BRNO / OSTROŽSKÁ LHOTA Vněkolika moravských školách začínají školákům servírovat jídla uvařená alespoň částečně z biopotravin. Vedoucí jídelen se ale bojí. Nikoli však reakce školáků na změnu stravy, ale reakce rodičů na možné zvýšení cen. Biopotraviny jsou dražší.
„Od ledna jsme zařadili na jídelníček biomaso, hovězí z nedaleké farmy. Zatím jednou týdně,“ líčí vedoucí školní jídelny v Ostrožské Lhotě na Slovácku Eva Martinková. Už předtím začali servírovat například mléko z ekologických chovů. Pětina surovin už do kategorie produktů šetrného zemědělství patří, vzniká například bez použití chemikálií. „Zásobujeme i školku a rodiče se nás ptají, proč najednou děti odmítají doma klasické krabicové mléko,“ řekla vedoucí.
Na ceny jídel zatím sáhnout nechce. „To je obecně velká potíž -sehnat kvalitní dodavatele tak, aby doprava neprodražila jídla,“ přiznává i David Bartůšek, který se stravě věnoval na ministerstvu školství. Například ve Lhotě, již označuje za jednoho z průkopníků, ke zdražení zatím nesahali.
První zkušenosti s biovařením ve velkém mají za sebou i v brněnské škole a školce Plovdivská. „Únor bude zkušební měsíc, rozhodně zatím nebudeme zvyšovat cenu stravenek,“ ujistil vedoucí kuchyně Josef Horáček. Chtějí si v praxi ověřit, jaká je nabídka i jak spolehliví jsou dodavatelé a jaké jsou jejich možnosti. „Samozřejmě že ne všechny použité suroviny budou bio, záleží, co bude k dispozici,“ upřesnil Horáček. Jídelníček obohatí v biokvalitě například zelí či mrkev, ovoce, maso, a dokonce i těstoviny. Děti ve školce dostanou k přesnídávkám a svačinkám biomléko či biokukuřičné lupínky. „Po měsíci všechny zkušenosti vyhodnotíme,“ podotkl Horáček.
K plošnému zařazení biopotravin do jídelníčků ve školách jsou odborníci i lidé z praxe spíše skeptičtí. Za hlavní úskalí považují cenu a zásobování. Mnozí upozorňují, že ani názory na prospěšnost biopotravin nejsou jednotné, ne všichni rodiče by byli nadšeni.
