Ve znatelně vydýchané atmosféře místnosti A56 v komplexu Poslanecké sněmovny se po většinu času žádné dusno nekonalo. Největší rozruch vyvolalo až vystoupení ekonomky Hany Lipovské nominované Českou biskupskou konferencí do Rady ČT. Její výroky ze starších rozhovorů o tom, že „nerozumí roli veřejnoprávních médií a že bychom se bez nich obešli“, přitáhly v minulých dnech značnou pozornost.
Vysílací rada udělila stanici TV Barrandov pokutu ve výši 250 000 korun za nevyváženou reportáž |
Během slyšení před volebním výborem Lipovská, v minulém roce ještě působící v Institutu Václava Klause, řekla, že veřejnou službu nemusí nutně plnit veřejnoprávní média. „Je také otázka, proč musí mít ČT studio v každém krajském městě. Může, podobně jako to učinily banky, přejít na virtuální pobočky,“ uvedla.
Do následující slovní přestřelky se však sama nezapojila. Místo toho se začali mezi sebou hádat členové výboru. Slyšení Lipovské se totiž protáhlo (na každého kandidáta bylo vyčleněno 15 minut) na 17 minut. Senátor Marek Hilšer se ale domáhal položení posledního dotazu. „Je známo, že Institut Václava Klause je masivně financován skupinou PPF,“ začal svou otázku Hilšer. To vyprovokovalo poslance Aleše Juchelku (ANO) a Hilšera obvinil z fabulací a vymýšlení si. Následovala hádka, kterou ukončil až předseda výboru Stanislav Berkovec (ANO), který raději vyhlásil pětiminutovou přestávku, po které mělo pokračovat slyšení dalšího kandidáta.
Kontroverze odrazuje
Podle informací LN se ale s postupem Lipovské do druhého kola, do kterého projde celkem 24 kandidátů, nepočítá. Dohoda mezi stranami totiž bude snazší u méně kontroverzních jmen. Takovým je třeba ekonom Pavel Kysilka, který v minulosti působil jako viceguvernér České národní banky či jako ředitel České spořitelny.
Kysilka by byl dle svých slov rád, aby ČT více referovala o ekonomických tématech a připravila tak společnost na nevyhnutelnou transformaci ekonomiky. „A také v Radě ČT chybí člověk se zkušenostmi řízení miliardového podniku,“ řekl LN Kysilka.
V podobné pozici je Michal Klíma, který včera na slyšení prohlásil, že ČT má „výjimečnou pozici a ustojí i plánovaný nástup zpravodajské stanice Prima CNN“. Klíma vedl v minulosti dlouhou dobu vydavetelství Lidové noviny a později Economia.
O obou zmíněných pánech hovoří kuloáry sněmovny jako o „ideálních kompromisech“. Po sledu kontroverzních lidí hlásících se na posty v mediálních radách v posledních letech chtějí politické strany podle hlasů z parlamentu klidnou volbu. Největší šanci tak mají nekonfliktní kandidáti s všeobecně přijímanou odborností. Jeden ze zdrojů LN obeznámený s vyjednáváním o podpoře pro jednotlivé kandidáty řekl, že vláda má s opozicí předjednaný poměr obsazení rozhlasové i televizní rady. „Z celkových osmi míst by pět měli obsadit kandidáti podpoření vládními stranami a tři těmi z opozice,“ uvedl zdroj LN. Není prý ale zatím jasné, jak se vybraná osmička rozdělí mezi televizi a rozhlas.
Větší zájem však jeví všichni aktéři o místa v Radě ČT a může se tak stát, že opozice dostane do finální televizní pětky jen jednoho člověka. Z vyjednávání podle zdrojů LN zcela vypadla Okamurova SPD, u níž nebyly další strany ochotny akceptovat, že jí navržení kandidáti byly z velké části asistenty Okamurových poslanců. To byl příklad třeba Petra Jedináka z pražské policejní akademie, který asistuje poslanci SPD Radku Rozvoralovi.
Rady České televize a Českého rozhlasu jsou podle zákona orgány, díky kterým může veřejnost dohlížet na chod veřejnoprávních médií. V jejich gesci je například jmenování i odvolávání generálních ředitelů včetně kontroly a schvalování rozpočtu i výročních zpráv. Obě rady volí Poslanecká sněmovna.
Rada ČT má patnáct členů, přičemž její třetina se vždy za dva roky obmění podobně, jako je tomu u Senátu. Funkční období členů rady je šestileté. Mezi kandidujícími jsou i čtyři z pěti končících radních. Rada Českého rozhlasu je volena podle stejných pravidel, tvoří ji devět členů.
