15. září 2017 14:25 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

‚Hávlckovy psysi‘ Jedním z příznaků Masarykova špatného zdravotního stavu bylo jeho písmo

Na snímku je seznam knih, který prezident Masaryk napsal 11. června 1934 pro... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Na snímku je seznam knih, který prezident Masaryk napsal 11. června 1934 pro... | foto: Jindřiška Smetanová: TGM „Proč se neřekne pravda?“ ze vzpomínek dr. Antonína Schenka. Primus 1999.

PRAHA Jedním z nejvážnějších příznaků Masarykova zdravotního stavu se květnu 1934, poté co byl prezident postižen mozkovou příhodou, stala jeho neschopnost korektně psát. Na úvodním snímku je seznam knih, který prezident napsal 11. června 1934 pro svého knihovníka.

Obsahoval spisy, které si měla prostudovat ošetřovatelka Jiřina Kozová, u níž prezident při hovoru zjistil mezery ve znalostech světové literatury.

O tom, že u Masaryka nešlo pouze o problém jemné motoriky, svědčí to, že komolil slova. Např. místo „Björnsonovy spisy“ čteme „Bjorn´sen psysy“. Přeházená písmena se objevují i v dalších slovech, místo „Havlíčkovy spisy“ psal prezident „ Hávlckovypsysi“. Třístránkový seznam obsahuje i položky, které se nedají téměř vyluštit.

Na snímku je seznam knih, který prezident Masaryk napsal 11. června 1934 pro...
T. G. Masaryk

Masaryk měl velký problém se i podepsat. Jednotlivé litery mu musely být diktovány, a jak ukazují následující dva snímky, jeho podpis byl zcela deformovaný. První podpis pochází z konzulského pověření Otokara Tichého do Neapole z 5. ledna 1929, tedy z doby, kdy byl Masaryk zdráv.

Masarykův podpis z doby, kdy byl zdravý.

Masarykův podpis z doby, kdy byl zdravý.

Druhý autograf ukazuje podpis hlavy státu na pověření téhož diplomata, tentokrát do Sarajeva 1. června 1934. Ze srovnání je patrné, že Masarykovo písmo změnilo sklon a tvar liter i způsob jejich napojení. Chybí také pro dřívější podpis charakteristické iniciály „T.“ a „G.“ a celkově se písmo stalo skoro dětským. Podpis svědčí o velké nejistotě pisatele.

Masarykův podpis po mrtvici.

Masarykův podpis po mrtvici.

Nutnost podepisovat úřední listiny prezidentovi přinášela velké vypětí. Situaci vyřešili úředníci jeho kanceláře tak, že v červenci 1934 nechali vyrobit podpisové razítko s faksimile prezidentova podpisu. Od 21. července 1934 pak Masaryk svou rukou již nic nepodepsal, zákony a jiné úřední dokumenty razítkovali jeho úředníci na místě, kam přiložil prst. Originál Masarykova podpisového razítka je od čtvrtka vystaven na výstavě Fenomén Masaryk v Národním muzeu v Praze.

Seriál LN
Petr Zídek

Autor

Petr Zídekpetr.zidek@lidovky.czČlánky

Nevíte, co vařit? Inspirujte se
Nevíte, co vařit? Inspirujte se

Uvařte rodině něco dobrého.

Najdete na Lidovky.cz