Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Úkolem aktivistů není nabízet řešení, ale poukazovat na problémy, tvrdí sociolog Císař

Lidé

  5:00
V českém protestním prostoru podle Ondřeje Císaře z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy převažují témata jako lidská práva či ochrana životního prostředí. Aktivisté podle jeho názoru nemusí nabízet řešení, jejich úkolem je na problémy poukazovat.

Ondřej Císař z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

ONDŘEJ CÍSAŘ (45)

■ Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a v Sociologickém ústavu Akademie věd.

■ Zaměřuje se na politickou mobilizaci, sociální hnutí a analýzu současných demokracií.

■ Je šéfredaktorem české části Sociologického časopisu.

■ Před prezidentskými volbami 2018 působil jako jeden z poradců neúspěšného kandidáta Michala Horáčka.

Lidovky.cz: Co všechno je vlastně aktivismus?
Aktivista je někdo, kdo věnuje svůj čas nebo jeho velkou část veřejné politické činnosti, a to z definice dělá třeba i politik. Čili tam spadá i celá politika tak, jak ji vnímáme – jako sféru lidí, kteří pracují v politických stranách, a všichni ti, které vidíme v médiích. Máme ale i celou řadu jiných aktivistů, kteří se do politiky nezapojují tímto způsobem.

Lidovky.cz: Je aktivismus mimo politické strany využívanější víc než dřív? Na jedné straně environmentální akce zelených, na druhé hlídky dělnické mládeže vyhlížející nelegální migranty. Stávají se takové akce alternativou ke klasické politice?
Nejsem si vědom dat, která by to dokládala. Není to tak, že by se politické strany najednou pustily do organizace mimostranických občanských aktivit. Různé protesty a další akce kolektivního jednání tradičně organizují spíše síly na okrajích politického spektra. Proti zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze organizovala protesty KSČM, jiné akce v 90. letech zase pořádali Sládkovi republikáni.

Mluvčí Rebelie proti vyhynutí: Chceme, aby se lidé ochotně nechali zatknout. Kdybych nic nedělala, zrazuji dceru

Lidovky.cz: Jaký je vlastně vztah politických stran a aktivismu?
Máme za sebou zajímavý výzkum, z nějž vyplývá, že v Česku se zhruba do roku 2010 protesty zaměřovaly na jiná témata než ta, která rozhodovala volby a dělila společnost. Do roku 2013 se dá říci, že volby se hrály přes ekonomická témata, fungovalo klasické dělení na pravici a levici, které se střetávaly nad tématy jako důchody a daně. Protestní události naproti tomu stály na sociálně-kulturních tématech. Od životního prostředí přes lidská práva až po národní identitu a náboženství.

Zajímavé je v tomto směru porovnání s Maďarskem, kde to bylo přesně naopak. „Velká“ politika řešila sociálně-kulturní témata, třeba národní identitu, zatímco protesty cílily na ekonomické otázky. Dá se z toho učinit závěr, že témata, která hlavní politický proud příliš neřeší, se dostávají na pole protestní politiky.

Podporovatelka Rebelie proti vyhynutí.
Tři symboličtí oběšenci se 30. července 2019 objevili na brněnském náměstí...

Lidovky.cz: Liší se nějak činnosti aktivistů podle toho, zda stojí vpravo, či vlevo?
Existuje hypotéza, podle které sílí levicové protesty, když je u vlády levice. Pravicové vlády naopak protestní projevy tlumí, jelikož pravice chápe většinou jako hlavní politickou arénu tu stranickou.

Lidovky.cz: Aktivismus u nás tedy do mainstreamové politiky výrazněji neproniká?
Určitě ne, momentálně řešíme spíše opačný problém. Hlavní politický proud totiž neurčuje propojení s občany, nýbrž s velkým kapitálem. Nejsilnější stranu vede jeden z nejbohatších lidí v zemi a je založena na silné loajalitě k jejímu zakladateli. Fungování hnutí ANO skutečně připomíná firmu.

