Sláva přišla až po požáru
Město s bulvárem delším než Champs-Elysées a moderně pravoúhlou strukturou ulic vzniklo po roce 1794, kdy většinu původní zástavby zničil požár. Vzniklo tak industriální „sluneční“ město orientované na jih, které se stalo jednou velkou prosperující továrnou – na hodinky. Ty se tu vyráběly už před požárem, ale až v 19. století jejich produkce vzrostla natolik, že z města učinila metropoli světového hodinářství. Dnes tumá své dílny na 100 nejslavnějších firem, mezi jinými Movado, Cartier, TagHeuer či Tissot. Zvláštní urbanistická struktura i tradiční výroba hodinek vynesla La Chaux-de-Fonds zápis do seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Secese ve stylu La Chaux-de-Fonds
Euforie pro vše nové proměnila město ještě jednou, když se bohatí majitelé hodinářských firem koncem 19. století nadchli pro nastupující umělecký směr – Art Nouveau neboli secesi. Dekorativní tepaný kov, vitráže, štuky a barevné obklady s přírodními motivy vzaly budovy útokem. „Style sapin“, vzor borové větvičky, který k secesi ve stylu La Chaux-de-Fonds patří, můžete prozkoumat v Muzeu krásných umění (Rues des Musées 33), ale i na ulicích se najde spousta studijního materiálu. Detaily hledejte na balkonech, oknech, fasádách a výtazích v mnoha budovách, za všechny např. RueNumaDroz 18 a 76 (plánek Art Nouveau zdarma v infocentru).
První dům byl Bílý
Charles-Edouard Jeanneret, alias Le Corbusier, jeden z nejvýznamnějších architektů 20. století, je bezpochyby nejslavnějším rodákem města. Vila zvaná La Maison blanche, kterou postavil pro své rodiče v roce 1912 jako svůj první projekt ve stylu architektonické moderny, je unikátní esencí základních atributů jeho dalších puristických projektů: čisté linie, vlivu tureckého stylu, nových proporcí, vestavěného funkčního nábytku a ve své době novátorských materiálů, jako je beton, eternit či linoleum. Žádný obdivovatel moderní architektury nemůže toto místo minout (otevřeno pátek–neděle, 10.00–17.00, www.maisonblanche.ch).
Vidět krematorium a zemřít
Kdo nevidělLeCorbusierovo krematorium, nebyl v La Chaux-de-Fonds. Na zdejším hřbitově stojí unikátní secesní klenot: syntéza symbolů v sevřeném, ohromujícím interiéru, který architekt vytvořil v roce 1910, ještě před radikální změnou svého stylu. Při toulkách za Le Corbusierem si zvenčí prohlédnete i další sesesní stavby: vilu Fallet s typickým „style sapin“ dekorem a vily Jaquement a Stotzer z roku 1908 v lehce regionálním stylu inspirovaném jižní Francií. A na závěr si dejte Tureckou vilu z roku 1917, nejslavnější místní Le Corbusierův dům (Rue du Doubs 167).
