7. ledna 2018 17:33 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Kandidáti na Hrad: Milosti, vyznamenání a jmenovali by stíhaného politika premiérem?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 17Diskuse
Pražský hrad při pohledu z Malostranského náměstí. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pražský hrad při pohledu z Malostranského náměstí. | foto: Martin Prachař, Lidovky.cz

Co by změnili na Pražském hradě a v Kanceláři prezidenta? Jak by měla vystupovat manželka prezidenta a jak by udělovali milostí nebo státní vyznamenání? Agentura ČTK se na tyto i další otázky zeptala všech kandidátů na prezidenta na začátku listopadu 2017. Současný prezident Miloš Zeman odpovědi nedodal.

Jaké změny včetně personálních plánujete v případě zvolení v Kanceláři prezidenta republiky a v chodu Pražského hradu?

Jiří Drahoš: Jistě si pro klíčové funkce vyberu osoby, kterým důvěřuji a které splňují odborná i morální kritéria. Pokud jde o chod Pražského hradu, tam mohu uvést zcela jednoznačně: Hrad vrátím našim občanům. Zruším kontroly na přístupových místech a využiji všechny vhodné prostory Hradu pro kulturní aktivity. Znovu ho zpřístupním veřejnosti.

Pavel Fischer: Kancelář prezidenta už nyní zřetelně vyžaduje personální změny a reorganizaci. A chod Pražského hradu? Nechal bych si předložit analýzu důvodů, proč se zavedla bezpečnostní opatření včetně zátarasů v současném rozsahu.

Petr Hannig: Zachoval bych dosavadní praxi.

Marek Hilšer: Na prvním místě přistoupím k výměně kancléře a tiskového mluvčího. Kancléř nezískal bezpečnostní prověrku, což může svědčit o jeho pochybných podnikatelských aktivitách či pro stát nebezpečných kontaktech. Tiskový mluvčí vykazuje hrubou neprofesionalitu. Pro intenzivnější kontakt s občany v regionech plánuji zavést pobočky prezidentské kanceláře v jednotlivých krajích.

Michal Horáček: Personální změny zejména na vedoucích pozicích by v mnoha případech byly nezbytné už jen z hlediska národní bezpečnosti. Jinak jsem řadu chystaných změn dopředu avizoval na svém webu 100dni.cz. Například bych okamžitě zrušil kontrolní rámy, které na Hradě vytvářejí měkký cíl pro teroristické útoky, objednal audit dosavadního hospodaření KPR, prošetřil počítačové sítě a podnikl mnoho dalších kroků.

Jiří Hynek: prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Každý kolem sebe chce mít lidi, kterým věří a které zná. To je stejné u každého manažera.

Vratislav Kulhánek: bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto Při příchodu na nové působiště se každý soudný člověk musí nejprve seznámit s konkrétními lidmi, kteří práci vykonávají. Nemůže dát na to, co se o nich třeba píše nebo povídá. Z pohledu zvenčí mě nyní jako občana štvou zátarasy a osobní prohlídky před areálem Hradu.

Mirek Topolánek: bývalý premiér a předseda ODS V tomto směru nemám nic naplánováno. V obecné rovině se budu snažit udržet tradici, kterou Pražský hrad má. Mě třeba potěšilo, že se daly dohromady vinohrady na jižní straně pod Pražským hradem. A vrátil bych na Hrad jazz.

Kolik vyznamenání plánujete ročně udělovat? 

Jiří Drahoš:  Nemám žádný konkrétní počet. Ale bude jich podstatně méně, než jsme byli v posledních letech svědky. A rád bych zúžil škálu důvodů pro udělení vyznamenání na opravdu zásadní přínosy pro Českou republiku. Osobní vztah k prezidentovi mezi ně určitě nepatří.

Pavel Fischer:  Za dostatečné považuji dvě desítky řádů a vyznamenání ročně. Když prezident řády příliš hýří, snižuje jejich hodnotu.

Petr Hannig: Podle potřeby. Vyznamenával bych osobnosti, které by se těšily všeobecnému uznání.

Marek Hilšer:  Plány na počty vyznamenaných nemám. Ale nechci nijak vybočovat z průměru, který nastavili předchozí prezidenti. Nebudu však vyznamenávat lidi s pochybným morálním profilem.

