* LN Jak vlastně probíhala první asistovaná reprodukce pod vaším vedením?
Celý princip byl zpočátku trochu jiný než dělali kolegové v Británii. My jsme vajíčko neoplodnili ve zkumavce, ale ve vejcovodu. Tím jsme se více přiblížili přírodě. Zákrok byl složen ze dvou částí. První byla operační, kdy jsme zprůchodnili vejcovod, To trvalo kolem dvou hodin. Předání vajíčka a spermie se dělalo až úplně nakonec, kdy jsme pomocí zvláštního katétru vajíčko se spermií vložili do vejcovodu. Naše metoda je kupodivu pořád funkční. Využívá se různě po světě. Nepotřebuje totiž mnoho laboratorního zařízení.
* LN Měli jste tehdy více zájemkyň o umělé oplodnění?
Snažili jsme se léčit neplodná manželství jakýmkoliv možným způsobem. Největší skupina těch žen byla ta, která měla uzavřené vejcovody. To jsme řešili operativní metodou. Vejcovod jsme otevřeli a načasovali jsme to na dobu, kdy má žena ovulaci. Ve chvíli, kdy jsem vejcovod otevřel, předali jsme tam spermii i to vajíčko. Z počátku bylo těch případů velmi málo, ale fungovalo to.
* LN Jak je možné, že se zákrok povedl v Brně a ne třeba v Praze?
Má to svůj hluboký důvod. V Brně byly dvě pracoviště. Naše klinika (gynekologicko-porodnická - pozn. red.), která se léčbě neplodnosti dlouhodobě věnovala, a také tu byla katedra embryologie. Ta se zabývala hlavně výukou. Oni neplodnost dělali léta letoucí u zvířat. Uměli vajíčko najít a detekovat i spermii. Tím, že jsme se spojili a dali síly dohromady, tak se to mohlo realizovat. Tuto výhodu prostě jinde v republice neměli.
* LN Co se dělo potom, když se vám léčba úspěšně povedla?
Snažili jsme se rozpracovat naši metodu. Samozřejmě jsme se také snažili napodobit svět. To trvalo dost dlouho. Než jsme se vybavili na světovou úroveň, tak nám to trvalo dva roky. A v roce 1984 se nám povedlo i to, co našim kolegům v Británii. To byl už další krok a další následovaly. Všechno se to povedlo a mělo ve světě velkou publicitu.
