PRAHA Stavební úřady v Německu jsou k černým stavbám daleko přísnější než jejich české protějšky. Podle zkušeností architekta Jana Sapáka jsou Němci o mnoho důslednější a k odstranění nelegálních staveb přistupují daleko častěji než Češi.
„Tolik se nebojí. Když je nějaká stavba zjevně neoprávněná, tak ji dají odstranit. Navíc když tak rozhodnou, tak se tak opravdu stane. Vymahatelnost práva je tam někde jinde než u nás,“ říká Sapák. „Je to dáno jejich mnohaletou tradicí. Jejich stavební zákony mají dlouhou historii a lidé jsou zvyklí je dodržovat. Když předpisy nedodrží, následuje velmi nekompromisní trest,“ pokračuje architekt.
O něco tolerantnější jsou prý stavební úřady u našich jižních sousedů v Rakousku. „Přístup úřadů k nelegálním stavbám je tam daleko podobnější Česku,“ říká.
Ještě větší anarchie panuje v oblasti černých staveb na jihu a východě Evropy, například na Balkáně či v Rusku. A o mnoho horší situace je pak na ostatních kontinentech, zejména v Africe, Jižní Americe a v Asii.
V tamních chudinských lokalitách je řada staveb zcela primitivních, postavených bez jakýchkoli bezpečnostních pravidel a povolení. Úřady ale jejich existenci vcelku tolerují. „Nijak proti nim nebojují, hlavní pro ně je, že mají lidé přístřeší. To, že jde o nepovolené stavby, je až na druhé koleji,“ říká Sapák.
Problém nastává, když danou lokalitu plnou chatrných stavení zasáhne živelní katastrofa. Naposledy se to ukázalo při zemětřesení na karibském ostrově Haiti, kdy obrovský počet mrtvých způsobily právě neodborně postavené domy, které neodolaly otřesům a na své obyvatele se zřítily. V rozvalinách tehdy zůstalo téměř celé hlavní město ostrova.