Michal Horáček:  Přesný počet vyznamenání odhadnout nedovedu, ale během cest po republice jsem poznal spoustu lidí, kteří si je zaslouží. Páter Josef Suchár, který spolu s handicapovanými lidmi oživil téměř zaniklou vesnici Neratov včetně nádherného kostela. Nebo Emílie Vallová, která stovkám ochrnutých dětí pomohla znovu chodit. Ti, mnohem spíš než František Čech nebo Dan Hůlka, nás mohou skutečně inspirovat.

Jiří Hynek, Počty vyznamenání nehrají roli. Jde o to, aby je dostávali lidé, kteří si je zasloužili, pro svou zemi a pro lidi něco udělali a mohou být vzory pro ostatní.

Vratislav Kulhánek, bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto To přece není otázkou kvantity, ale každoročního výběru těch nejvhodnějších z velké řady osobností, které by nepochybně vyznamenat zasloužily. Určitě bych pozorně naslouchal doporučení a návrhům výboru, který je kvůli tomu ustanoven.

Profily kandidátů ZDE

Mirek Topolánek, Každý prezident vyznamenával lidi, kteří si to skutečně
podle něho zasloužili. Hrdinové z II. světové války nám postupně odcházejí, nebo už vyznamenání dostali a tento koš se želbohu vyprazdňuje. Prezidenti se tak orientují na osobnosti, které se zasloužily o stát jiným způsobem, pokud nevyznamenávají naše hrdiny z novodobých vojenských misí. Každý prezident měl své priority a bylo to zřetelné. Nemyslím, že bych uděloval více vyznamenání než ti přede mnou. Chtěl bych celému procesu vrátit vážnost a důstojnost.

 Jste pro zákonnou úpravu postavení manželky prezidenta? 

Jiří Drahoš,  Nevidím důvod. A jak znám manželku, na výsady si nikdy nepotrpěla.

Pavel Fischer,  To není nutné. První dáma (nebo první pán!) potřebuje jisté minimální zázemí, které již dnes v rámci Kanceláře prezidenta má. Ústavu nebo zákony kvůli tomu nemusíme měnit.

Petr Hannig,  Ne. Prezident je hlava státu. Navázal bych na (T. G.) Masaryka, který nic takového neprosazoval.

Marek Hilšer,  Není to moje priorita a nebudu takovou zákonnou úpravu prosazovat.

Michal Horáček,  Ne. Manželka prezidenta má už z hlediska symboliky svého postavení velkou moc a nechal bych na každé jednotlivé „první dámě“, aby s ní naložila, jak nejlépe umí. Moje manželka by nic nového nedělala a jistě by se věnovala tomu, čemu se věnuje už řadu let. Tedy péči o hendikepované a opuštěné děti, o umírající a o další křehké mezi námi.

Jiří Hynek,  Ne, není to vůbec potřeba.

Vratislav Kulhánek,  Nevím, jak by to mohlo prospět občanům, takže nikoliv.

Mirek Topolánek,  Určitě ne. Některé státy - a nejsou tak daleko od nás - mají první dámy daleko méně viditelné a nikomu to nevadí. Kdybych se na Hrad dostal, moje manželka by šla určitě cestou menší viditelnosti první dámy.

Budete prosazovat zavedení eura v ČR do roku 2023, tedy do konce svého případného prezidentského mandátu? 

Jiří Drahoš, Prezident není ten, kdo má prosazovat zavedení eura za každou cenu. Já se chci zasadit o zahájení opravdu seriózní diskuse. Položit na stůl podstatné argumenty pro a proti. Osobně si myslím, že těch „pro“ je více. Jsou pro občany podstatnější, míří více do budoucnosti. Například právě z důvodu, abychom patřili mezi ty, kdo sedí v EU u rozhodovacího stolu a nekrčí se v předsíni. Ale určitě bych euro netlačil proti vůli většiny odborníků i občanů.

Pavel Fischer,  Není na prezidentovi, aby stanovoval parametry přijetí eura, to je odpovědností vlády. Chápu však, že zavedení nové měny může u celé řady občanů vyvolat obavy. I proto je úkolem prezidenta nastolit politický dialog o přijetí eura a do celého procesu vstoupit jako prostředník.

