16. dubna 2019 16:34, aktualizováno  17:49 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Lehla by popelem katedrála sv. Víta? Má suchovod, ocelovou kostru i posádku s minutovou reakcí, ubezpečují hasiči

Katedrála svatého Víta na Pražském hradě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Katedrála svatého Víta na Pražském hradě. | foto: Ondřej Němec

PRAHA Češi mají symbolicky i architektonicky srovnatelnou církevní stavbu, jako je pařížská katedrála Notre-Dame. Nachází se na Pražském hradě. Ohrozil by katedrálu svatého Víta požár střechy stejně jako Notre-Dame při pondělním incidentu v Paříži? Server Lidovky.cz se zeptal pražských hasičů. Jejich informace následně na podvečerní tiskové konferenci rozvedl hradní kancléř Vratislav Mynář.

Katedrála svatého Víta má oproti pařížské katedrále tu výhodu, že má ve vnitřních prostorech instalovaný suchovod. „Suchovod je zjednodušeně roura, která je rozvedená po budově do míst, kde je potřeba mít vodu v případě požáru,“ říká pro server Lidovky.cz vyšetřovatel a mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Při zásahu hasiči zapojí hadici do suchovodu a zavodní rouru, která je zavedená v konstrukci budovy.

Pomocí suchovodu hasiči vytlačí vodu i do vyšších míst. Podle mluvčího pražských hasičů je velmi těžké zavést požární techniku, zejména výškovou techniku, v historických stavbách, jako je katedrála svatého Víta či chrám Notre-Dame. „Pokud je možnost dostat vodu nahoru, velmi nám to pomůže,“ dodává.

Katedrálu podle kancléře Vratislava Mynáře hlídá 145 požárních čidel a v objektu je umístěno 29 hasicích přístrojů. Do výškových částí katedrály se dá čerpat voda třemi suchovody, za minutu je to více než 1200 litrů. „Dřevěná střecha velké věže je chráněna přístroji se 70 speciálními hasicími hlavicemi,“ doplňuje Kancléř.

Požár Notre-Dame.
Detail na katedrálu Notre-Dame.

Oproti Notre-Dame má dominanta Pražského hradu navíc ocelovou konstrukci střechy. Pařížská katedrála má dřevěné krovy, což výrazně usnadnilo šíření ohně. „Pražský chrám má části nosných konstrukcí ocelové, a proto se od nich požár nešíří,“ konstatuje Kavka.

Areál Pražského hradu má navíc vlastní hasičský útvar, který má zmapovaný celý areál Pražského hradu a podle Kavky je připravený kdykoliv zasáhnout na místě do jedné minuty. Hasičská jednotka sídlí přímo v areálu Hradu v jízdárenském dvoře, spadá přímo pod Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru.

To následně potvrdil i kancléř Mynář. „Čas výjezdu jednotky je jedna minuta, zahájení požárního útoku do čtyř minut,“ doplňuje kancléř. Přes deset milionů korun podle něj bylo investováno do speciálního vozu, který umožní lepší průjezdy areálem Hradu.

Hasiči z útvaru ochrany Pražského hradu podle Kavky pořádají pravidelná cvičení, při kterých simulují postup při požáru v areálu Hradu, tedy i při případném požáru nejslavnější pražské katedrály. „Pražští hasiči se v minulosti také zúčastnili nácviku a pořádáme cvičení na různé historické objekty,“ přibližuje vyšetřovatel pražských hasičů.

Přehled největších požárů historických památek

  • V poslední době byl nejničivější požár dřevěného kostela v Gutech, který v srpnu 2017 po úmyslném zapálení úplně vyhořel, podle hasičů způsobil škodu 50 milionů korun. 
  •  Loni v srpnu hořel zámek v Horním Maršově, za nímž stála také skupina žhářů. 
  • Mezi další památkově chráněné památky, které poničil požár, patří zámek Plumov, kostel v Mirovicích, chata Libušín, rozhledna Hýlačka, Petrova bouda v Krkonoších nebo část hradu Pernštejn
  • Miliardovou škodu způsobil v roce 2008 požár levého křídla secesního Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, který vznikl z nedbalosti. 

