Sobota 24. července 2021, svátek má Kristýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

O ‚českém tornádu‘ se zmiňoval už Kosmas, něco podobného může nastat tak jednou za deset let, říká meteorolog

Břeclavskem se prohnalo tornádo. foto: Twitter @martinsekanina

Praha - Očekával jsem, že to někdy nastane, o tornádech v Čechách píše už Kosmas, říká v rozhovoru pro Lidovky.cz meteorolog Milan Šálek. „Nerad bych, aby se lidé báli, že tady každoročně bude deset takto silných tornád, to prostě nebude,“ zdůrazňuje.
  15:30

Lidovky.cz: Co je tornádo a jak vzniká?
Tornádo je extrémní vzdušný vír, který je spojen většinou s velmi silnou bouřkou. Samotná bouřka se otáčí a když se nevhodně vyladí s okolním prouděním vzduchu, tak vír dosáhne této intenzity tornáda.

Lidovky.cz: Jak bylo čtvrteční tornádo na Moravě silné?
Jednoznačně ne méně než F3, dotýká se to intenzity F4. Já se ale spíše kloním k silnějšímu F3, protože F4 už srovnává se zemí celé zděné budovy, ani obvodové zdi nezůstávají stát. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že stupnice intenzity byla původně vymyšlena v USA a tam jsou stavby chatrnější než u nás. Ve střední Evropě stavíme robusnější, bytelnější stavby. Každopádně bylo to pravděpodobně úplně nejsilnější tornádo v České republice z hlediska intenzity, délky a možná i šířky minimálně za poslední desítky let.

Lidovky.cz: I z hlediska obětí. Dosavadní tornáda zabijáky nebyla.
Přesně tak, pokud tedy nepůjdeme hluboko do historie, tam záznamy nejsou. Nicméně za zhruba 30 let, co se tomu věnujeme, tak toto je první tragické tornádo, zabiják.

Lidovky.cz: Co všechno dokáže zničit síla F3?
Budovy, ale zůstávají jim obvodové zdi, auta létají vzduchem a podobně. Čili jsou to opravdu životu nebezpečné rozsáhlé škody.

Lidovky.cz: Když jste poprvé uviděl záběry z moravských obcí, co Vás jako první napadlo?
Napadlo mě, že přišla věc, která jednou musela nastat. Očekával jsem, že to někdy nastane. Analyzovali jsme léta tornádové případy, doposud nejhorší byla za dobu našeho pozorování dvě. 

První v roce 2001 v Posázaví, kde jsme měli to štěstí, že to nezasáhlo obydlené oblasti. Srovnalo to pouze les se zemí. Tam jsme si říkali, že bylo obrovské štěstí, že to nezasáhlo obydlené oblasti. To se v menší míře stalo v roce 2004 v Litovli, kde tornádo zasáhlo jednu ulici, bylo tedy územně méně rozsáhlé než čtvrteční. 

Tušili jsme ale, že to jednou bohužel přijde. Ta náhoda jednou musela přijít. I z historických kronik víme, že se tornáda občas objevovala, například před více než sto lety šlo v jihozápadních Čechách, bylo podobně destruktivní a šlo také dlouhou trasu.

Lidovky.cz: A také mělo obdobnou sílu?
Patrně měla. Z Kosmovy kroniky je i známo, že část Vyšehradu zažila v roce 1119 něco podobného. Jednou za dlouhou dobu prostě tento vzácný a bohužel destruktivní jev nastat musí i u nás.

Lidovky.cz: Lze očekávat, že k podobným jevům bude v Česku docházet častěji?
To nikdo neví, statistika tornád je buď stagnující nebo dokonce klesající. Odborníci v USA sice spíše říkají, že je tato statistika neprůkazná, nicméně v USA je trend rozhodně nestoupající. A pokud jde o Evropu, tak tam je tornádo spíš vzácným jevem. Co ale nyní roste, to je jednoznačně vzrůstá informační pokrytí, v dnešní době je to téměř tornádo v přímém přenosu díky sociálním sítím a médiím. Tím tedy vzniká dojem, že tornád přibývá, ale ve skutečnosti je statistika přinejmenším neprůkazná či spíše klesající. Chtěl bych tedy veřejnost uklidnit. Samozřejmě tornádo může zase přijít, ale je to velmi vzácný jev, který nenastane několikrát za rok. Něco podobného může nastat tak jednou za deset let. A samozřejmě je to vždy náhoda, jestli se to trefí do obydlené oblasti.