Petr Hannig:  Ne. Jsem zásadně proti euru, jehož přijetí znehodnotí důchody a úspory občanů ČR. Euro je dobré pro ty nejbohatší podnikatele - miliardáře, neboť jim šetří bankovní poplatky. Chci být prezidentem dolních deseti milionů a horních tisíců.

Marek Hilšer: Úkolem prezidenta není prosazovat euro. To je v kompetenci vlády a parlamentní politické reprezentace. K otázce eura musíme přistupovat s chladnou hlavou. Ukáže-li se, že koruna zůstane maličkou zranitelnou měnou v moři eura, naše ekonomika bude tratit odchodem investorů, platy obyvatel se nebudou zvyšovat a životní úroveň bude stagnovat, nebudu proti zavedení eura vystupovat.

Michal Horáček: Zavedení eura k určitému datu je věcí vlády. Jako prezident bych se snažil o hlubší obecné pochopení potenciálních přínosů a rizik. Proto jsem slíbil, že na Hradě bych uspořádal konferenci za účasti našich slovenských přátel v čele s prezidentem a premiérem SR. Právě oni by nám ve vnímání celé složité záležitosti velmi pomohli. Rozhodnutí není totiž záležitostí odbornou, ale spíše politickou a nepochybně citovou.

Jiří Hynek:  Euro je mrtvý projekt a nikdy jeho přijetí prosazovat nebudu.

Vratislav Kulhánek:  Impuls k zavedení společné evropské měny dává vláda, nikoliv prezident. Proti zavedení eura nejsem vyhrocený, ale časový rámec dnes neví nikdo, ani odborníci z bankovního sektoru se na datu nedokážou shodnout.

Mirek Topolánek: Určitě ne. Prezident ale nemá v tomto směru žádnou významnou pravomoc. V obecné poloze si myslím, že zavedení eura by v naší zemi mělo řadu zásadních negativní dopadů a já se je během kampaně pokusím občanům vysvětlit. Nemáme žádný specificky český příběh proč euro ano a jsme na tom podobně jako Švédové.

Jste pro zachování daní v současné výši, nebo budete prosazovat změnu daňových sazeb? 

Jiří Drahoš: Prezident by neměl do rozhodování o výši daní vůbec vstupovat. Mohu mít svůj názor, mohu jej i případně vládě sdělit, ale jinak je to přesně ta oblast, kde se má uplatnit politika té které konkrétní vlády. Můj osobní názor pak je, že placení daní by mělo být především méně komplikované, předvídatelnější. A daně by se neměly měnit ode zdi ke zdi.

Pavel Fischer: Úkolem prezidenta není prosazovat změny v daňových sazbách. Ale odpovědná správa veřejných výdajů je klíčovým úkolem vlády. V tom může mít prezident své slovo - ostatně podepisuje zákon o státním rozpočtu.

Petr Hannig: Dosavadní praxe je dostačující.

Marek Hilšer: Prosazování změn daňových sazeb není úlohou prezidenta. Nepovažuji to za prioritu a toto rozhodování ponechám na parlamentní reprezentaci. Budu však vytvářet a podporovat iniciativy směřující ke zlepšení fungování státní správy a hledání rezerv tak, aby občané získávali větší důvěru ve stát a neměli pocit, že jejich daně mizí v černé díře. Je to běh na dlouhou trať, ale jednou se musí i z prezidentské pozice začít.

Michal Horáček: V tomhle ohledu nemohu a nebudu prosazovat nic, není to v pravomocech prezidenta, ale zákonodárců. Rád bych ovšem otevřel odbornou debatu o zdanění práce, které je v České republice obrovské i v mezinárodním srovnání. Takto nastavený systém podvazuje konkurenceschopnost ekonomiky a lidem toho nakonec v peněžence z výplaty mnoho nezbude.

Jiří Hynek: Prezident nic takového prosazovat nemůže. Není to v jeho pravomoci a nemá zákonodárnou iniciativu. Tyto návrhy vznikají v Parlamentu. Hlava státu se však může efektivně účastnit veřejné diskuse. Osobně jsou mi blízké nižší daně a hlavně přehledný daňový systém.

