130 let

Televize mu dala větší šance než film

Česko

Radovan Lukavský hrál ve filmech sice často, televize mu ale nabízela výraznější a vděčnější role, zejména v seriálech. Přestože je filmografie Radovana Lukavského pozoruhodně dlouhá a velice pestrá, nenajdeme v ní opravdu výraznou hlavní roli, v níž by herec mohl zúročit svůj potenciál. Televizní tvůrci zřejmě dokázali lépe využít Lukavského kultivované herectví a nabídli mu příležitosti, díky nimž se nesmazatelně zapsal do paměti diváků.

Distingovaní džentlmeni i zásadový horal Jeho „dvorním“ televizním režisérem byl František Filip, který Radovana Lukavského poprvé obsadil v roce 1968 do seriálu Sňatky z rozumu. Roli Hafnera si pak herec „zopakoval“ ve volném pokračování Sňatků z rozumu Zlá krev, které mělo premiéru v roce 1986.

Ještě předtím ovšem Lukavský vytvořil postavu básníka, dramatika a herce Václava Tháma v dodnes oblíbeném a hojně reprízovaném seriálu F. L. Věk (1971), který rovněž režíroval František Filip. Z jiného soudku než distingovaní džentlmeni v kostýmních seriálech bylo jeho vystoupení v problematické sérii 30 případů majora Zemana (1974): v díle Loď do Hamburku vytvořil postavu Pírka, v pokračování Studna a Rukojmí v Bella Vista hrál Williama Corrense.

Hlavní roli - zásadového horala - si zahrál pod režijním vedením Ludvíka Ráži v seriálu pro mládež My z konce světa (1975).

O čtyři roky později se na obrazovkách objevil seriál Dnes v jednom domě o obyvatelích jednoho domu na pražském sídlišti, v němž režisér František Filip svěřil Radovanu Lukavskému jednu z hlavních rolí.

S Filipem pak natočil Lukavský další dobový seriál Cirkus Humberto (1988) a koprodukční Náhrdelník (1992). Postavu Krahulíka vytvořil v Dudkově a Dietlově seriálu Synové a dcery Jakuba skláře (1986).

V poslední době jsme mohli Radovana Lukavského vidět například v Četnických humoreskách (1997) nebo v televizní verzi jeho posledního filmu Maharal - Tajemství talismanu (2006), který byl věnován mladému publiku.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás