Doležal obvinění, že žádal od podnikatelů pro radního Prahy 10 Tomáše Hrdličku (ODS) 800.000 korun, odmítá. O vydání sám nepožádal, protože se obává "nestandardních" postupů při vyšetřování.
Sněmovna se neztotožnila s názorem svého mandátového výboru, který dopoledne doporučil poslancům, aby Doležala nevydávali.
Pro vydání hlasovalo 91 ze 156 poslanců - drtivá většina sociálních demokratů, komunistů a všichni tři přítomní unionisté. Velká většina občanských demokratů včetně Doležala se hlasování zdržela, tentýž postoj zaujala i většina lidovců, čímž fakticky nepodpořili vydání. Proti hlasovali jen čtyři zákonodárci.
Sněmovna rovněž rozhodla o tom, že její komise pro kontrolu policejních odposlechů do 24. ledna prověří jejich použití v tomto případě.
Poslanci dvě hodiny spíše než o podstatě kauzy diskutovali o počínání ministra vnitra Františka Bublana. Ministr po rozhodnutí mandátového výboru pozval do kuloárů sněmovny dva vyšetřovatele s dalšími informacemi a kompletním spisem o případu.
Kritici z řad ODS to označili za bezprecedentní zasahování ministra do vyšetřování i do nezávislého rozhodování poslanců, zastánci na tom nevidí nic mimořádného.
Bublan uvedl, že chtěl jen vyvrátit výhrady poslanců z mandátového výboru k policejní práci a předloženým důkazům.
"Podklady, které jsme obdržely, podobné podezření (z korupce) nedokládají," uvedla zpravodajka výboru Zuzka Rujbrová (KSČM). Případ podle ní navíc souvisí s činností zákonodárce.
Většina sněmovny ale argumenty výboru odmítla. Například poslanec ČSSD Zdeněk Jičínský namítl, že sněmovna nemá suplovat soud a nepřísluší ji posuzovat, zda jsou podezření policie oprávněná, či nikoliv.
"Sněmovna nemá rozhodovat o tom, zda byl či nebyl spáchán trestný čin," řekl a dodal, že skutek, z něhož policie Doležala viní, nesouvisí s jeho politickou činností, ale že má obecně kriminální povahu.
- 20. prosince 2005 15:00, aktualizováno 20:51