PRAHA Srpnové dny roku 1968 tvoří kulisy nového snímku, který s názvem Anglické jahody natáčí režisér Vladimír Drha. S Janou Brejchovou, Viktorem Preissem, Ninou Divíškovou, Pavlou Tomicovou, Ivanem Luptákem, Miloslavem Mejzlíkem, Nelou Boudovou a dalšími, začasté také ruskými herci v rolích sovětských vojáků, realizuje scénář Martina Šafránka.
Režisér připomíná fakt, že 21. srpen 1968, jeden z nejhorších dnů novodobých českých dějin, se v české kinematografii neobjevoval příliš často. „Tento scénář využívá historického dne jako dramatické situace, jako důvodu civilního psychologicko-milostného dramatu. Jeho ústředními postavami jsou mladí lidé a domnívám se, že tento fakt může jejich dnešním vrstevníkům osvětlit leccos z toho, co jim připadá jako vzdálená a nepříliš slavná historie,“ říká Vladimír Drha.
Jde o příběh vztahu dvou mladých lidí, který je nadčasový (ona je zřejmě těhotná, on by rád přišel o panictví a chystá se o prázdninách odjet sbírat jahody do Anglie), avšak srpnové události jej dynamizují. Osudy hrdinů by se, jak připomíná režisér, patrně vyvíjely jinak, kdyby nebylo 21. srpna. Do jejich zatím náhodného vztahu, který by možná pominul, vstoupí sovětský dezertér...
Typická rodina 60. let Přesto, že od srpnových událostí uplynulo už čtyřicet let, má téma podle režiséra šanci oslovit i mladé diváky, kteří onu dobu nepamatují. „V zásadě je jedno, odehrává-li se podobný příběh včera nebo před čtyřiceti lety. Motiv odpovědnosti za někoho jiného, rozhodování o mravních volbách, toho jsme svědky denně - i když v méně vypjatých dějinných souvislostech. Myslím si, že ve scénáři je velmi věrohodně napsaná hrdinova rodina. Tatínek vždycky v životě všechno prohrál. Byl zavřený za Hitlera a pak i za komunistů v 50. letech, na rozdíl od,soudruha Vrány‘, který dělal prakticky totéž, ale vždycky bez úhony klouzal každým režimem. Taky postava babičky, takové té upřímné, poctivé komunistky, která nikdy nepřevlékala kabát, je krásná. Měla vždycky Rusy ráda, vždyť to byli osvoboditelé, ale po 21. srpnu se jí svět zhroutil, všechno, v co věřila, bylo pryč,“ vypráví Drha.
Babička původně v Šafránkově scénáři nebyla, ale režisér měl pocit, že rodině někdo chybí, že příběh potřebuje ještě jeden záchytný bod. Proto ji do scénáře připsal. Skvěle napsaná je podle něj i postava maminky. „To je taková chuděra, která bruslí životem, nikdy z něj sama moc neměla, vždycky se obětovala ostatním a lepila průšvihy polívkou a dušeným filé. Jsem hrozně rád, že jsem mohl do téhle krásné dramatické role obsadit právě Pavlu Tomicovou, která dostává většinou ve filmech a seriálech sobě podobné komediální role. Jsem přesvědčený, že je schopná velkých dramatických výkonů. Konečně, kdo ji zná z divadla, ví, o čem mluvím,“ říká Drha.
Distributorem koprodukčního filmu ČT a společností First Film a Stream.cz bude Falcon.
