Ad LN 27. 11.: Strana euroskeptiků na Obzoru
LN zveřejnily informaci, že patřím k lidem, kteří se prý podle kuloárních informací podílejí na přípravě nové strany Libertas.cz. Takové informace jsou ale přinejmenším v mém případě čirou fantazií těch, kteří tyto spekulace rozšiřují. Na přípravě vzniku této strany v ČR se nepodílím. Zveřejnění této informace LN je o to překvapivější, že se mne přesně na to ve středu telefonicky ptal jejich redaktor Petr Kolář (se kterým jsem mluvil poprvé v životě) a kterému jsem tyto spekulace kategoricky popřel. Pak by mne ale zajímalo, kdo přesně LN sdělil, že konkrétně já mám patřit k lidem, kteří se na vzniku této nové strany podílejí. Michal Petřík, poradce prezidenta republiky
Pan Neomylný
Ad LN 27. 11.: Unie, to není olympijský výbor, říká prezident
Václav Klaus je rozhořčen nekompetencí Ústavního soudu a zbabělostí jednotlivých soudců, které z větší části do funkcí sám jmenoval. Buďto se tehdy mýlil a jmenoval osoby nekompetentní a zbabělé, nebo se při posuzování Lisabonské smlouvy mýlí nyní. Zdá se, že třetí možnost není; to platí v logice. Mimo logiku však platí věta: Václav Klaus se nikdy nemýlí.
Pavel Bucháček, pavel.buchacek@centrum.cz
Není co odpouštět
Ad LN 24. 11.: Vatikán vs. Lennon
Jsou Beatles slavnější než Ježíš? Je to dobře možné. Stačí přiložit pravítko (či počítačový program) slávoměru - a je to. Mohli bychom stanovit jednotku jeden Lennon. A bylo by. Věc však není tak jednoduchá. Začíná Advent, blíží se Vánoce. Je-li mumraj v marketech měřítkem slávy/popularity, možná by se Ježíš vyšvihl na pomyslné hitparádě o něco výš. Pokud bychom si jej ztotožnili s jakýmsi roznašečem dárků, možná by opět zabodoval. Žel musíme Ježíše z této soutěže diskvalifikovat. Narodil se kdesi na okraji římského impéria a zájmu civilizace, ke všemu ještě ve žlabu v chlévě. Dítě pochybného původu. Údajně si toho všimlo jen pár ovčáků, o andělích nemluvě. A ještě tři přivandrovalí mágové od východu. A jeho konec? Horší než začátek. Beatles to alespoň z nízkých poměrů někam dotáhli, kdežto Ježíš končí v nepřízni davu, popravený za městem, smrtí určenou pro barbarské otroky.
Žádná sláva, potupa. Jeho logo je kříž, popravčí nástroj. Následovníků zprvu jen pár. A když jich bylo víc, byli po tři století podezřelí, že jsou anarchisté, bezbožníci a že podvracejí stát. Často končili ve vězení, na popravišti, pro obveselení davu se stali v cirkuse potravou pro šelmy. Posměvači v katakombách jim vykreslili jejich Spasitele jako ukřižovaného osla. Traduje se historka o císaři Juliánovi, který chtěl v říši ve 4. století obnovit pohanství. Měl odbýt Ježíše otázkou „Co asi teď dělá tesař z Nazareta?“ - „Sbíjí ti rakev,“ byla pohotová odpověď přítomného křesťana.
Pokud ponížené lidství bylo křesťanům blízké, byli dobrými následovníky Ježíše Krista jako Pána svého života ve znamení kříže a prázdného hrobu. A pokud ve svobodných poměrech křesťané propadli touze po moci, vlivu, slávě, pak jim hrozilo, že se na hony vzdálí Kristu, jehož měli následovat. Ovšem: Beatles skládali dobré melodie a zpívali výborně. Rádi si je dodnes poslechneme. A jejich písně měly obsah. Šlo v nich o touhu po lásce, naději, spravedlnosti. Možná že přispěly k tomu, že z povědomí dnešní společnosti se některé křesťanské hodnoty tak docela nevytratí.
Jan Kašper, farář Českobratrské církve evangelické
Jsou i tací, kteří vykrádají sami sebe
Ad LN 26. 11.: Soud: Support Lesbiens ukradli Kalouskovi píseň
Otom, že se melodie přebírají, upravují a kradou, není pochyb. Existuje to asi od dob, kdy je hudba hudbou. Potvrzují to nejen „univerzální“ lidové písně, ale také mnohé skladby populárních i „vážných“ skladatelů. Kolik veleznámých operních árií je převzatých? Najdeme je u Bizeta, Flotowa, Dvořáka, Mozarta a celé řady dalších, někde jsou skryté jako přiznané „motivy“, jinde o tom není ani zmínka. U populárních melodií by se dal sestavit hodně tlustý seznam, jehož rozsah by se lišil jen podle kritéria „příbuznosti“ melodických nápadů.
Samozřejmě by se melodie krást neměly. Proto vítám rozhodnutí soudu v případě Kalousek versus Helešic. Je ovšem spousta případů, kde není žalobce ani soudce, a melodie jsou tudíž připsány plagiátorům. Ovšem porovnávání podle počtu stejných taktů je často ošidné, schopný „skladatel“ to dokáže tak upravit, že se to nedá podle tohoto kritéria napadnout, i když je skutečnost jinak evidentní. Jinou kategorií jsou skladatelé, kteří si „kradou“ vlastní melodie a skládají prakticky stále stejnou píseň. To ovšem není trestné a ani napadnutelné.
Lubor Mojdl, Frýdek-Místek
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