Lidovky.cz: Dá se tornádo předpovědět dopředu?
Nedá. Daly se pro Moravu předpovědět silné bouřky, to jsme věděli. Možná ta předpověď na bouřku nebyla tak zdůrazněna, ale to je takové to „po bitvě je každý generál“. Předpovědět ale, že to konkrétně zasáhne tu a tu obec, to nelze. Možná se může vytypovat, kde je jádro silné bouřky a že tam hrozí třeba silné kroupy, ale že to bude lidem odnášet baráky, to není v možnostech současné naší meteorologie.

Lidovky.cz: Může s tornádem souviset i to, že byl ve čtvrtek úplněk?
Ne. To je náhoda, je to úplně jiný příběh.

Lidovky.cz: A co nahromaděná energie z většího tepla?
Právě naopak. Teplota tam nebyla nijak mimořádná a vzduch velmi vlhký. Tornáda jsou především z bouřek, která mají v sobě hodně energie z vlhkosti. Čili velký obsah vlhkosti, který zvyšuje intenzitu vlastní bouřky, rozhodně ne sucho. Letošní jaro a začátek léta je spíše vlhčí, čili tomu více nahrálo.

Lidovky.cz: Ovlivní tornáda následné počasí?
Ono z hlediska celkové atmosféry se jedná spíše o zanedbatelný jev. Už několik dní tady máme silné bouřky a v rámci energetiky bouřky je tornádo detail. Je to bohužel destruktivní detail, bohužel.

Lidovky.cz: Jak častá jsou tornáda v Evropě?
Jsou to desítky případů za rok. V České republice to jsou jednotky případů za rok v průměru. Ale samozřejmě slabší, než byla tato hrůza.

Lidovky.cz: Která část Evropy je náchylnější na tyto jevy?
Obecně se dá říct, že spíše ty teplejší oblasti kolem Středozemí. Ale také je velice významnou oblastí západní Rusko, kde v roce 1984 došlo k naprosto nejsmrtelnějšímu tornádu, které zabilo přes 60 lidí.

Lidovky.cz: Tornádo jako zabiják je tedy v Evropě zcela výjimečné.
Přesně tak, víc zabíjí třeba blesky.

Lidovky.cz: Souvisí výskyt tornád i se změnou klimatu, která se nyní hodně skloňuje?
Patrně ne, ale není to průkazné. Znovu opakuji, počet tornád neroste, spíše klesá. Roste však jejich informační krytí. Nerad bych, aby se lidé báli, že tady každoročně bude deset takto silných tornád, to prostě nebude.

Lidovky.cz: Může se tornádo někdy vrátit do stejné oblasti, na místo činu?

To je extrémně vzácné. Ale stalo se to kdysi v obci Čechy pod Kosířem u Prostějova. Téměř stejné oblasti byly postiženy tornádem ještě dva či tři roky po sobě. Naštěstí to tam ale nebylo nijak dramatické.

Lidovky.cz: Přitahuje Morava tyto přírodní jevy více než Čechy? Čím to je?
Tornáda se sice objevila i na západě Čech a v Posázaví, ale obecně tornáda se lépe tvoří v oblastech, které jsou méně orograficky složité, tedy tam, kde se mají vzdušná proudění šanci „lépe“ vyladit, kopce jim to proudění trošku rozhazují. Morava i tím, že má kontinentálnější a obecně teplejší klima, tak je malinko více náchylnější na tyto jevy. Ale to neznamená, že v Čechách by k tomu nemohlo také dojít.

Témata: tornádo, Česko

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!