Takzvané „biomatky“ bývají popisované jako ženy posedlé zdravou výživou. Ač se jedná o zjednodušující nálepku, spotřební chování maminek v Česku, alespoň podle dat portálu Rohlik.cz, se těmto představám přinejmenším blíží. Portál provozuje speciální program pro rodiče Rohlíček, ze kterého data vycházejí.
Evergreenem zdravé výživy jsou například takzvaná „éčka“ - látky přidávané do potravin pro zlepšení vzhledu, trvanlivosti či chuti.
Proč Češi kupují biopotraviny?
Celé dvě třetiny zákazníků nákupního portálu se snaží těmto látkám zcela vyhnout. Jak ale upozornila pro server Lidovky.cz nutriční terapeutka Jitka Tomešová, éčka mohou být dvojsečná záležitost. „Na jednu stranu chtějí lidé ‚co nejčistší‘ potraviny, na druhou ale považují za vadné ty, které se do dvou dnů zkazí,“ říká odbornice, podle které je dobré si uvědomit mimo jiné také to, že látky s označením E mají i mnohé vitamíny či minerální látky.
Kdo s koho: bio versus nebio. Co je zdravější? |
Stejně tak podle ní zůstává otázkou, co s pečlivě vybíranými potravinami vlastně lidé doma dělají. „I lidé, kteří sledují složení potravin a vybírají ty s minimem přidaných látek, je potom doma usmaží a zapijí limonádou nebo alkoholickým nápojem,“ podotýká Tomešová. Potraviny bez éček navíc podle ředitelky spolku FÉR potravina Hany Střítecké neznamenají automaticky zdravější jídlo. „Například u uzenin bych jako důležitější viděla kolik masa výrobek vůbec obsahuje, jakého je původu a kolik je v něm tuku a soli,“ řekla serveru Lidovky.cz Střítecká. Z dat dovozce Rohliku přitom vyplývá, že jsou to právě šunky, párky a salámy, u kterých zákaznice řeší přítomnost éček nejvíce. Nepopírá ale, že u látek jako E250, E952 nebo E211 má smysl sledovat jejich přítomnost v tom, co jíme. Nejsou totiž pro organismus ideální, zvláště v nadměrném množství.
Trend ukazuje také, že polovina rodičů nakoupí alespoň jednou měsíčně bezlepkovou variantu některé potraviny. Ty podle Tomešové jednou za čas neuškodí, ale pokud není pro jejich konzumaci vyložené zdravotní důvod, je to vlastně zbytečné. „Bezlepkové zpracované potraviny nejsou zdravější, éčka obsahují také. Navíc většinou méně chutnají,“ upozorňuje Tomešová.
BIO letí. Nerovná se ale zdravější, varuje expertka
Podobně jsou na tom BIO produkty, které jsou u zákazníků nejoblíbenějším alternativním sortimentem. Ty mají podle Střítecké smysl ve chvíli, kdy chceme zohledňovat životní prostředí. Mezi nejkupovanější tak patří BIO varianty citronu či banánu. Ty se u nás však zpravidla nepěstují a vozí se k nám v ještě nezralém stavu letecky. „Málokdo si uvědomuje, že BIO potraviny nejsou synonymum pro zdravější,“ popisuj Střítecká. Existují totiž i BIO produkty vyložené nezdravé – klobásy, cukrem slazené limonády či alkoholické nápoje.
Pod pokličkou zdravého zemědělství. Podle dotační kontroly mrháme místem, říká biofarmářka |
Tento trend se propisuje i do stravování dětí. „Mnoho maminek se považuje za špatné, pokud dětem nekupují BIO potraviny. Skutečně se trápí tím, že si to nemohou dovolit,“ tvrdí Tomešová. Přitom pro tělo dítěte mohou být kvůli nadměrnému hnojení či přirozeným obraným látkám rostlin ekologicky pěstované plodiny stejně škodlivé. „Pro dětské tělíčko mohou být ještě toxičtější, než některé látky používané v konvenčním zemědělství,“ podotýká výživová expertka.
Po čtrnácti letech zkušeností s dětskou výživou se výživová expertka Jitka Tomešová setkala i s dalšími fenomény, které mají občas matky tendenci přehánět. Jednalo se například o případy, kdy ze strachu před dětskou obezitou dávaly dětem stravu obsahující minimum tuků. „Bohužel ale děti na svou nízkou tělesnou hmotnost potřebují docela velké množství tuku. S výjimkou některých onemocnění jim tak nízkotučná strava příliš neprospívá,“ konstatuje odbornice.
Majitel internetového obchodu s potravinami Rohlik.cz Tomáš Čupr.
Jako největší hrozbu ale vidí veganskou stravu, pro děti prý zcela nevhodnou. „Pro malé děti jsou v tomto věku nezbytné živočišné potraviny, především kvůli rozvoji mozku, kostem i tělesnému růstu,“ vysvětluje Tomešová. Částečně tomu odpovídá i trend nakupujících maminek na Rohliku. Šedesát procent z nich tak už třeba vyzkoušelo náhražky masa. Existenci alternativ nutriční specialistka Tomešová neodsuzuje, nedává jí však smysl vyhledávat náhražky chutnající jako maso, pokud člověk jíst maso odmítá. „Mimo to tyto náhražky bývají velmi často směsicí různých složek pospojovaných Éčky“ dodává Střítecká.
„Je vidět, že se nakupující maminky nebojí v rámci potravin experimentovat. Očekáváme, že dalším hitem budou tyčinky s cvrččí moukou, což je nejlepší bílkovina pro lidské tělo,“ řekl serveru Lidovky.cz marketingový ředitel firmy Oldřich Novák. Podle Tomešové může být přitom právě hmyzí protein elegantním řešením. „Podobné to může být například s velkoplošným pěstováním řas nebo tzv. Molekulární výživou, na které již vědci pracují,“ shrnuje nutriční odbornice. Gurmáni se tak prý mohou v budoucnu těšit na steak či sýr vypěstovaný v laboratoři.
