Někdejší obchodní dům Máj je totiž jedinečným reprezentantem architektury sedmé dekády minulého století.
„Máj je bezesporu z nejvýznamnějších příkladů české architektury sedmdesátých let. Právem proto této stavbě náleží i statut kulturní památky,“ říká historik architektury z Ústavu dějin umění Akademie věd Rostislav Švácha, který minulý týden podal na ministerstvo kultury podnět k zapsání Máje jako památky.
Ministerstvo obvykle posuzuje takový návrh dva měsíce. Tentokrát to ale bude delší. „V tomto případě očekáváme, že se to protáhne. Jednak kvůli odborným posudkům, ale zřejmě i kvůli jednáním se současným vlastníkem,“ řekl Jiří Vajčner z ministerstva kultury.
Budova na nároží Spálené a Národní třídy byla postavená v první polovině 70. let podle projektu Johna Eislera, Miroslava Masáka a Martina Rajniše ve stylu takzvaného brutalismu.
Rovněž podle historika architektury Zdeňka Lukeše je pozoruhodná. Na nic si podle jeho slov nehraje a otevřeně přiznává svou funkci. Proti jejímu zapsání má však Lukeš i výhrady.
„Tohle je případ, kdy se o statutu památky jedná až dodatečně, tedy na úkor současného vlastníka. Proto bych volil nějaké kompromisní řešení, například památkově chránit jen plášť budovy,“ říká.
Šváchovi ale nejde jen o ochranu bývalého Máje, nýbrž o obecné uznání, že i moderní stavby mají své místo mezi památkami. Moderní architektuře se podle něj v tomto smyslu obecně věnuje málo pozornosti.
A to by se mělo změnit. „Zatímco u starších staveb mají historikové podporu široké veřejnosti, stavby posledních padesáti let lidé jako památky nevnímají. Přitom jde mnohdy o unikátní objekty,“ vysvětluje Švácha. Budovy, kterými slavní architekti oživili Prahu ve druhé polovině dvacátého století, je podle něj třeba chránit.
Spolu s dalšími odborníky se nicméně shoduje v tom, že bude zájem o památkovou ochranu podobných staveb sílit.
To potvrzuje i Lukeš. „Už teď je jasné, že budou přicházet podněty na ustanovení památky například pro Novou scénu Národního divadla, obchodní dům Družba na Václavském náměstí, budovu nynějšího rádia Svobodná Evropa, budovu centrály Dopravního podniku Na Bojišti, ale také Žižkovský vysílač a další stavby,“ míní Lukeš.
Podle Jiřího Vajčnera, který má na ministerstvu kultury na starosti právě podněty na prohlášení kulturních památek v Praze, je ale zatím takových podání minimum.
„Podání na stavby z první poloviny dvacátého století jsou desítky, na novější stavby jsou to jen jednotlivé podněty,“ vypočítává Vajčner. Vedle Máje jde podle něj například o velkosklad Třebešín.
Ve stylu brutalismu byla podle historika architektury Zdeňka Lukeše postavena budova bývalého obchodního domu Máj. „Na nic si nehraje,“ říká.
