PRAHA, LONDÝN Dva roky si šéfové největších britských bank nenechali vyplácet bonusy nebo je dávali na charitu, aby nezhoršovali už tak špatné veřejné mínění o těchto institucích. Teď se však situace obrací.
Slovy ředitele banky Barclays Roberta E. Diamonda by měla skončit „doba výčitek svědomí a omluv“. V Británii se tak znovu diskutuje o částce více než sedm miliard liber, které finanční domy hodlají vyplácet svým zaměstnancům za minulý rok.
Z dosavadních informací vyplývá, že například šéfové bank Barclays, HSBC, Royal Bank of Scotland (RBS) nebo Lloyds přilepší dvěma až 4,28 miliony liber. Další miliony dostanou ve formě akcií, jak nařizují nová pravidla Evropské unie. Jde však o velmi ožehavou záležitost. Britská vláda totiž musela během let 2008 až 2010 do finančního sektoru nalít ohromné sumy, aby zabránila kolapsu systému. Podle Národního kontrolního úřadu tak de facto daňoví poplatníci celkem bankám poskytli více než 850 miliard liber (asi 24 bilionů korun) ve formě půjček, garancí a záruk.
Odměny za půjčky podnikům Proti rozhodnutí se lidé bouřili s tím, že viníci hospodářské recese nenesou žádnou odpovědnost. Situace se ještě více vyhrotila poté, co v lednu minulého roku oznámilo vedení banky RBS, ve které vláda musela odkoupit 84procentní podíl, že na bonusech hodlá vyplatit 1,3 miliardy liber.
Vláda nakonec na odměny převyšující 25 tisíc liber pro jednoho zaměstnance zavedla 50procentní daň. Díky ní se vybralo zhruba 3,5 miliardy liber. Její platnost však skončila se začátkem tohoto roku.
Přes odpor veřejnosti britská vláda letošní odměny pravděpodobně schválí. Nebude to ale zadarmo.
Ministerstvo financí v čele s ministrem Georgem Osbornem požaduje, aby banky na oplátku navýšily objem půjček pro firmy a podniky. Tento rok by se jim tak měly otevřít úvěrové kanály o objemu více než 200 miliard liber.
To by měla kontrolovat třetí strana, pravděpodobně centrální banka Bank of England. Dále musí na odměnách vyplatit méně než vloni. To mají ale finančníci z velké části vykompenzováno zvýšením mezd, u některých až o 40 procent.
V případě, že by banky dohodu porušily, hrozí ministerstvo znovuzavedením 50procentní daně a pokračováním v ostré rétorice, což by opět zhoršilo veřejné mínění.
Irsko bonusy zdaní 90 procenty
Jedním z důvodů, proč vláda bankéřům ustoupila, je strach, že by mohli přesunout svá sídla do benevolentnějších zemí jako je Hong Kong nebo Singapur, čímž celou dobu bankéři vyhrožovali. To by připravilo státní kasu o miliardy z daní a pracovní místa.
Výhrůžky ale nevystrašily irské státníky. Tamní ministr financí Brian Lenihan navrhuje 90procentní daň na bonusy bankéřů a zdá se, že zákon projde. Reakce irských finančníků by tak mohla ostatním vládám pomoci při rozhodování, jak k odměnám přistupovat.
***
V letech 2008 až 2010 poskytli daňoví poplatníci bankám de facto 850 miliard liber ve formě půjček, garancí a záruk. O částce sedmi miliard liber, kterou chtějí nyní banky vyplatit zaměstnancům, se proto hodně diskutuje.
