u nich takové snížení důchodů odmítl.
Ponechal ho právě pouze jen u spolupracovníků Stasi. V roce 2008 se manželka jednoho z bývalých spolupracovníků Stasi pokusila situaci u berlínského soudu zvrátit. Svou snahu odůvodňovala mimo jiné tím, že spolupracovníci Stasi neměli větší platy než třeba příslušníci armády. Žena ale nakonec u berlínského soudu neuspěla. Na nízkou výši důchodu v porovnání s bývalými funkcionáři NDR si v minulosti stěžovali i političtí vězni.
Jochen Staadt z berlínské Svobodné univerzity upozornil LN na jinou historickou souvislost: „Například lidé z Gestapa dostávali svou normální penzi. U lidí z bezpečnostního aparátu NDR je ale krácena.“
