Způsob řešení je překvapivý: pomůže OSN. Právě tam chce údajně Praha „zaregistrovat“ deklaraci, kterou Klausovi vyhoví, spolu s Lisabonem. Tímto krokem tento dokument přestane být pouhou deklarací, ale něčím, co by se dalo přeložit jako „české předběžné opatření“ – dokument bude u OSN zaregistrovaný jako jakýsi čekatel na to, až se stane závaznou mezinárodní smlouvou.
O co vlastně jde? Prezident podle svého tajemníka Ladislava Jakla požaduje, aby jeho výjimka měla právně závaznou formu. To by ale bylo možné zajistit pouze opětovným otevřením ratifikace Lisabonské smlouvy ve všech zemích Evropské unie.
Vláda naopak mluví pouze o politické deklaraci, kterou by odsouhlasili lídři států a vlád na summitu EU. Tato deklarace by však právní váhu neměla a získala by ji až „přilepením“ ke smlouvě o přistoupení nového státu k EU (tuto smlouvu totiž musí ratifikovat všechny země sedmadvacítky). Tedy například v roce 2011 k přístupové smlouvě s Chorvatskem či Islandem.
Jak najít kompromis? Podle informací LN se česká vláda chce inspirovat Iry a „fintou“, kterou zvolila tamní vláda. „Budeme se pohybovat v rámci právně-politické kreativity,“ naznačil LN zdroj blízký kabinetu. Irové totiž v souvislosti s Lisabonem získali v červnu určité záruky, které však byly také pouhou politickou deklarací. Dublin ale ihned poté přistoupil ke druhému kroku. Nechal si tuto deklaraci, která se stane součástí Lisabonu, již nyní zaregistrovat jako budoucí mezinárodní smlouvu u OSN. A každá smlouva, která je takto zaregistrovaná, má větší právní váhu než pouhá politická deklarace.
