23. května 2017 6:16 Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

MLADÍ A NEKLIDNÍ: O každodenním boji s vlastním egem aneb Ze života herečky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Lilian Fischerová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lilian Fischerová | foto: Archiv Lilian Fischerové

Všeobecné mínění většiny pozemšťanů, kteří nemají s uměleckou profesí nic společného, vychází z představy, že „být hercem či herečkou“, je vlastně takové povolání – nepovolání. Celý den si užíváme legraci s jinými herci a herečkami. Hrajeme si, dovádíme, nacvičujeme (při tomto slově se mnoho herců otřepe jako po konzumaci rybího tuku) nějaké texty a zažíváme u toho spoustu švandy.

Nacvičování volně přechází v jednu velkou párty, kde neuváženě utrácíme ty velké honoráře, které za tu srandu dostáváme. Život herce je zkrátka jedna velká zábava. Ale nenechte se zmást.

I my máme občas velké starosti a trápení, které bychom ovšem nikdy nepřiznali. Jsou naší Pandořinou skříňkou a my si je nosíme v našich křehkých dušičkách. Pokusila jsem se některé zmapovat, není jich moc, ale věřte, že nám dokážou pěkně komplikovat již tak komplikované, velmi emocionálně prožívané životy. Možná se vám, smrtelníkům, budou zdát zanedbatelné, ale pro nás tyto aspekty znamenají, jak se budeme cítit dalších několik dní, týdnů a měsíců. Jsme citlivé a hluboké bytosti, které den co den svádí boj se svým ne - kamarádem Egem. Zvláštním živočišným druhem jsou pak „herečky“. Ty v tomto neúprosném světě, mají ještě o pár starostí navíc.

1. Klaudie a její sestry
Několikrát do roka nás herce čeká zásadní sezónní událost. Vyvěšení obsazení. Herec se tak po zveřejnění dozví, zda v plánované inscenaci bude a také v jaké roli. Po této události je herec buď euforicky rozšafný, nebo upadající v depresi, že za nic nestojí. Obsazení se objevuje v prosklené nástěnce na chodbě divadla a v den, kdy je oficiálně zveřejněno, se u ní zastaví úplně VŠICHNI pracovníci divadla. Takže i paní vrátná ví, jestli dnešek je váš šťastný den.

V opačném případě, kdy se úplně nezadaří, to ví taky, ale snaží se to na sobě nedat znát. Pokud v nové inscenaci jste, první věcí, která vás zajímá je, jak vysoko je vaše jméno napsané. Jestli první, prostřední nebo poslední. Věřte, že pro takové ego, je velmi podstatné, jestli jste Klaudie, nebo sestra Klaudie, nebo služebná Klaudie, nebo omývačka zad Klaudie nebo 3. Dívka v lese, která se s Klaudií vůbec nepotká. Samozřejmě si opakujete, že všechny role jsou pro děj podstatné, ale mezi námi, diváci si pamatují vlastně jenom Klaudii.

Lilian Fischerová
Lilian Fischerová

Pokud Klaudii hrajete, je dle vašeho názoru režisér zkušený umělec, který ví, co chce a vy s jeho koncepcí naprosto souhlasíte. Tušíte, že vám to kolegyně nepřejí. To nechápete, vy byste jim to teda určitě přála. Ale režisér se rozhodl jinak. Správně. Samozřejmě.

V případě, že Klaudii nehrajete, tváříte se, že vám je to jedno, ale trpíte jako zvíře. Režisér udělal chybu, v duchu sníte o tom, jak toho bude litovat a dojde ještě k přeobsazení. Vůbec tomuto rozhodnutí nerozumíte, vždyť vy byste tu emocionálně vypjatou Klaudii zahrála o dost lépe. Samozřejmě. Celé zkoušení si tajně přeříkáváte Klaudiiny repliky. Co kdyby...

Lilian Sarah Fischerová

Lilian Fischerová pochází z Plzně. Vystudovala Taneční konzervatoř v Praze, Antropologii na ZČU v Plzni a VOŠ hereckou v Praze, absolvovala také půlroční stáž na University for performing and screen arts v Aucklandu na Novém Zélandě. V roce 2007 se stala 2. českou vicemiss v soutěži Česká Miss a téhož roku byla v TOP 15 ve světové soutěži MISS Intercontinental. Působila v řadě divadelních i tanečních projektů. V současné době má angažmá v Městském divadle v Mostě. Založila divadelní společnost Indigo Company.

2. Ostravo, Ostravo...
Ostrava je daleko, ale nenechte se zmást. Především my herečky máme dopodrobna zmapovaný rajon, i když to vlastně tak docela náš rajon není. Většinou velmi přesně víme, která inscenace se chystá ve všech divadlech napříč republikou a HLAVNĚ, kdo bude hrát jaké role. Obzvláště citlivé jsme na tipy rolí jako je Julie, Ofélie, Lady Macbeth, Markéta Lazarová, Liza Doolittlová, Maryša, Nora a jim podobné. Trochu nás mrzí, že právě teď nejsme v angažmá v Ostravě, protože kdyby ano, na tu roli bychom se nejvíce hodily my. Samozřejmě.

3. Rozhovory v malíku
Pokud se dostanete do stádia, že vaše názory začnou někoho zajímat a vy máte možnost poskytnout rozhovor, pan redaktor či paní redaktorka vůbec netuší, že vy už jste několik takových imaginárních rozhovorů absolvovala. Většinou to bylo doma, kdy jste otevřela časopis, a v něm byl rozhovor s některou z vašich kolegyní. Na otázky jí položené jste odpovídala také...nechcete být neskromná, ale máte dojem, že o něco více fundovaněji, sofistikovaněji, intelektuálněji...Samozřejmě.

Problém nastává, když vámi v duchu připravené odpovědi, do časopisu Dům a zahrada příliš nepasují.

4. Procenta úspěšnosti
Ženy sice nemají orientační smysl a herečky tuplem ne, ale co se týče zorientování se v prostoru, kde se koná konkurz na roli, jsme naprosto nedostižné. Během tří vteřin máme jasno, která s kolegyň tam sedí, v jakém je momentálně divadle (také samozřejmě víme, v jaké inscenaci je obsazena a co tam hraje, ale pokud na to přijde řeč, tváříme se, že tyhle věci nesledujeme, máme přece svým „rolí a projektů“ dost), také s kým daná slečna chodí, a zda ji tento stav přinese výhody či naopak. Po jedné minutě v místnosti máte obvykle spočítanou procentuální šanci uspět, po součtu všech aspektů, které se na tomto místě nachází.

Když se pak vítáte se svoji kamarádkou – herečkou, v hlavě se vám honí myšlenky tipu „ty zesvětlené vlasy ji strašně sluší (bod pro ni). Sakra. Ale hledají „jižanskou krásku“ (bod pro mě). Jupí. Ale vlasy se dají přebarvit za dvě hodiny (bod pro ní). Sakra“. V tu chvíli, kdy vstupujete do místnosti, kde se konkurz odehrává, máte na rozdíl od režiséra jasno. Vy to hrát nebudete, protože Běta chodí s Rudolfem, má zesvětlené vlasy, které se dají lehce přebarvit a narodila se ve znamení Raka (citlivá duše). Vy už tohle všechno víte, on ještě ne. Ani to, že vy byste se na tu roli, přesto všechno, hodila víc. Samozřejmě.

Lilian Fischerová
  • 2Diskuse

Najdete na Lidovky.cz