Meteorolog: Tornádo v Evropě není kuriozitou. O tom moravském se bude mezinárodně diskutovat

VIDEO: Malebná moravská vesnice je v troskách. Záběry z dronu ukazují stěží uvěřitelnou zkázu po tornádu

Nejenže tornáda v Evropě čas od času udeří, ale způsobují škody za miliony eur, vážná zranění a někdy dokonce i úmrtí. Navzdory těmto skutečnostem jsou však stále vnímána jako kuriozita a v důsledku toho mohou být i podceňována. „Nejde o kuriozitu, ale statisticky výjimečně silný případ,“ říká pro Lidovky.cz meteorolog Martin Setvák.

„V letech 1950-2015 si tornáda v Evropě vyžádala 4 462 zraněných, 316 mrtvých a škody se odhadují na více než 1 miliardu eur,“ uvádí výzkumník Bogdan Antonescu z univerzity v Manchesteru se zaměřením na životní prostředí ve svém článku pro neziskové médium The Conversation. Podle Evropské unie se nad Starým kontinentem vytváří každý rok průměrně 300 tornád, mnoho z nich je ale buď slabé intenzity, či se projeví v neobydlených lokacích. V USA lze v průměru pozorovat 1200 tornád ročně.

Evropská laboratoř pro výzkum silných bouří (ESSL), ve které má prostřednictvím Martina Setváka zastoupení i ČHMÚ, uvádí v návaznosti na ničivé tornádo na jihu Moravy celkový počet tornád za poslední dekádu:

From 2010 until 2020, 3827 #tornadoes have occurred over land in and around #Europe. 329 of them were strong (F2 or higher), 28 intense (F3 or higher) and 2 violent (F4 or F5). The deadliest tornado since 1950 occurred in Ivanovo, Russia (9 June 1984) with 69 fatalities. pic.twitter.com/UHqGOsk3bi

— ESSL (@essl_ecss) June 24, 2021

Podle doktora Setváka z Českého hydrometeorologickém ústavu (ČHMÚ) může tornádo v Evropě v podstatě vzniknout téměř kdekoliv. „Nicméně takovou poměrně výraznou oblastí je Benelux, tedy od severní Francie přes Belgii po Holandsko. V jižní Francii v oblasti Pyrenejí vznikají poměrně často a taktéž poměrně silná,“ uvedl pro Lidovky.cz. Další oblastí pak prý je sever Itálie, kde se bouřky opírají do Alpského pohoří, přes které se nedostanou, což může zesílit jejich cirkulaci. „Zrovna tak to ale může být kdekoliv ve střední Evropě. V Polsku bylo v nedávné minulosti mnoho tornád,“ sdělil.

Ve zmiňovaném Polsku se například tornáda objevila koncem dubna a začátkem května 2021, jednalo se o vesnici Wólka Wieprzycka poblíž ukrajinské hranice na východě a Zátoku Pucka, která naopak leží na severu a je součástí Gdaňské zátoky. Tato tornáda si naštěstí nevyžádala žádné lidské oběti, ačkoliv ničila majetek. V tomto směru bylo mnohem škodlivější například tornádo v Lucembursku, které si v srpnu 2019 vyžádalo 19 zraněných. Jedno z nejničivějších evropských tornád v novodobé historii překvapilo v roce 2015 italské Benátsko, kde zranilo minimálně 72 lidí a způsobilo jednu smrt. Vír o síle F4 zde zasáhl malou oblast mezi městy Pianiga, Dolo a Mira proslulou svými vilami a kanály. Zhruba 500 budov bylo těžce poškozeno nebo zničeno, mezi nimi i historická vila ze 17. století.

O ‚českém tornádu‘ se zmiňoval už Kosmas, něco podobného může nastat tak jednou za deset let, říká meteorolog

V české kotlině taktéž nejsou tornáda něčím zcela výjimečným a čas od času je zde můžeme spatřit. Nicméně vzdušný vír, který ve čtvrtek zanechal spoušť na jihu Moravy, byl ojedinělý svou intenzitou. Čtvrteční tornádo mělo podle České televize zřejmě sílu F3–F4, doposud přitom v České republice byla zaznamenána maximálně tornáda o síle F3. Podle Českého hydrometeorologického ústavu škody způsobené čtvrtečním tornádem odpovídají síle F3, zaměstnanci ale nevyloučili ani vyšší stupeň.

„V našich poměrech bylo jednoznačně zatím nejsilnější, co jsme za posledních 25 let, co se tornáda v Česku více dokumentují, zaznamenali,“ uvedl pro server Lidovky.cz Martin Setvák. „Zatím se kloníme k silnější F3, možná F4, ještě uvidíme. Abychom to mohli zodpovědět, potřebujeme terénní průzkum našich pracovníků. V místě neštěstí máme dva týmy, které by ve spolupráci s hasiči měly rozhodnout.“

Dle Fujitovy stupnice, podle které se síla tornád určuje, se rychlost větru při síle 3 pohybuje mezi 219-266 km/h a vzniklé škody jsou „značné“. Při síle 4 pak vítr fouká rychlostí 267-322 km/h a škody jsou „extrémní“. Nejslabší na stupnici je F0 a nejsilnější je F5. Ve světě nejsilnější nárazy větru na stupnici pod číslem F5 dosahují rychlosti 419 až 512 km/h, jedná se především o oblast Spojených států amerických, kde těch nejsilnějších bylo od roku 1950 zhruba 58, tedy o něco méně než jedno každý rok.

„V rámci Evropy se vyskytují tornáda o síle F4 či F5 poměrně vzácně, takže toto čtvrteční tornádo bude bezpochyby patřit k těm, o kterých se bude mezinárodně dosti debatovat, ačkoliv třeba nepatří k těm úplně nejsilnějším,“ sdělil Setvák.

Dosud nejsilnější tornádo o síle F3 řádilo v České republice v červnu roku 2004 nad Litovlí na Olomoucku. Zpustošilo tenkrát třetinu města – u zhruba 50 domů strhlo nebo poškodilo střechy, popadaly desítky stromů, škody byly odhadnuty na 100 milionů korun. Podle Setváka bylo nynější tornádo určitě silnější. „To je nyní již bez diskuze,“ uvedl.

Vůbec první zaznamenané tornádo popisuje Kosmova kronika jako „satana v podobě víru“, který 30. července 1119 v Praze na Vyšehradě zničil velkou část knížecího paláce. Slabší tornáda, která ale napáchala škody, zasáhla ČR v letech 2009, 2010, 2011, 2013, 2016 a 2018.