Díky novým evropským limitům pro znečištění z uhelných elektráren ale podle studie klesnou roční emise v EU z 15,5 tuny v roce 2013 na méně než devět tun po roce 2021, kdy mají být limity splněny. Pokud by všechny státy aplikovaly maximální standardy, emise by klesly až na 2,5 tun za rok, píše se ve studii.
Ekologové požadují, aby stát zamezil udělování výjimek z nového evropského limitu a donutil provozovatele uhelných elektráren k jeho splnění, nebo k odstavení elektrárny. Podle nich je v případně rozumného rozvoje u nás, ale Česko se - jako jediný vnitrozemský stát - umístilo v desítce hlavních obnovitelných zdrojů možné bez ohrožení stability sítě a dodávek elektřiny zavřít uhelné elektrárny s výjimkou tepláren do roku 2030.
O peníze na využívání dešťové vody budou moci žádat i majitelé chat a chalup |
„Kvůli masivnímu pálení hnědého uhlí není rtuť jen ve vzduchu, v půdě a vodě znečišťovatelů Baltského moře. Rtuť se pak Čechům v nebezpečnější formě vrací na stůl v mořských rybách,“ poznamenal Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha.
Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace musí být omezování rtuti pro ČR prioritou. „Už nyní je zakázané ji používat v nových teploměrech a postupně mizí i z osvětlení. Není žádný důvod, proč by měly na vypouštění rtuti do životního prostředí dostávat výjimku uhelné elektrárny, zvlášť když existují technologie, které její množství dokážou drasticky snížit,“ uvedl.
Expert v oblasti ekologických a zdravotních rizik Miroslav Šuta poznamenal, že rtuť a její sloučeniny poškozují zejména nervový a srdečně-cévní systém, nejcitlivější k jejich působení jsou malé děti. Toxické látky přetrvávají v životním prostředí a jsou schopny putovat na dlouhé vzdálenosti, uvedl.