Vratislav Kulhánek: Daně nelze zvýšit nebo snížit podle toho, zda je po volbách nebo před nimi. Stát by měl fungovat tak, aby na svůj chod spotřebovával vybrané peníze co nejefektněji. A pak pokračovat přes mandatorní výdaje až k vlastnímu nastavení sazeb daní.

Mirek Topolánek: Já na tento typ otázek jako prezidentský kandidát nechci (neříkám, že odmítám) odpovídat, protože se netýkají výkonu prezidentské funkce. Můj názor je dlouhodobě znám. Když jsem byl politicky odpovědný za chod státu, tak jsem své názory uplatňoval i v praxi. Prezident na daňové sazby fakt nemá vliv.

Pravomoci prezidenta jsou podle vás dostatečné, nebo by s ohledem na mandát z přímé volby měly být posíleny a jak?

Jiří Drahoš: Jsou zcela dostatečné. Náš ústavní systém je vyvážený. Stačí jej jenom respektovat. Přímá volba poněkud uvolňuje prezidenta od konkrétních politických stran a přibližuje jej všem občanům. To ale není důvod ke změně pravomocí.

Pavel Fischer: Měnit pravomoci prezidenta by předpokládalo měnit ústavu. Do jejího textu bych však zásadně nezasahoval. Doba je příliš zjitřená. Změňme raději politický styl.

Petr Hannig: V podstatě jsou dostatečné, pouze bych přidal jednu navíc: prezident by měl mít možnost zákonodárné a ústavodárné iniciativy. Měl by mít možnost navrhovat zákony a navrhovat změny ústavy. Schvalování těchto návrhů by bylo obvyklé, tak jak tomu je nyní.

Marek Hilšer: Vymezení prezidentských pravomocí v Ústavě ČR je dostatečné. V systému vládnutí parlamentní republiky by posílení pravomocí prezidenta způsobovalo nerovnováhu a napětí. Nejsem pro vytváření hybridů, které by narušovaly naší ústavní tradici. Prezident s přirozenou autoritou může situaci v zemi pozitivně ovlivnit i bez posilování pravomocí.

Michal Horáček,: Pravomoci dané ústavou a dalšími zákony jsou podle mého názoru dostatečné. Problém mám jen s odvolatelností prezidenta. Se změnou na přímou volbu se také změnil postup odvolání prezidenta tak, že hlava státu je v současnosti prakticky neodvolatelná. Jsem pro to, aby občané mohli odvolat prezidenta v referendu, jako je tomu na Slovensku či v Rakousku.

Jiří Hynek: Pravomoci prezidenta považuji za naprosto dostatečné a rozhodně bych je neposiloval. Dokonce bych navrhl, aby jedna z nich byla zrušena - a to možnost udělit milost v průběhu trestního stíhání. Myslím si, že by vždy měl proběhnout soud a být vynesen rozsudek. Teprve poté by měl prezident zvažovat udělení milostí.

Vratislav Kulhánek: Myslím, že v systému, který je vymezený Ústavou České republiky, jsou adekvátní a není třeba je nijak posilovat. Bez ohledu na způsob volby prezidenta.

Mirek Topolánek: Ústavu bych neměnil a není to jen názor můj, ale i ústavních právníků. Ukázalo se, že přímá volba stejně jako nepřímá je více závislá na míře přirozené prezidentské autority a touhy zasahovat do dění než na nějakých dodatečných pravomocích, speciálně v období po volbách. Ústava popisuje jednotlivé situace docela dobře a ponechává prezidentovi poměrně velký prostor pro to, aby jednal nejen v rámci ústavy, dobrých mravů a zvyklostí, ale také aby reagoval pružně na vývoj situace. K tomu má prezident pravomoci silné dostatečně. Prezident má v zásadě povinnost dbát na ústavnost celého procesu, má chránit demokracii, svobodu a lidská práva, zastupovat stát navenek a nedělat ostudu.

Pověřil byste sestavením vlády někoho trestně stíhaného či z kriminálního činu podezřelého? 