Podle něj se v celém Česku pravidelně organizují cvičení na historických objektech, neboť zásah v nich je velmi specifický a komplikovaný. „Před rokem jsme dělali simulovaný požár střechy Obecního domu,“ dodává. Při cvičeních je zejména důležité, aby si vedoucí zásahu vyzkoušel, kam postavit žebřík, kde postavit cisternu nebo kde se nachází zdroj vody.

V případě významných historických budov se hasiči soustředí na záchranu cenných památek stejnou měrou jako na záchranu lidí. „Za prvé se snažíme zabránit šíření požáru, případně ho uhasit. Souběžně s tím nastává druhá fáze, kdy se snažíme zachránit osoby a třetí fáze, která je v případě takto významných historických památek rovnocenná a probíhá také současně, je záchrana cenných věcí,“ vysvětluje Kavka.

Dá se tedy říct, že je katedrála sv. Víta na podobný incident lépe připravena? „Nedokážu říci, zda-li v katedrále svatého Víta hrozí tak rozsáhlý požár jako v pařížském chrámu. Je to všechno o lidech a záleží na mnoha faktorech,  jako je příčina požáru, jeho průběh apod.,“ konstatuje na závěr hasičský vyšetřovatel.

Mynář: Ochrana před ohněm za 10 milionů za tři roky

Do údržby a rekonstrukce katedrály svatého Víta včetně její ochrany před požáry investuje Kancelář prezidenta republiky podle kancléře Mynáře asi 20 milionů korun ročně. Protipožární ochrana gotické památky za tři roky stála deset milionů korun. „I bezpečnostními opatřeními u vstupu na Pražský hrad se snažíme minimalizovat možnost žhářských útoků,“ uvedl Mynář. Turisté, kteří vstupují do areálu Hradu, se musí podrobit osobní prohlídce a projít bezpečnostním rámem.

Nehořlavý trezor v brněnské katedrále

Po požáru v Notre-Dame svůj systém zabezpečení podrobněji přiblížili i zástupci brněnské katedrály, která má dokonce nehořlavý trezor chránící vzácné liturgické předměty. Chrám na Petrově pravidelně kontrolují odborníci na požární ochranu. Má zpracovaný také plán zabezpečení a dokumentaci zdolávání požáru.

V nehořlavém trezoru je uloženo liturgické náčiní, což jsou například kalichy, monstrance, obětní misky nebo nádoby na hostie. V brněnské katedrále nejsou vzácné relikvie.

Konstrukce střechy brněnské katedrály je ocelová stejně jako konstrukce chrámu svatého Víta, tvrdí mluvčí brněnského biskupství Martina Jandlová.

133 požárů památek za 10 let

Za posledních deset let zaznamenali hasiči v Česku 133 požárů historických památek, které způsobily mnohamilionové hmotné škody a nevyčíslitelné ztráty historického a duchovního rázu. Nejčastěji hořelo kvůli nedbalosti, technickým závadám a vadným komínům, výjimečné není ale ani úmyslné zapálení. 

Hasiči společně s památkáři i vlastníky objektů se snaží protipožární ochranu památek vyřešit tak, aby byla funkční a zároveň estetická, tvrdí mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová.

Už v roce 2010 začala spolupráce hasičů s Národním památkovým ústavem, která má zlepšit ochranu památek před požáry. Na začátku letošního roku podepsal Hasičský záchranný sbor ČR dohodu také s ministerstvem kultury. „Naším cílem je oslovit i další vlastníky kulturních památek, jako jsou obce, církve a soukromí vlastníci,“ dodala Zaoralová.

Najdete na Lidovky.cz