Kvóty by se měly vztahovat na obchody s plochou nad 400 metrů čtverečních a na zákonem stanovené potraviny. Očekává se, že Poslanecká sněmovna kvóty znovu už nepodpoří.
Kvóty na české potraviny mohou skončit žalobou, varovala Evropská komise. Zákon zatím schválila sněmovna |
Evropská komise varovala, že v případě přijetí kvót se Česko může dočkat z Bruselu žaloby. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna již dříve uvedl, že novela ve sněmovní verzi by narušila soutěžní prostředí nejen v České republice, ale také v Evropské unii.
Vyřazení kvót dnes před senátory podpořil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Opatření je podle něj nešťastně napsané, velké části zemědělců a potravinářů by mohlo ublížit a není ani vymahatelné.
Senát odmítl také návrh, aby dozor nad restauracemi a obdobnými stravovacími zařízeními přešel z hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
O podobě novely nyní rozhodne Sněmovna. Dostane se k tomu zřejmě až v dubnu. Pokud by chtěla Senát přehlasovat a setrvat na svojí verzi, bylo by zapotřebí alespoň 101 poslanců. Proti kvótám se již dříve vyslovil i premiér Andrej Babiš (ANO), a je tedy pravděpodobné, že poslanci jeho hnutí už je nyní ve Sněmovně nepodpoří.
Zastánci sporného ustanovení argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, jak je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako zahraniční. Novinku podpořily například Agrární komora ČR nebo Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků.
Kvóta se nemá týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.
Češi snědí víc, než vypěstují. Povinné kvóty na domácí potraviny na nesoběstačnosti tuzemska nic nezmění |
Senát také odmítl další poslanecký pozměňovací návrh, který převádí dozor nad restauracemi a dalšími otevřenými stravovacími provozy z hygienické služby na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Ve Sněmovně s ním přišel poslanec ČSSD Jan Birke. Podle Birkeho umožní změna mimo jiné to, aby krajské hygienické stanice uvolnily desítky pracovníků z dozoru nad restauracemi na řešení epidemiologické situace. Navíc se tak podle něj dokončí přesun dozoru nad tímto typem provozů veřejného stravování pod ministerstvo zemědělství.
Senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL a nezávislí) poukazoval například na to, že převod pravomocí nepodporují odbory, Svaz obchodu a cestovního ruchu ani Česká lékařská komora. Zastřešení pod potravinářskou inspekcí podle něj přináší riziko ovlivňování a přílišné provázanosti. Návrh senátního výboru pro zdravotnictví, který pravomoci vrací zpět, podle něj jen ruší to, co v době plného využití hygieniků schválila Sněmovna bez projednání. Ve Sněmovně převod pravomocí na SZPI odmítl i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Jitka Seitlová (KDU-ČSL a nezávislí) argumentovala tím, že je nedostatek odborníků v ochraně veřejného zdraví. Pokud přejdou kontrolní kompetence na ministerstvo zemědělství, situace se nespraví, uvedla. Podle ní jde o nebezpečné hry o větší kompetence.
„Tady nejde o hry, tady jde o spotřebitele,“ ministr Toman. Převodu kompetencí se zastal s tím, roli krajských hygienických stanic v ochraně veřejného zdraví nikdo neodebírá a zákon o ochraně veřejného zdraví není dotčen. „My se nikam nevlamujeme,“ řekl. Potravinářská inspekce je podle něj dostatečně vybavena a její kontroly mají výsledky. Změny se zastal i Petr Šilar (KDU-ČSL). Zruší se tak podle něj situace, kdy dvě dozorové organizace kontrolují v jedné provozovně totéž.