Jiří Drahoš: Trestně stíhaného člověka bych předsedou vlády nejmenoval. A to ze dvou zásadních důvodů: prvním je pověst ČR v zahraničí. Nevzpomínám si na takový obdobný případ z jiné země. Druhý důvod je praktický - trestně stíhaný člověk nemůže svoji funkci vykonávat s plným nasazením. A premiér ze sebe musí 100 procent nasazení beze zbytku vydat.

Pavel Fischer: Žijeme v právním státě, kde má každý právo na spravedlivý proces. Respektoval bych princip presumpce neviny. Ale u každého jednotlivého případu bych navíc posuzoval míru závažnosti činu a případně i nutnost obhájit se před nezávislým soudem bez zbytečného odkladu.

Petr Hannig: Pověřil bych toho, kdo získal důvěru voličů bez ohledu na cokoliv jiného. Vůli lidu vyjádřená ve volbách je tím, co by mělo v demokratickém státě rozhodovat.

Marek Hilšer: Prezident musí být strážcem politické kultury. Nechci, aby se Česká republika stala banánovou republikou, ve které jsou hlavními představiteli lidé podezřelí z korupce či jiných trestných činů. V tomto ohledu je třeba být přísný, protože jakékoliv výjimky a pochybnosti o morální bezúhonnosti podlamují důvěryhodnost v instituce státu a ve spravedlnost jako takovou. Prezident nemůže riskovat, že by se premiérem stal podvodník. Z těchto důvodů bych nikoho, kdo je vážně podezřelý z trestného činu, na vysokou státní funkci nejmenoval.

Michal Horáček: Jmenování někoho, jehož reputace by mohla ohrozit zejména naši pověst v zahraničí, by pro mne nepochybně představovalo problém. Dotyčného bych přesvědčoval, že o funkci by se měl ucházet někdo jiný z jeho strany. Pokud bych se kýženého výsledku nedobral, musel bych ctít Ústavu, která v článku 90 říká, že o vině a trestu za trestné činy rozhoduje pouze soud. Na neodsouzeného je tedy nutné hledět jako na nevinného, což je jedna ze základních premis právního státu. I na neodsouzeného kandidáta na premiéra.

Jiří Hynek: Ctím presumpci neviny, ale zároveň chci, aby naše země byla ve světě dobře vnímána. Proto bych vítěznou stranu požádal, aby na post předsedy vlády navrhla někoho jiného než trestně stíhaného člověka.

Vratislav Kulhánek:  Přímo obviněného člověka ne. Ale konkrétní případ je potřeba zkoumat na základě znalostí všech detailů. Takže odpovědět ano nebo ne na hypotetickou situaci, která by v budoucnu možná mohla nastat, předem nelze.

Mirek Topolánek,: Netěší mě situace, ve které jsme teď. Já tento typ problémů nikomu nepřeji, ani Andreji Babišovi. Nepřeji to speciálně jeho rodině. Nemohl bych nicméně člověka takto ohroženého, který by nemohl mandát plnohodnotně vykonávat a hlavně reprezentovat zemi v zahraničí, jmenovat. Vyžadoval bych jinou variantu, která by reflektovala výsledek hnutí ANO ve volbách.

Milosti, amnestie - hodláte využít právo plošné amnestie, nebo byste uděloval jen individuální, humanitární milosti? Jaký je váš postoj k případnému obnovení trestu smrti? 

Jiří Drahoš:  Plošnou amnestii ode mne nelze očekávat. Individuální milosti bych využíval pouze pro velmi výjimečné případy humanitární povahy, jako poslední naději pro těžké případy zdravotní či sociální. Obnovení trestu smrti odmítám. Do naší současné společnosti podle mne nepatří.

Pavel Fischer: Amnestii prezident vyhlašuje ve spolupráci s vládou, neboť je potřeba také podpis premiéra. Udělit milost je oproti tomu výsostné právo prezidenta. Každý takový krok je však nutné poměřovat s vysokou osobní odpovědností, proto bych milost uděloval pouze ve výjimečných případech. Trest smrti bych neobnovil, justiční omyl se může týkat i nejtěžších trestů.

