BRNO Puritáni mohou zavřít oči. Uvnitř dominanty Brna, gotického hradu Špilberku, začala výstava věnovaná sexu, plodnosti, lásce a rozkoši. Podle historiků první taková na Moravě i v českých zemích. Pro mladé návštěvníky má malou hvězdičku: autoři expozice o „archeologii sexu“ ji doporučují návštěvníkům od třinácti let.
Na radnici ani do Muzea města Brna zatím žádné protesty nedorazily, konečně pro veřejnost se brány výstavy otevřou až dnes. Za koncepci však odpovídali především historici. Odbornou kvalitu projektu garantuje tým jedenatřiceti specialistů z osmi různých zemí, a lektoři brněnského muzea dokonce nabídli školám prohlídky odladěné podle věku návštěvníků.
„Nejde totiž o nic obscénního či šokujícího. Výstava se snaží jen zmapovat sexualitu jako důležitou část lidského života a ukázat, že v různých dobách hrála odlišnou roli,“ uvedl včera autor výstavy Vincent T. van Vilsteren z holandského Drents muzea. „Není to žádná pornografie, ale historicko-umělecký pohled. Přesto jsme zvědaví, jak naše publikum takovou výstavu přijme. Podobná expozice věnovaná sexu a erotice v tuzemsku asi nebyla,“ doplnila kurátorka brněnské verze Dana Cejnková.
„Když jsem svůj návrh uspořádat výstavu o sexu přednesl svému řediteli poprvé, byl také zdrženlivý,“ přiznal Vincent T. van Vilsteren. Obavy, že tak odradí tradiční starší návštěvnice, které přicházejí obdivovat výtvarné umění a jimž muzejníci přezdívají „perlové náhrdelníky“, se ale nenaplnila. Přišly prý všechny. Za tři měsíce si expozici prohlédlo na třicet tisíc Holanďanů. Největší úspěch zatím sklidila v Německu v Düsseldorfu, kde ji za stejné období obdivovalo na 65 tisíc lidí.
Základ kolekce vznikl právě v Assenu v Nizozemsku, brněnská verze zahrnuje na 250 předmětů ze šedesáti evropských sbírek. Výstava nazvaná 100 000 let sexu, jejíž hlavní část byla k vidění ve dvanácti evropských městech, přibližuje například nejstarší dochované kondomy světa z první poloviny sedmnáctého století, pásy cudnosti, jejichž užívání je prý jen mýtus, ale také stereovizní erotické fotografie z konce devatenáctého století. Zhruba polovina z vystavovaných exponátů jsou originály. Brněnská verze je navíc současně tuzemskou premiérou i derniérou. Zatím se výstava v žádném dalším městě České republiky neplánuje.
Moravští historici ji doladili a doplnili tuzemské symboly: Nechybí kyprá Věstonická venuše, ale ani napodobeniny kamenických prvků z kostelů, které sice vypadají eroticky, ale právě od lehkých myšlenek měly hosty odradit. Moravskou metropoli reprezentuje kachel s motivem polonahého šaška, ale také připomínka dalších historických faktů se vztahem k regionu.
Kurátorka Dana Cejnková podotkla, že se snaží o jakousi archeologii sexu. „Původně výstava pomíjela naše prostředí, proto jsme ji doplnili. Kolegové z muzeí, na něž jsme se obrátili, nám ochotně vyšli vstříc, i když někdy museli hledat opravdu důkladně,“ upřesnila Cejnková. Výstava na Špilberku se tak rozrostla o dalších zhruba devět desítek předmětů. Speciálně „pobrněnštěno“ je i úvodní diorama lovců radujících se nad uloveným šavlozubým tygrem, jehož pozadí tvoří lokalita Stránské skály.
Expozice je řazena chronologicky od nejstarších dějin lidstva až po 19. století. Z pravěkých nálezů může zaujmout například hrob muže se zlatou schránkou na penis z doby bronzové. Hojně zastoupeny jsou předměty reprezentující antický svět, proslulý hédonistickým životním stylem, jehož součástí bylo i oddávání se pohlavní rozkoši - jíž se ostatně oddávali i bohové. Zaujmou například nápisy, které po sobě zanechávali návštěvníci pompejského nevěstince. Překvapivě bohatě jsou prezentovány i artefakty z domněle prudérního středověku. Dovětek za historickou procházkou tvoří varovný závěr výstavy s upozorněním na odvrácenou stranu sexuálních aktivit člověka a hrozbu pohlavně přenosných nemocí završený například lebkou zformovanou vážnou pohlavní nemocí. Poutavá expozice obsadila celé přízemí západního křídla Špilberku a k tomu také sály ve východním křídle hradu. K vidění bude do 15. února příštího roku.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Morava
