Tržní ekonomika je nejlepším systémem, nikdo nenašel lepší. Tržní ekonomika však musí být postavena na konkurenci a soutěži.
Tam, kde není volná soutěž, není kapitalismus, a kde není kapitalismus, nastupuje bída.
Politikové mají ambice velmi často zasahovat do chodu tržní ekonomiky. Mnohdy tak činí velmi necitlivě. Jedním z příkladů v české praxi je snaha snižovat deficity veřejných financí pomocí zvyšování sazeb spotřebních daní u benzinu a nafty. Opatření navrhl a prosadil bývalý ministr financí Janota.
Za cíl si vláda dala zvýšení výběru spotřební daně a zvýšila sazbu za jeden litr u nafty a benzinu o korunu. Slibovala si od toho vyšší naplnění státního rozpočtu ze spotřebních daní.
Od 1. ledna 2010 tak spotřebitelé platí spotřební daň u benzinu 12,84 a u nafty 10,95 za litr. Možná si mnozí motoristé ani neuvědomují, že k tomu se ještě připočte DPH ve výši 20 procent. Když čepují benzin či naftu za 30 korun za litr, tak platí víc než 50 procent z celkové ceny na daních. Statistické údaje ukazují, že nazrál čas na snížení spotřební daně přinejmenším u nafty, ale bylo by vhodné, aby klesla spotřební daň i u benzinu. Co se stalo oproti očekávání politiků, respektive bývalého ministra financí? Jakmile došlo ke zvýšení spotřební daně u nafty, tak přesto, že je prokazatelné, že dochází k oživování v české ekonomice, třeba měřeno výší vybraného mýtného na dálnicích, klesá prodej nafty a benzinu. Markantnější je to u nafty. V současné době mohou dopravci optimalizovat nakupování pohonných hmot prostřednictvím online informací o cenách tohoto produktu v celé Evropě.
Aprotože je již více než pět let povoleno mít přídavné nádrže u velkých nákladních aut o objemu až 1500 litrů, vyplatí se nakupovat naftu tam, kde je nejlevnější. S těmito nádržemi jsou kamiony schopny projet bez čerpání celou Evropu. Prodej nafty za 1. pololetí letošního roku v Česku je nižší než ve velmi „špatném“ roce minulém. Klesl také předpis spotřební daně u nafty.
Největší podíl na tomto stavu má naše nekonkurenceschopnost oproti okolním zemím. Vyšší prodeje u většiny našich sousedů jsou způsobeny nižší sazbou spotřebních daní. Minimální sazba je předepisována direktivou EU. Pro naftu je to 0,33 eura za litr. To odpovídá při dnešním zafixovaném kurzu k 1. 10. 2010 (24,46 Kč/eur), podle kterého se tato sazba určuje, 8,07 koruny. U benzinu je minimální sazba 0,359 eur/litr, což při zafixovaném kurzu představuje 8,78 koruny. Abychom se stali konkurenceschopní především u nafty, bylo by zapotřebí snížit u ní spotřební daň nejméně o dvě koruny. Pro srovnání: nižší spotřební daň u nafty má po přepočtu na 1 litr Slovensko o více než 1,70 koruny, Polsko o více než 3,20 koruny. Situace je o to tíživější pro rafinérský průmysl, ale i pro domácí dopravce z toho důvodu, že posiluje kurz koruny k euru.
Výsledky citlivostní analýzy vypracované některými firmami poukazují na to, že návrat přepravců k čerpání pohonných hmot na území Česka při jejich tranzitu je možný za předpokladu snížení ceny o dvě koruny. Toho lze dosáhnout snížením spotřební daně o stejnou částku. Je to jasný příklad toho, jak zdánlivě jednoduchá změna ve spotřební dani se projeví opačně, než jak politikové zamýšleli. Oni chtěli posílit příjmy veřejných rozpočtů. V realitě však tyto rozpočty nadále oslabují
***
Politikové mají ambice velmi často zasahovat do chodu tržní ekonomiky. Mnohdy tak činí velmi necitlivě. Příkladem je zvyšování spotřebních daní u benzinu a nafty.
O autorovi| MIROSLAV ŠEVČÍK, děkan Národohospodářské fakulty VŠE
