LN: Jak bude vypadat zbytek kandidátky ANO za vámi coby jedničky pro volby do Evropského parlamentu?
Domluvili jsme se, že se za čtrnáct dní sejde výbor hnutí ANO, který rozhodne o složení kandidátky. Dostali jsme nabídku na řadu nominantů z ANO. Já bych byla ráda, aby hnutí zůstalo otevřené i odborníkům z vnějšku. Tedy, aby na kandidátce byli lidé i vně hnutí, kde cítím zájem. Chceme si ty nejzajímavější kandidáty poslechnout a následně se kandidátka seřadí.
První odhady výsledků voleb do europarlamentu. ANO může získat 8 křesel, ODS 4 |
LN: A kdo jsou oni zájemci z vnějšku?
Nebudu to nyní komentovat.
LN: Do jaké frakce zamíří europoslanci ANO?
Kam bychom šli? Vždyť jsme v Alianci evropských liberálů a demokratů (ALDE). V říjnu jsem byla zvolena do jejího vedení, kde je poprvé Čech. S ANO se v této frakci počítá. Čekají se rozhovory s francouzským hnutím En March, které bude spolupracovat s aliancí.
  |
LN: Proč nepřijel na sněm nikdo z hostů z Evropy?
Přesné detaily nevím. Jsme ale už hodně rozlítaní. Minulý víkend jsme měli kongres ALDE. Začíná se pracovat na evropské kampani. Měli jsme ale zdravici od předsedy ALDE. S Guyem Verhofstadtem se pan premiér Babiš vídá každý měsíc.
Dita Charanzová (43)Od července 2014 je poslankyní Evropského parlamentu (EP) a místopředsedkyní výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Od listopadu 2018 je místopředsedkyní evropské frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE). Jako lídra kandidátky hnutí ANO pro volby do EP ji podle médií preferoval předseda hnutí a premiér Andrej Babiš. Charanzová pochází z diplomatické rodiny, její otec byl generálním konzulem ČR v Petrohradě. Vystudovala pražskou VŠE a diplomatickou školu v Madridu. Podílela se na přípravách Česka na přistoupení k Evropské unii, v letech 2005 až 2009 působila na stálém zastoupení ČR při EU, kde mimo jiné řídila tým odpovědný za obchodní a rozvojovou politiku. Během českého předsednictví unii předsedala výboru Rady EU pro obchodní politiku. Za svoje aktivity v zahraniční politice získala v březnu 2016 Cenu poslanců Evropského parlamentu. |
LN: Premiér kritizuje kvůli zpolitizování tu OLAF, který zkoumal dotaci pro Čapí hnízdo, jindy celou Evropskou komisi. Jak se vám to poslouchá?
Evropští komisaři jsou nominanti politických stran. Spíš mi přijde za dvacet let pozorování, že je to rozjetý vlak, který chrlí kvanta legislativy, třeba mnohdy i v dobré víře. Premiéři by měli bouchnout do stolu a říci, že priorita EU je bezpečnost. Když vypukne migrační krize, musíme ji všichni do jednoho řešit a není možné, abychom paralelně probírali otázky genderu a daní nebo povinného ručení na elektrokola.
LN: Utekla jsem mi z otázky.
Evropská komise je nezávislý orgán. Je to ale tak v praxi?
LN: To jsem se ale ptal já vás.
Cítím, že Evropská komise je pod tlakem států. Ze své zkušenosti vím, že existují návrhy, které jsou komisí předkládány na podnět velkých členských zemí. Takto to v Bruselu funguje.
LN: Kolik procent chcete ve volbách získat?
Chceme vyhrát. Byla bych ráda, kdybychom měli více než v posledních evropských volbách a zvýšili počet mandátů na pět.
LN: Česko by podle premiéra mělo usilovat o změnu portfolia českého komisaře. Co je silnější post?
Za sebe bych chtěla, abychom měli silové portfolio, do kterého určitě patří vnitřní trh. Přidala bych mezinárodní obchod a obchodní politiku. Záleží ale, jak se poskládá Evropská komise. Debata o tom bude mezi premiéry EU.
:I u nás se začíná projevovat papalášství, kritizoval na sněmu ANO Babiš. Představil lídryni do eurovoleb |
LN: Existuje nějaké dělení na slabší a silnější portfolia?
Myslím si, že Věra Jourová neměla slabé portfolio. Záleží ale, jak se na to díváte. Ochrana spotřebitele například pokrývá velmi důležitou oblast. Silné je ale třeba portfolio eurokomisaře pro rozpočet. Byla bych ráda, kdyby ho jednou získalo Česko.
LN: Jak se díváte na ambice EU dosáhnout 32 procent obnovitelných zdrojů, které ovšem premiér rovněž zkritizoval?
V Evropském parlamentu jsem pro to nehlasovala. Byla jsem k tomu kritická. Pozice Evropského parlamentu zašla příliš daleko. Jsem pro to, že se musíme věnovat životnímu prostředí a klimatickým změnám. Na druhou stranu říkám, že se ke všemu musí přistupovat s nohama na zemi. Je špatně, pokud si stanovujeme nerealizovatelné cíle.
Česko po brexitu může posílit, míní eurokomisařka Jourová. Musí využít svou strategickou polohu |
LN: Je vůbec možné změnit onen harmonogram, který byl loni schválen?
Budeme se o to muset pokusit. Je potřeba k tomu hledat společné partnery, abychom měli podporu podobně smýšlejících zemí, jako jsou země Visegrádu. Musíme to také vysvětlovat Západu. Když srovnáme vozový park v Německu a v České republice, je jasné, že zmíněným cílem dopadne postih na východní Evropu. Kolik Čechů bude mít dostatek prostředků, aby si pořídilo elektroauta?
LN: Bude v tom hrát roli i možný odchod Velké Británie z EU?
Odchod Británie je pro Českou republiku velká újma. Británie pro nás byla nejen v tomto tématu hlavním partnerem. Jde o stát, který používal selský rozum. Snažil se, aby Brusel řešil věci, kde má přidanou hodnotu. Tento hlas zmizel a cítíme to v řadě evropských politik. I na vnitřním trhu či v obraně. Jsem přesvědčena o tom, že bychom nemluvili o společné evropské armádě, kdyby Británie byla v EU.
