* LN Proč jsou Košetice výjimečné v porovnání s ostatními meteorologickými stanicemi?
I když je observatoř součástí sítě stanic Českého hydrometeorologického ústavu, nejedná se o meteorologickou stanici v pravém slova smyslu. Jejím úkolem je především sledování kvality ovzduší a srážek. Byla založena v roce 1988 jako specializované pracoviště zajišťující účast Československa a později Česka v mezinárodních programech sledování kvality přírodního prostředí. Výjimečnost observatoře Košetice spočívá hlavně v šíři a dlouhodobosti monitoringu.
* LN Jaká měření provádíte?
Jako profesionální meteorologická stanice sledujeme všechny základní meteorologické parametry, jako je teplota vzduchu i půdy, tlak a vlhkost vzduchu, výpar, směr a rychlost větru, srážky, délku slunečního svitu a dohlednost. Měření provádíme každou hodinu a výsledky okamžitě elektronicky zasíláme do centra v Praze-Komořanech. Nejdůležitější je však sledování kvality ovzduší. Dlouhodobě monitorujeme sloučeniny síry a dusíku, přízemní ozon, metan, nemetanové uhlovodíky, oxid uhelnatý. Měříme množství prachových částic, jejichž velikost nepřekračuje 10 mikrometrů, i jejich ještě nebezpečnějších „kolegyň“ – částic menších než 2,5 mikrometru. Pocházejí hlavně z výfuků aut a továrních nebo domovních komínů. V roce 2006 jsme zahájili monitoring atmosférické rtuti. Od samého počátku, díky dlouholeté spolupráci s výzkumným centrem Masarykovy univerzity v Brně RECETOX pod vedením profesora Holoubka, sledujeme persistentní organické polutanty. Patří mezi ně například dioxiny nebo polycyklické aromatické uhlovodíky. Výsledkem je z celosvětového pohledu unikátní dvacetiletá řada měření. O těchto látkách se začalo ve světě více hovořit až v polovině 90. let, kdy už naše observatoř disponovala výsledky měření od roku 1988. Kromě kvality srážek na volné ploše sledujeme také takzvanou „podkorunovou depozici“. Měření provádíme v malém lesním povodí, odběrové aparatury jsou umístěny pod korunami stromů. Kontaminace srážek v lese bývá zpravidla větší než při měření na volné ploše.
* LN Observatoř existuje dvacet let, jak se za tu dobu změnila kvalita ovzduší?
Dvacet let je dostatečně dlouhá doba pro odhalení trendů. Techniky měření prošly výrazným vývojem stejně jako naše znalosti o chování sledovaných polutantů. Mezinárodní úmluvy a technický, ekonomický i politický vývoji měly zásadní vliv na emise v Česku i ve střední Evropě. Měnily se priority v ochraně ovzduší a začaly se zvažovat dopady globální změny klimatu. Všechny uvedené vlivy se odrazily v datech shromážděných za dobu existence observatoře Košetice.
* LN O čem nashromážděná data vypovídají?
Zpočátku byla jednoznačně nevážnějším problémem síra. V průběhu posledních dvaceti let ale došlo k výraznému poklesu emisí síry a s tím souvisí i snížení průměrné roční koncentrace oxidu siřičitého v období 1988 až 2006. Koncentrace tohoto plynu se mění také v průběhu roku – maxima dosahuje v zimě a minima v létě. V průběhu devadesátých let se stal jedním z nejvážnějších environmentálních problémů ve střední Evropě přízemní ozon. Extrémní koncentrace přízemního ozonu, které mají negativní vliv na lidské zdraví, se vyskytují především v déletrvajících obdobích s typicky letním počasím s vysokými teplotami a velkou intenzitou slunečního záření. Výsledky ukazují, že průměrné roční koncentrace se v devadesátých letech stabilizovaly na poměrně vysoké úrovni, ale dále nerostly. Ve druhé polovině devadesátých let výrazně poklesl počet epizod, kdy byl překročen imisní limit. Ve velmi teplém létě roku 2003 byly klimatické podmínky pro tvorbu přízemního ozonu mimořádně příznivé, což se výrazně promítlo do výsledků měření. Průměrné roční koncentrace i počet dnů s překročením imisního limitu pro ochranu lidského zdraví patří v roce 2003 mezi nejvyšší v celé historii měření v Česku. Dlouhodobé překračování kritické úrovně přízemního ozonu omezuje růst rostlin, a tím poškozuje lesní ekosystémy a snižuje zemědělské výnosy.
* LN Jaké výsledky přineslo sledování drobných prachových částic?
Dnes je nejzávažnějším problémem právě negativní vliv těchto částic v ovzduší na lidské zdraví. Předběžné výsledky evropských monitorovacích projektů, na nichž se podílíme, svědčí o významné souvislosti mezi koncentracemi částic menších než 10 mikrometrů a škodami na zdraví populace. Další výzkumy pak ukazují, že ještě větší zdravotní rizika, třeba úmrtí na kardiovaskulární a respirační choroby, jsou spojena s koncentracemi částic menších než 2,5 mikrometru. Výsledky z naší observatoře ukazují, že v období 1996 až1999 koncentrace prachových částic klesly, ale od přelomu tisíciletí začaly naopak mírně růst. Na svědomí to má nárůst automobilové dopravy a v důsledku zdražení plynu návrat k tradičním topivům, jako je dřevo a uhlí.
***
Observatoř u Želivky Mimo město, v relativně neznečištěné oblasti blízko zdroje pitné vody pro Prahu, bylo před dvaceti lety založeno specializované pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Díky své poloze se observatoř Košetice mohla zapojit do několika mezinárodních projektů.
