WASHINGTON/PRAHA Sonda Phoenix při svém přistání „šlápla do vody“, tvrdí to tým 21 odborníků podílející se na řízení jejího letu. Dokladem tvrzení mají být záběry záhadných objektů pravidelného tvaru pořízené brzy po přistání 25. května 2008. K údivu vědců se po celých několik dalších týdnů zvětšovaly. Část odborníků včetně šéfa celého týmu Petera Smithe z arizonské univerzity v Tucsonu se nyní kloní k názoru, že jde o kapičky vody. Nabývaly na objemu prý díky absorpci vodních par z atmosféry. Svůj názor obhajují ve své nové odborné studii.
Na místě přistání Phoenixu přitom teploty nevystupují nad -20 °C. Autoři studie tvrdí, že je to díky látce, kterou v marsovské půdě poprvé zaznamenal právě Phoenix, tzv. chloristanům. Tyto soli kyseliny chloristé vytváří s vodou roztok, tzv. solanku, který zůstává kapalný až do -70 °C. Kapky tohoto roztoku se tak mohou vyskytovat těsně pod povrchem celého Marsu.
Že jde o vodu, nasvědčuje - ale bohužel nedokazuje - chování „záhadných objektů“: na jedné sérii snímků jedna kapka absorbuje tekutinu od sousední. Tvrzení odpovídá i postupné nabývání na objemu; roztoky chloristanů dobře absorbují vlhkost. Natočit údajnou kapalinu se nejspíš podařilo díky teplu z brzdných motorů.
I kdyby na Marsu voda byla, neznamená to, že by tam byl i život. Některé organismy sice přežívají v extrémních podmínkách, ale takové, které by mohly plavat v silných chloristanových roztocích, zatím neznáme. Skeptici, i z řad členů mise Phoenix, se domnívají, že tyto záhadné objekty by mohly být například malé kousky ledu, které narůstaly díky sublimaci v půdě pod sondou. Co je pravda, se jen tak nedozvíme. Phoenix se už k novému životu neprobere, a tak si na další přímá pozorování ještě počkáme.
