* LN Letos jste se neúspěšně ucházeli o koupi jablonecké České mincovny i trutnovského výrobce elektroměrů ZPA. Jak moc vás tento neúspěch mrzí?
Kdybych věděl, co se stane s Řeckem, určitě bych za Českou mincovnu nabídl vyšší částku (Českou mincovnu získala v dubnu firma Monetica za zhruba 290 milionů korun – pozn. red.). Situace v Řecku jistě zpomalila přípravu přijetí eura třeba o pět let, a mincovna tak bude mít víc byznysu na delší dobu. Spíš mě ale víc mrzelo to ZPA, protože tam jsme dělali Egypťanům volavky (do ZPA vstoupila egyptská Electrometer El Sewedy – pozn. red.). U mincovny mi to tak nevadí, ale myslím, že ZPA a zejména její zaměstnanci by na tom dnes byli lépe, kdybychom je koupili my.
* LN Říkal jste, že chcete, aby firma stála na čtyřech nohách. Stále hledáte tu čtvrtou nohu, tedy další firmu ke koupi?
Já už se tolik nedívám, už se spíš dívají moji synové. Tři nohy jsou samozřejmě strategicky stabilní, ale čtyři jsou lepší. Myslím, že diverzifikace je nutná, protože u tužek není moc prostoru pro rozvoj. Pokud jde o zdravotnictví, je to trochu složitější. V této oblasti pokud nemáte vlastní výzkum, tak jste stále na někom závislí a jste tak trochu montovna. Co se týče strojařiny v Ponasu, tam jsme za poslední tři roky udělali velký pokrok. Nyní se rozhodujeme, zda v Poličce postavíme novou halu a budeme rozšiřovat výrobu pro automobilový průmysl, protože jsem přesvědčený o tom, že prostor tam je.
* LN Co by se tedy mohlo stát čtvrtou nohou Koh-i-nooru?
Já to teď nechci říkat. Mám strach, abychom to úplně nerozfrcali, jak říkala babička. Takže musíme někam cílit, ale zatím nemusíme nutně nic kupovat a nechci říkat, co máme v hledáčku.
* LN Rozhlížíte se spíše po Česku, nebo nakukujete i za hranice?
Určitě v Čechách. Teď byly k mání velké tužkárenské firmy, známé značky. Já si ale jen těžko dovedu představit, že by Čech šéfoval třeba 1500 Němcům. Na to ještě nenastala doba. Takže umíme si představit akvizici menší firmy v Německu, ale u větší by to bylo složitější. Expanzi do zahraničí se ale nebráníme, máme dceřiné společnosti v Bulharsku, v Rusku, Rumunsku, Číně.
* LN Brzy budete i v Brazílii, kde chcete otevřít poblíž Sao Paula nový závod. Nastal v této věci nějaký pokrok?
Nic není stoprocentně jisté, dokud to není. Kolik nevěst už uteklo od oltáře. Vyrábíme linku, která by tam měla produkovat, a pokud to nevyjde, tak ji umístíme jinam.
* LN Pokud nevyjde Brazílie, jaké bude náhradní řešení?
Vietnam jsem vzdal, ale nikdy neříkej nikdy. Mohli bychom ji umístit třeba do Číny. Ale nevím, teď o tom neuvažuji. To budu řešit v únoru, nebo přesněji v prvním pololetí příštího roku. Ale s největší pravděpodobností by to nebylo v Čechách.
* LN V pražských Vršovicích je polorozpadlá budova výrobce patentek Koh-i-noor Waldes. Lidé ji často spojují s vámi a kazí vám to pověst. Uvažujete o její koupi?
Teď již ne. Trochu mi to vadí, protože už jsem se párkrát setkal s tím, že mi někdo říkal: Oprav si to. Tam nejsou dořešeny restituce a ta firma má cenu jen jejich pozemků a Kupkova obrazu. Bude to dost drahé a pro naši výrobu nemají ty pozemky cenu, developer nejsme a Kupku samotného mi nikdo neprodá. Myslím, že to nakonec skončí tak, že to koupí nějaký developer. Vždyť dnes už nedává smysl vyrábět něco v Praze nebo kdekoli v centru města.
* LN V Budějovicích jste taky v samém centru města. Platí stále, že uvažujete o prodeji pozemků a přesunu výroby jinam?
