Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Gorbačov měl v roce 1987 na papíře omluvu za okupaci, KSČ ho ale přemluvila, aby se držel původní linie

Michail Gorbačov se v Praze v dubnu 1987 vítá s davy, které ho vítají. foto: PETR MATIČKA

PRAHA - Michail Gorbačov uvažoval, že sovětskou invazi do Československa v roce 1968 uzná za chybnou. Podtrhl by tím však židli pod tehdejším konzervativním vedením KSČ, které tvořili z velké části lidé „namočení“ do srpnových událostí.
  5:00

Krátce před jedenáctou hodinou dopolední dosedl 9. dubna 1987 na pražské letiště stroj IL-62M, na jehož palubě seděl sovětský vůdce Michail Gorbačov. Očekávání bylo velké – že se vyjádří k sovětské invazi v roce 1968.

Těhotná ‘89: Hned jsme začali chodit s trikolórou, vzpomíná matka. Od revoluce ji ale odstřihl porod

„Existovala možnost, o které Sověti uvažovali, ale nakonec ji nezkusili – včas se distancovat od událostí v srpnu 1968,“ řekl pro Lidovky.cz Oldřich Tůma, historik Ústavu soudobých dějin Akademie věd.

Takový krok by pravděpodobně zasadil někdejšímu komunistickému vedení, jemuž se koncem 80. let vymykala situace v Československu z rukou, tvrdou ránu. A mohl změnit běh událostí, jež vyvrcholily až listopadem 1989.

Představitelé režimu v čele s prezidentem Gustávem Husákem, generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem i dalšími členy ústředního výboru strany Vasilem Biľakem či Aloisem Indrou měli oprávněný důvod k obavám. Vždyť oba posledně jmenovaní byli podepsaní pod takzvaným zvacím dopisem, který se stal záminkou pro „spojeneckou“ intervenci do Československa.

Historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

„Všichni trochu naivně doufali, že něco symbolického na toto téma řekne,“ doplnil Tůma k návštěvě sovětského šéftajemníka.

Nebylo k tomu daleko. Podle ruských historiků, na něž se odkazuje i Tůma, měl Gorbačov na papíře návrh textu, který označoval vojenský vpád za chybný. Jenže nakonec se nechal přemluvit mimo jiné i od československých komunistů a přidržel se původní sovětské linie.

„Propásl tím poslední šanci, jak tu mohlo z dnešního pohledu Rusko obnovit alespoň elementární důvěryhodnost,“ myslí si Tůma.

Gorbačov nakonec sovětskou chybu uznal, jenže až v prosinci 1989, kdy to už mělo jen pramalý vliv.

Historik Michal Macháček, autor oceňované monografie o Husákovi, je ovšem k tvrzením o údajném Gorbačovově úmyslu distancovat se od okupace zdrženlivější. Nicméně z uvedené doby podle něj prokazatelně existuje jiný dokument – interní sovětský návrh na stažení části vojsk z Československa. „Ten se nakonec nepřijal, ale zůstal zachovaný v archivu,“ řekl Macháček.

Informace o sovětském záměru omluvit se Československu je pro Macháčka nová. „Gorbačov se v této době naopak vyjadřoval obezřetně až negativně. Jeho postoj se vyvíjel. Je ovšem pravda, že sovětské politbyro se před Gorbačovovou návštěvou Československa v dubnu 1987 otázkami roku 1968 zabývalo, tak mohly být diskutovány různé návrhy,“ připustil.

Úmysl přehodnotit intervenci se na plánovací stoly sovětských stratégů dostal hned po Gorbačovově nástupu. Jenže v Moskvě zároveň dospěli ke zneklidňujícímu závěru – že reformní proces nazvaný „perestrojka“ má hodně společného s reformním programem z pražského jara 1968.

Zeman se v Moskvě setkal s Michailem Gorbačovem.

Pro situaci v Praze by to znamenalo fakticky rehabilitovat experiment Alexandra Dubčeka nazývaný „socialismus s lidskou tváří“. Snad i proto se Gorbačov neodhodlal zásah z roku 1968 odsoudit dříve.

V Československu by takový krok mohl vést k překotným změnám ve vedení strany. Na řadu by možná přišli lidé jako právě reformista Dubček. „Také se uvažovalo třeba o Miroslavu Štěpánovi jako o československém Gorbačovovi,“ podotýká Tůma. Na reformistickou obrodu vedoucí strany si ale brousili zuby i další, hlavně mladší straníci.

Vedení KSČ si toho bylo vědomo. „Ještě v dubnu 1989 byl za Gorbačovem Jakeš a přemlouval ho, aby Sovětský svaz neměnil svůj pohled na šedesátý osmý,“ říká historik. Nejmocnější muž Sovětského svazu se tak uchýlil k téže rétorice, kterou razil Brežněv – v Československu se v roce 1968 začaly změny vyvíjet dobře, jenže pak se iniciativy chopily antisocialistické síly.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...