A někdy mi napadne podívat se do některé své starší písemnosti, co jsem toho dne dělal před ix lety. Otevřel jsem složku se štítkem MISTR: na 8. dubna tam není nic, ale devátého, tedy zítra roku 1975, zapsala Státní bezpečnost událost, na kterou si vůbec nepamatuju, ale zajímavější než ona je ten zápis. „Dne 9. dubna opustil MISTR své bydliště. Na hlavě měl červenou kostkovanou čepici, oblečen byl /.../ V ruce nesl černou aktovku. Byl ve společnosti Klímy a Trefulky z Brna. Odešli do ul. Schnirchové, kde Klíma otevřel vůz ABT 06 67 Žiguli kombi. Nasedli a jeli do tř. Obránců míru, kde zašli do restaurace Plzeňský dvůr. Zde si odložili v šatně a posadili se k volnému stolku. Mezi sebou se živě bavili. Asi po 15 min. přišel neznámý muž, do zjištění PEPA, pozdravil MISTRA ,nazdar‘ a přisedl si na volnou židli. V 10:39 přišel další neznámý muž, do zjištění IVO, opět se pozdravil se všemi a přisedl si na volnou židli. Ve 12:00 přišel ke stolu muž, do zjištění JAN. Se všemi se přivítal pozdravem ,nazdar‘ a usedl. Všichni se živě bavili a pili pivo. Trefulka z Brna celé společnosti ukazoval nějaké papíry. Orgány bylo zaslechnuto, že se baví o prezidentu ČSSR. Celá společnost si objednala oběd. Ve 12:15 zde bylo sledování MISTRA svěřeno střídajícím orgánům. Ve 12:45 velmi živě se bavili. Útratu si platil každý sám. Pak celá společnost opustila restauraci, na ulici se JAN, PEPA a IVO rozloučili pozdravem ,ahoj‘. MISTR, Trefulka a Klíma odešli k vozu, nasedli a odjeli. Cestou Klíma čerpal benzin, poté pokračovali v cestě na letiště RUZYŇ. Zde všichni vystoupili a odebrali se do haly pro mezinárodní lety. Zde již čekal neznámý muž, do zjištění JIM. S tímto se přivítal jenom MISTR a odešli na parkoviště. Zřízenec přivezl JIMOVI zavazadla. Odjeli na kladenskou silnici, kde odbočili na Kněževes. Zajeli prašnou cestou ke statku č. 31, vystoupili a do toho vešli. Po chvíli dům opustili a byli viděni, jak přecházejí všichni po hrázi rybníka do poblíž stojící maringotky. Ve 14:20 opustili uvedenou maringotku, odebrali se k zaparkovanému vozu a odjeli zpět do Prahy. Ve 14:15 z vozu vystoupil jen MISTR a Klíma se společností odjeli směrem na Smetanovo nábřeží.“
Nevím, koho jsme to vítali, zavolal jsem teď Klímovi, ale on si to také nepamatuje. Mně se dnes líbí, v jakém složení jsme muže, do zjištění JIMA vítali. Samozřejmě si ho potom zjistili. A mohlo by dnes i jeho potěšit, že se vítání zúčastnilo s pěti automobily čtrnáct orgánů. Z toho dvě ženy: Liptáková, prostovlasá, měla zelený kostičkovaný kabát, černé boty, kabelku, jako převlek měla vínový kabát a igelitovou nákupní tašku. Janstová, prostovlasá, měla tmavý kabát, hnědé kozačky, černou tašku. Dva orgánové si v restauraci dali oběd s pivem za 25 Kčs, ti další po vystřídání jen kávu za 5 Kčs. Chování objekta k okolí bylo dost pozorné. Šetřením bylo zjištěno, že uvedená maringotka patří n. p. Stavební geologie Praha.
Za celou dobu té normalizace jsem se setkal se čtyřmi cizími spisovateli. Byli to Updike, Miller, Vonnegut a Roth. Letos v červnu má do Prahy na Festival spisovatelů přijet naráz patnáct takových Jimů. To bude rachot! Ale vítat je bude zjištěný pan primátor a Michael March, ředitel toho festivalu.
***
Za normalizace jsem se setkal se čtyřmi cizími spisovateli. Letos má do Prahy na Festival spisovatelů přijet naráz patnáct takových Jimů.
