Vystavený dopis je jeden ze sedmnácti, které král Anně Boleynové napsal. Za převratný je považován proto, že Jindřich VIII. v něm podle historiků spojuje svou budoucnost s touto ženou, přestože to mělo znamenat jeho rozchod s papežem, a tím i pozdější založení anglikánské církve.
„Důkazy vašeho citu jsou takové..., že mě nutí, abych vás vždy opravdově ctil, miloval vás a sloužil vám,“ cituje z francouzsky psaného listu agentura Reuters.
Vášnivé psaní a spor s Římem Dopis, který na výstavu zapůjčil Vatikán, je vystavován poprvé. Podle materiálů k výstavě byl adresátce velmi pravděpodobně ukraden a ve Vatikánu měl sloužit jako důkaz proti králi. Ten si na Svatém stolci pokoušel vymoci zrušení svého manželství s Kateřinou Aragonskou, aby si mohl vzít právě Annu Boleynovou. Když neuspěl, vzal si Annu i tak a sňatek s Kateřinou dal parlamentem a místními poslušnými církevními hodnostáři prohlásit za neplatný. O tři roky později, v roce 1536, dal však Annu popravit, aby si mohl vzít její dvorní dámu Jane Seymourovou.
Dopis je vystaven i se stolkem, na kterém ho král pravděpodobně psal. „Jde o mimořádný paradox - toto je vášnivý milostný dopis, a přitom je to základ pro všechny revoluční změny v království,“ řekl kurátor výstavy David Starkey a dodal, že dopad Jindřichova radikálního rozhodnutí, které vedlo k rozchodu s kontinentální Evropou, je cítit ještě dnes.
Na výstavě, která v Britské knihovně potrvá do 6. září, jsou k vidění i některé další královy listy, knihy, mapy, inventář jeho majetku a další dokumenty včetně dopisů, ve kterých si Kateřina Aragonská stěžovala, jak se s ní na dvoře zachází. Jindřich VIII. vládl v letech 1509-1547. Oženil se postupně se šesti ženami. Dvě z nich skončily na popravišti.
