A snáší přesvědčivé – byť pro mnohé možná trochu nudné – argumenty o tom, že v podstatě všechny vžité představy o dopadech globálního oteplování jsou nepravdivé. Lední medvědi nevymírají. Tání ledovců nezpůsobuje zvýšení hladiny moří. A když, tak jen málo významně. Ani hladina moří se nezvyšuje tak rychle, jak se obecně soudí. Ledovce v Antarktidě spíše rostou než tají. Globální oteplování nepřinese více sucha, ale více srážek. Golfský proud neslábne – a navíc, navzdory vžitému omylu, není příčinou teplejšího klimatu v západní Evropě ve srovnání s východním pobřeží USA. Častější záplavy a ničivější hurikány není možné spojovat s globálním oteplováním. To vše – samozřejmě podloženo důkazy, statistikami a citacemi vědeckých studií – se dočtete v nejnovější Lomborgově knize.
Dozvíte se také, že Al Gore ve svém filmu Nepříjemná pravda říká především lži. A dopouští se manipulací. Al Gore ale není jediný, kdo se stal terčem skeptického ekologa. Stejně ostře se Bjorn Lomborg pouští do Kjótského protokolu, který zavazuje státy světa snižovat emise CO2. A do Evropské unie – kvůli její protiuhlíkové politice. Navrhované snižování emisí CO2 nepřinese téměř žádný užitek – kdyby se Kjótský protokol dodržoval, oddálí oteplení podle Lomborga jen o pět let. Ale hlavně: politika la Kjóto je na to, jak málo je účinná, příliš drahá. A proto je dokonce škodlivá. Spotřebovává totiž peníze, které by se daly použít pro zlepšení života na Zemi jinak.
A tím se dostáváme možná k hlavní myšlence Lomborgovy knihy: „Změna klimatu není žádná planetární krize, která způsobí pád civilizace. Je to pouze jeden z mnoha problémů, s nimiž se v tomto století budeme muset vypořádat.“
Podle aktivistů boje proti CO2 globální oteplování způsobuje další šíření malárie, nárůst škod v důsledku záplav, hurikánů, sucho, bídu, hlad, a to zejména v rozvojovém světě. Se všemi těmito neblahými jevy lze podle Lomborga účinněji bojovat přímo. Tedy nikoli tak, že budeme investovat biliony dolarů do snižování emisí oxidu uhličitého. Do snižování, které MOŽNÁ povede k ochlazení atmosféry. K ochlazení, které MOŽNÁ zmírní následky povodní, přibrzdí malárii či zvýší zemědělské výnosy v suchých oblastech.
Navíc Lomborg poukazuje i na pozitivní důsledky oteplování: například klesne počet obětí mrazů a zvýší se výnosy zemědělství v chladnějších oblastech mírného pásu. A co oteplování samo? Bjorn Lomborg navrhuje dvě věci. Státy by měly zavést přiměřeně vysokou daň z emisí CO2 a zavázat se, že investují 0,05 procenta HDP na vývoj bezemisních energetických technologií.
Knihu Zchlaďte hlavy! by měl číst každý, kdo se zapojuje do debaty o globálním oteplování. A Lomborgovi odpůrci by se měli alespoň pokoušet jeho argumenty vyvracet. Nikoli jen odsuzovat jejich autora, jak se bohužel často stává.
VYŠLO ČESKY Zchlaďte hlavy! Skeptický ekolog o globálním oteplování Bjorn Lomborg Přeložil Petr Holčák. Vydalo nakladatelství Dokořán, Praha 2008. 362 strany.
