„Od první chvíle pandemie jsme s našimi pacienty a snažíme se jim pomoct. Abychom toto zvládli, zavedli jsme distanční péči a celkově upravili chod našich ordinací,“ uvedl na středeční tiskové konferenci předseda pracovní skupiny venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) David Halata. Právě Česká lékařská společnost byla tou, která jako jediná v Česku vydala odborný postup, jak během distanční péče postupovat.
Lékaři i nadále apelují na Čechy, aby dbali na své zdraví natolik, aby bylo možné omezit návštěvy u lékaře na minimum a zároveň využívali možnosti vystavení e-receptu i e-neschopenky, tedy aniž by lékaři museli s pacientem přijít do styku.
Česko vyjednává s WHO o pomoci s bojem proti covidu, požádalo o dva lékaře a 15 sester |
Vzhledem k přetížení všech zdravotnických zařízení není ale taková možnost všude. Lidé, kteří mají svého praktického lékaře na venkově, mohou mít problém jej kontaktovat, jelikož se i na ně obrací víc pacientů než dříve. „Venkov se liší od toho, co vídají naši kolegové ve městech. Hlavním rozdílem je právě dostupnost péče. Na tu upozorňují výroční zprávy již několik let, pandemie ji však ještě zvýraznila,“ uvedl ve středu Halata, jež působí jako praktický lékař v obci Hošťálková na Valašsku.
„Fakultní nemocnice jsou vybaveny lépe, a to hlavně z personální stránky. V regionálních nemocnicí dochází k vyčerpání těchto personálních kapacit a péče zůstává na nás,“ dodal Halata. Právě tehdy podle něj dochází k tomu, že se lidé nemohou dovolat ke svému lékaři, jelikož ten je zavalen prací, jež by za běžného režimu nemusel dělat.
Zdravotnickému odvětví by však mohly napomoct nové chytré systémy, jež podle Halaty vyvíjí několik společností. „V ideálním případě se bude jednat o pacientskou aplikaci navázanou k dané ordinaci,“ sdělil Halata.
Systém by měl přijímat požadavky pacientů a řadit je postupně za sebou. Principem vstupního dotazníku by se vytřídili pacienti, kteří potřebují e-recept, či administrativní úkon. „Některé z nich využívají prvky umělé inteligence, což vidíme jako zásadní. Pokud se nám totiž pacient ozve telefonem, musíme reagovat ihned. Při používání těchto aplikací by pacient dostal jasnou informaci, že lékař o jeho požadavku ví, zároveň však lékař může třídit akutnost požadavků a tím pádem se ozývat jako první těm akutním a odeslání receptů odložit na odpoledne,“ míní Halata.
Testování v ordinacích
Složitější situace je v některých regionech i se samotným testováním. Zatímco v Praze jsou čekací doby na PCR testy běžně dostupné do několika dnů, v některých regionech musí pacienti čekat na vyšetření 7 až 10 dnů, přičemž odběrové sanitky jsou nedosažitelné. A test po sedmém dni je navíc často zbytečný.
S tím by však mohli napomoct samotní praktici, kteří by testování dělali ve svých ordinacích. „Někteří z nich to dělají již teď, ale je to z jejich dobré vůle. Testování zahrnuje složitou logistiku, zvýšenou potřebu ochranných pomůcek a úkon navíc nehradí zdravotní pojišťovna. Jsme za tyto lékaře rádi, nicméně bychom rozhodně nechtěli, aby se to stalo povinností,“ uvedla ve středu lékařka Ludmila Bezdíčková.