To pořád platí. Těsně před krizí nám za tyto pozemky nabízeli poměrně vysoké částky, ale když jsme to spočítali, tak by nám z toho zbyl zisk zhruba 200 milionů korun. To nám za to nestálo. I kdybychom zde již tužky nevyráběli, stejně by zde zůstala naše centrála, vývoj a prodej. Mezitím ale stejně přišla krize, takže teď vůbec nemá cenu se o tom bavit. Ono to tak ale nakonec stejně dopadne, je totiž nesmysl, že budu vyrábět tužky uprostřed náměstí v Budějovicích.
* LN Jak se vašemu holdingu podařilo překonat krizi?
V automobilovém průmyslu jsme si krizi poměrně těžce prožili. Poptávka v tomto oboru logicky poklesla, ale již se to zlepšilo. V příštím roce nás čeká spíše krize ve zdravotnictví, protože nebudou peníze. Takže v tomto segmentu očekávám zpomalení, ale u aut to máme již za sebou a docela mě překvapilo, jak rychle to naběhlo.
* LN Jaký zisk a tržby letos v holdingu očekáváte?
Odhad máme, ale já jsem se vždy zdráhal to někde říct. Protože pak si to někdo přečte a přijde mě přepadnout. (V lednu 2007 Břízu na zahradě jeho vily přepadli tři maskovaní muži s nabitými pistolemi a chtěli mu ukrást kufřík; domnívali se, že v něm má peníze. Muži byli dopadeni a odsouzeni na sedm, šest a pět let – pozn. red.) Za skupinu by tržby měly být více než dvě miliardy a k tomu odpovídající zisk. Čistý zisk by měl přesáhnout 200 milionů korun.
* LNV příštím roce by měly být výsledky obdobné?
Mělo by to být stejné. Ovšem v době, kdy krize ještě není úplně za námi, budu za úspěch považovat, když se udržíme kolem letošní úrovně. Hodně to závisí na Rusku, které se z krize dostalo velice rychle. Také jsme hodně závislí na kurzech. Poklesem eura letos v holdingu přijdeme o 20 milionů korun. Tyto peníze musím ušetřit někde jinde.
* LN Pojistili jste se proti výkyvům měny?
Hedging máme. Máme ho dokonce i za 28 korun za euro, ale už nám docházejí síly, protože zahedgeovat se můžete jen do určitých limitů. Takže samozřejmě něco máme z doby, kdy to ještě šlo. Ale dnes pořád čekám a čekám, a mám houby. Na jedné straně šetřím každou korunu, a takhle pak přicházím o peníze.
* LN Před několika dny jste se vrátil z Číny. Jak to tam teď vypadá?
Čína dělá velké pokroky, ať se nám to líbí, nebo ne. Dřív jsem tam jezdil třeba i dvakrát do roka, teď jsem tam ale dva roky nebyl a získal jsem tak odstup. Uvědomil jsem si, že pokrok v Číně je nezadržitelný. Na druhé straně tam rychle zdražuje pracovní síla. Když jsme v Číně v roce 2004 otevírali továrnu, stál nás jeden zaměstnanec 1500 korun, dnes to je již dvojnásobek. Navíc mě v Číně upozorňovali, že dojde k dalšímu zvýšení platů. Během dvou až tří let by to mohl být nárůst o 40 až 50 procent.
* LN Je pro vás i přes toto zdražení čínská pracovní síla v porovnání s vašimi zaměstnanci v jiných zemích stále nejlevnější?
Pokud nás dnes bez odvodů stojí čínský pracovník tři tisíce korun, Bulhar nás vyjde na 5500 až 6000 korun a Rus zhruba na 8500 korun. U nás za tu samou práci zaměstnanci zaplatíme 14 tisíc korun. Ihned po příjezdu jsem si nechal zpracovat analýzu nárůstu mezd v Číně, abychom mohli stanovit určitý bod, kdy by to pro nás bylo příliš drahé a my se museli posunout někam dál, třeba do dnes tak populárního Vietnamu. Takový krok jsme ale zatím odmítli, protože zmiňované navýšení mezd není pro nás fatální a neohrožuje nás.
* LN Kvůli krizi jste musel snižovat počet pracovníků. Kolik lidí nyní pro vás v Číně pracuje a kolik jste jich propustili?