Petr Hannig,: Ano, ponechal bych možnost milostí a amnestií. Obnovení trestu smrti v případu terorismu bych přivítal. Teroristé si ani svého života neváží, proč je tedy nechávat ve vězení, aby svou ideologií měli možnost nakazit jiné spoluvězně.

Marek Hilšer: Plošné amnestie odmítám. Individuální milosti mají význam v případech, kdy soudy musí rozhodnout sice podle práva, ale reálná situace a její humanitární aspekty by měly být brány na zřetel. Obnovení trestu smrti by mohlo mít v soudním systému, v němž justiční omyl není vyloučený, dalekosáhlé nevratné následky pro lidské osudy.

Michal Horáček: Trest smrti bych neobnovil. Riziko justičního omylu je příliš veliké. Pokud jde o amnestie: rozhodně bych je neuděloval; jedna abolice (Klausova) podryla víru občanů v právní stát a tuhle chybu nesmíme opakovat. V individuálních případech je však milost užitečným nástrojem, který může odstranit přílišnou tvrdost zákona.

Jiří Hynek: Nedokážu si představit situaci, při které bych uděloval amnestii. Co se milostí týče, zvažoval bych je pouze ve výjimečných případech, jako například právě humanitární důvody. A pak bych je velmi pečlivě veřejnosti zdůvodnil.

Postoj k trestu smrti - v této věci ctím základní listinu práv a svobod, kde je jasně řečeno, že se trest smrti nepřipouští.

Vratislav Kulhánek: Opakovaně jsem se vyjádřil, že udělování milostí považuji za vcelku nadbytečnou pravomoc prezidenta. Kupříkladu proto, že se těžko může v krátké době zevrubně seznámit s případem, který justice posuzovala z mnoha úhlů a na základě šetření i odborných posudků.

O plošné amnestii neuvažuji a nejsem pro obnovení trestu smrti.

Mirek Topolánek: Je třeba říct, že prezident má v tomto smyslu jedinou výlučnou pravomoc, a to udělovat milosti. A ty si opravdu umím představit jen ze zdravotních nebo humanitárních důvodů. Další práva, jako je abolice a amnestie, vyžadují kontrasignaci, kdy je k platnosti třeba podpis premiéra či jím pověřeného člena vlády. Je na vzájemné diskusi mezi prezidentem, obecně justicí, ministerstvem spravedlnosti a Vězeňskou službou, jak rozsáhlá amnestie, proč a kdy se má, pokud vůbec, vyhlásit. Tak, aby amnestie byla dobře připravena ku prospěchu věci, a nepřinesla naopak problémy a pochybnosti.

Budete jmenovat všechny navrhované profesory, nebo na kandidáty budete mít i jiné než zákonem stanovené nároky? 

Jiří Drahoš:  Chápu v tomto případě úlohu prezidenta jako vykonavatele role dané ústavou. Je na akademické obci, kdo je podle ní hoden takového titulu. Snad v nějakém extrémním, výjimečném případu bych zaváhal - například pokud by v mezidobí od návrhu po jmenování vyšly najevo nějaké závažné okolnosti tomu bránící.

Pavel Fischer: Návrhy vysokých škol je třeba plně respektovat.

Petr Hannig: Budu se řídit striktně zákonem.

Marek Hilšer: Akademické tituly udělují univerzity na základě stanovených kritérií. Prezident jako představitel státní moci nemá právo zasahovat do rozhodování vysokoškolských samospráv. Při jmenování profesorů se budu řídit návrhy vysokých škol.

Michal Horáček: Jmenování prezidentem republiky vnímám jako spíše formální a ceremoniální akt. Odborné posouzení schopností a kvalifikací probíhá mnohem dříve.

Jiří Hynek: Jmenování profesorů je slavnostní akt a je nepřípustné, aby nebyl jmenován někdo, kdo splnil všechny zákonné požadavky pro jmenování.

Vratislav Kulhánek: Vzhledem k tomu, že znám postup při jejich navrhování, budu souhlasit s předloženými jmény bez osobních výhrad.

Mirek Topolánek: Výběr profesorů je projevem akademické svobody a politická moc by do něj neměla zasahovat. Prezident podepisuje jmenování.

ČTK
  • 17Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!