Čtvrtek 30. června 2022, svátek má Šárka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Gorbačov měl v roce 1987 na papíře omluvu za okupaci, KSČ ho ale přemluvila, aby se držel původní linie

Michail Gorbačov se v Praze v dubnu 1987 vítá s davy, které ho vítají. foto: PETR MATIČKA

PRAHA - Michail Gorbačov uvažoval, že sovětskou invazi do Československa v roce 1968 uzná za chybnou. Podtrhl by tím však židli pod tehdejším konzervativním vedením KSČ, které tvořili z velké části lidé „namočení“ do srpnových událostí.
  5:00

Krátce před jedenáctou hodinou dopolední dosedl 9. dubna 1987 na pražské letiště stroj IL-62M, na jehož palubě seděl sovětský vůdce Michail Gorbačov. Očekávání bylo velké – že se vyjádří k sovětské invazi v roce 1968.

Těhotná ‘89: Hned jsme začali chodit s trikolórou, vzpomíná matka. Od revoluce ji ale odstřihl porod

„Existovala možnost, o které Sověti uvažovali, ale nakonec ji nezkusili – včas se distancovat od událostí v srpnu 1968,“ řekl pro Lidovky.cz Oldřich Tůma, historik Ústavu soudobých dějin Akademie věd.

Takový krok by pravděpodobně zasadil někdejšímu komunistickému vedení, jemuž se koncem 80. let vymykala situace v Československu z rukou, tvrdou ránu. A mohl změnit běh událostí, jež vyvrcholily až listopadem 1989.

Představitelé režimu v čele s prezidentem Gustávem Husákem, generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem i dalšími členy ústředního výboru strany Vasilem Biľakem či Aloisem Indrou měli oprávněný důvod k obavám. Vždyť oba posledně jmenovaní byli podepsaní pod takzvaným zvacím dopisem, který se stal záminkou pro „spojeneckou“ intervenci do Československa.

Historik Oldřich Tůma z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

„Všichni trochu naivně doufali, že něco symbolického na toto téma řekne,“ doplnil Tůma k návštěvě sovětského šéftajemníka.

Nebylo k tomu daleko. Podle ruských historiků, na něž se odkazuje i Tůma, měl Gorbačov na papíře návrh textu, který označoval vojenský vpád za chybný. Jenže nakonec se nechal přemluvit mimo jiné i od československých komunistů a přidržel se původní sovětské linie.

„Propásl tím poslední šanci, jak tu mohlo z dnešního pohledu Rusko obnovit alespoň elementární důvěryhodnost,“ myslí si Tůma.

Gorbačov nakonec sovětskou chybu uznal, jenže až v prosinci 1989, kdy to už mělo jen pramalý vliv.

Historik Michal Macháček, autor oceňované monografie o Husákovi, je ovšem k tvrzením o údajném Gorbačovově úmyslu distancovat se od okupace zdrženlivější. Nicméně z uvedené doby podle něj prokazatelně existuje jiný dokument – interní sovětský návrh na stažení části vojsk z Československa. „Ten se nakonec nepřijal, ale zůstal zachovaný v archivu,“ řekl Macháček.

Informace o sovětském záměru omluvit se Československu je pro Macháčka nová. „Gorbačov se v této době naopak vyjadřoval obezřetně až negativně. Jeho postoj se vyvíjel. Je ovšem pravda, že sovětské politbyro se před Gorbačovovou návštěvou Československa v dubnu 1987 otázkami roku 1968 zabývalo, tak mohly být diskutovány různé návrhy,“ připustil.

Úmysl přehodnotit intervenci se na plánovací stoly sovětských stratégů dostal hned po Gorbačovově nástupu. Jenže v Moskvě zároveň dospěli ke zneklidňujícímu závěru – že reformní proces nazvaný „perestrojka“ má hodně společného s reformním programem z pražského jara 1968.

Zeman se v Moskvě setkal s Michailem Gorbačovem.

Pro situaci v Praze by to znamenalo fakticky rehabilitovat experiment Alexandra Dubčeka nazývaný „socialismus s lidskou tváří“. Snad i proto se Gorbačov neodhodlal zásah z roku 1968 odsoudit dříve.

V Československu by takový krok mohl vést k překotným změnám ve vedení strany. Na řadu by možná přišli lidé jako právě reformista Dubček. „Také se uvažovalo třeba o Miroslavu Štěpánovi jako o československém Gorbačovovi,“ podotýká Tůma. Na reformistickou obrodu vedoucí strany si ale brousili zuby i další, hlavně mladší straníci.

Vedení KSČ si toho bylo vědomo. „Ještě v dubnu 1989 byl za Gorbačovem Jakeš a přemlouval ho, aby Sovětský svaz neměnil svůj pohled na šedesátý osmý,“ říká historik. Nejmocnější muž Sovětského svazu se tak uchýlil k téže rétorice, kterou razil Brežněv – v Československu se v roce 1968 začaly změny vyvíjet dobře, jenže pak se iniciativy chopily antisocialistické síly.

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

SOUTĚŽ: Vyhrajte zásobu Nutrilonu 2 Profutura CESARBIOTIK™
SOUTĚŽ: Vyhrajte zásobu Nutrilonu 2 Profutura CESARBIOTIK™

Odpovězte na jednoduchou otázku a vyhrajte krabici plnou pokračovacího kojeneckého mléka Nutrilon 2 Profutura CESARBIOTIK™. Zbrusu nová receptura...

Mohlo by vás zajímat