Měli jsme tam něco přes sto lidí a jejich počet jsme snížili zhruba o 20 až 40 zaměstnanců. Ta továrna v Číně je sice menší, ale přesto to je znát.
* LN Snižovali jste stavy zaměstnanců ještě v jiných zemích?
Trochu jsme počet zaměstnanců regulovali i v Bulharsku a v Rusku. Nakonec to ale tak dramatické a drastické nebylo. Stejný přístup ale volí i zahraniční firmy u nás. V tomto případě opravdu platí bližší košile nežli kabát.
* LN Takže v Čechách se počet zaměstnanců nezměnil?
Tady ne, tady jsme to drželi na stejné úrovni. Koh-i-noor Holding má celkem zhruba dva tisíce lidí a zde v Českých Budějovicích pracuje zhruba 600 až 700 lidí a tato čísla jsou stabilní. To je i otázka udržení kvality, i když dnes vám již mohu garantovat, že naše továrna v Číně vyrábí ve stejné kvalitě jako my tady. To mě docela příjemně překvapilo.
* LN Čína ale stále pokulhává například ve vymahatelnosti práva, dodržování patentů a respektování značek…
Já jsem asi jeden z mála, který viděl na vlastní oči vyrábět svůj plagiát. Protože neznají latinku, přivedli mě do továrny, kde vyráběli padělky mých tužek. Já jsem si tehdy myslel, že mě raní mrtvice, ale teď už jsem ten boj vzdal. Když totiž trochu pochopíte čínskou mentalitu, tak zjistíte, že pro ně něco okopírovat a posunout to o něco dál není věc, za kterou by se měli stydět. To je úplně jiná filozofie.
* LN Pro podnikatele ale může být velký problém, pokud například smlouvy nejsou stoprocentně platné a čínští partneři se dožadují například dodatečných plateb.
To je stoprocentní pravda, to se tam stále děje. Ale je také pravdou, že se tam právní prostředí zlepšuje. Přesto je to jiný systém. Je to sice komunismus, ale jiný, než jaký jsme tu měli my. Podle mě je to již tvrdý kapitalismus.
* LN Stane se podle vás někdy Čína standardní zemí nejen pro byznys, ale i v rámci například dodržování lidských práv?
Já si myslím, že je to otázka vývoje a času. Ale bude to trochu složitější. Určitě nebude stoprocentně naplňovat naše představy o tom, jaká by měla být. Ale ani my nesplňujeme stoprocentně představy Američanů. Myslím, že budou mít demokracii svého typu a budou se k ní přibližovat jinou cestou a pomaleji.
* LN Dnes se lidé při nákupech víc dívají na to, kde bylo zboží vyrobeno. Zajímá je třeba, zda zboží nepochází ze země, která má špatnou pověst kvůli zneužívání pracovní síly. Pokud v takové zemi vyrábíte, může to snížit prodeje, i když je cena výrobku nižší?
Lidé by se možná na tento aspekt i dívali, ale dnes mezi vámi a zákazníkem stojí diktát řetězců. To je skutečný diktát, ale výrobce se musí dostat k zákazníkovi. Marže vám u řetězců zůstane velmi malá, ale potřebujete přes ně prodávat, abyste dosáhli dostatečného objemu produkce. Koh-i-noor je ale specifický tím, že máme zhruba 60 firemních prodejen a dalších 40 patronátních obchodů. Je to sice drahé, ale myslím si, že to je ta správná cesta k zákazníkovi.
* LN Je pro české firmy obtížnější dostat se do řetězců v zahraničí než pro zahraniční firmy dostat se do řetězců v Česku?
Je pravda, že neznám otevřenější trh, než má Česká republika. Zahraničí je ale potřeba rozdělit. Například v Rakousku je to velmi obtížné. To má dokonale vytvořený obranný systém a lidé jsou vychovaní tak, že se navzájem podporují. V Rakousku také v porovnání se zbytkem Evropy mnoho řetězců není. Něco jiného je například ve Francii, kde jsou nadnárodní řetězce. Když se do nich chcete dostat, stejně musíte vyjednávat v centrále.
***
Trochu jsme propouštěli v Rusku a v Bulharsku. Stejný přístup volí i zahraniční firmy u nás. Tady opravdu platí bližší košile nežli kabát.
