Hned v den zahájení summitu padla důležitá dohoda. Budování protiraketové obrany se ale ještě protáhne LISABON Venku přes den dlouho pršelo. Uvnitř lisabonského kongresového centra to samozřejmě poznat nebylo, přesto zde včera večer v rámci summitu NATO alespoň symbolicky proběhla velká, byť předpovídaná, bouře. Americký prezident Barack Obama totiž oznámil, že se Aliance vůbec poprvé dohodla na vzniku systému protiraketové obrany, který bude krýt území všech členských států.
Již v první den dvoudenního summitu se tak naplnila očekávání, že se Aliance na přelomovém kroku v oblasti protiraketové obrany domluví. Dohodu o štítu přivítala i česká delegace v čele s prezidentem Václavem Klausem a premiérem Petrem Nečasem. „My jsme vždycky podporovali myšlenku vybudování protiraketové obrany,“ Konkrétní podrobnosti dohody zůstaly včera zamlžené, přesto z dřívějších politických vyjádření bylo možné vyčíst jisté kontury projektu. NATO totiž již delší dobu vyvíjí takzvaný systém ochrany bojiště NATO, který má proti raketovým hrozbám ochránit především vojáky nasazené v bojových akcích. Včera však Aliance učinila další krok. Podle všeho položila základy pro systém, který by podle jistých informací mohl někdy kolem roku 2020 poskytnout ochranu proti různým druhům raketových hrozeb, včetně střel dlouhého doletu. Celý systém by v příštích deseti letech měl dodatečně stát odhadem stamiliony eur. (Minimálním českým příspěvkem by přitom mohlo být takzvané centrum včasného varování, které by mělo sbírat výstupy z družicových senzorů.)
V první fázi by se ochrana mohla zřejmě týkat především takzvaného jižního křídla, tedy přibližně území od Turecka až k Balkánu. Další postup budování protiraketové obrany přitom podle některých informací může záležet na konkrétní hrozbě. Z koho tedy panuje největší strach? V současnosti se nejčastěji skloňuje Írán. Pozoruhodná přitom v této souvislosti je role, jakou sehrává alianční člen Turecko. To se totiž ještě před summitem zřejmě kvůli své regionální politice zdráhalo označit Írán v dokumentech k summitu za hrozbu.
Ruská karta Otazníkem pro dnešní část jednání je pak to, zda a jak se na systém alianční obrany napojí Rusko, které dnes do Lisabonu přijíždí reprezentovat prezident Dmitrij Medveděv. „Jestli Rusko bude chtít detailně spolupracovat, já nemohu říct, ale náznaky jsou, že ano,“ prohlásil včera Klaus. Západ Moskvu potřebuje ještě kvůli jedné věci. Dnes se v Lisabonu bude probírat i spojenecká afghánská mise. Pomoc Ruska v této válce by se Západu mimořádně hodila. Rusové by mohli poskytnout helikoptéry či se podílet na tréninku afghánské armády.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
O autorovi| PETR JANOUŠEK zvláštní zpravodaj LN v Lisabonu