Lidovky.cz: Dá se říct, který typ aktivismu je v Česku nejčastější?Vrátím se k našemu výzkumu. Podle něj u nás v protestní sféře dominují témata jako lidská práva či ochrana životního prostředí. Neznamená to ale, že se tu akce řešící ekonomické problémy nepořádají. Ostatně největší protestní akce, když si odmyslíme poslední tři měsíce, dělaly tradičně odbory právě kvůli ekonomickým otázkám.

Nejčastěji však vidíme akce tzv. nových sociálních hnutí, například environmentálních skupin. Dějí se s větší frekvencí, ale účastní se jich zpravidla maximálně pár stovek lidí.

Našemu ekosystému hrozí kolaps. Rebelie proti vyhynutí upořádala protesty napříč Evropou

Lidovky.cz: Environmentální témata jsou na vzestupu u nás i ve světě, třeba zelení aktivisté z hnutí Extinction Rebellion. Je jejich činnost politická? Sami to tak necítí.
Téměř vše je politická činnost. Když se environmentální skupiny snaží prosadit názor, že nejdůležitější je ochrana životního prostředí, chtějí změnit priority společnosti. To je výsostně politické rozhodnutí. Jestli se budou, či nebudou stavět jaderné elektrárny – zase politické rozhodnutí. Odborníci vám řeknou, zda ta či ona technologie je bezpečnější, ale zda ji chceme postavit, je politická preference. Zkrátka to, co říkají zelení aktivisté, je stejně politické jako to, co říká třeba premiér.

Environmentální aktivisté z hnutí Extinction Rebellion blízko londýnského...

Lidovky.cz: Jaké jsou tu stereotypy o aktivistech?
Většinou si představíte lidi ve svetru, kteří jsou ochotni přijít na demonstraci, vytáhnout transparent a něco křičet. Popřípadě psát na Facebook. Stejně tak je však aktivistou třeba Roman Joch, který už pětadvacet let píše provokativní, ultrakonzervativní články. V těch přesvědčuje čtenáře, že společenská norma je založena na tradicích. To není expertiza, ale politický postoj.

Nálepka „politický aktivismus“ je u nás problematická. Dělali jsme průzkum asi 220 aktivistických organizací. Téměř žádná z nich se nepovažuje za politickou, jelikož není spojená s žádnou stranou. To ale neznamená, že není politická.

Lidovky.cz: Zástupci Extinction Rebellion v Česku se vnímají jako nepolitičtí, jelikož nenabízejí žádné řešení, to chtějí nechat na odbornících.
Odborníci už udělali maximum, problém změny klimatu popsali do puntíku. Teď už to chce společenskou reakci, kterou ale asi nepovede žádný klimatolog nebo sociolog. Nakonec to povede k politickému rozhodnutí. Když u nás začínaly páteční studentské stávky za klima, dostávali studenti od části veřejnosti školení, že se mají nejdřív dovzdělat a pak přijít s nějakým jasným řešením. Oni ale, stejně jako Rebelové, chtějí jen říct, že ten problém tady podle odborníků je a má se řešit.

Lidovky.cz: Není to alibismus?
Podle mě není. Myslím, že je nefér podobné organizace peskovat za to, že nepřicházejí s řešením tak komplexního problému, jako je klimatická změna. Používám pro to srovnání s listopadem 1989. Pokud byste se tehdejších protestujících studentů zeptal, jak má vypadat společnost po revoluci, neřeknou vám buď nic, nebo řeknou jen „jako na Západě“. Ale byl tím pádem jejich protest méně legitimní? Podle mě ne.

Cílem protestů často není přijít s nějakým nekontroverzním řešením, ale spíše zajistit, aby se o problému vůbec mluvilo. Je přece dobře, že se rozhodnutí nepřijímají přímo na plném Václavském náměstí, ale že řešení vzniká až později formou kompromisů během demokratického procesu.

Aktivisté před budovou ministerstva životního prostředí.

Lidovky.cz: Rebelové i zástupci českých Identitářů, kteří bývají považováni za extrémní pravici, vnímají svou činnost jako výsostně demokratickou. Oprávněně?
Obě skupiny využívají ústavou garantovaná občanská práva, která jsou nedílnou součástí demokratického zřízení. Mají pravdu v tom, že využívají možností, které jim dávají demokratické instituce. Ty také stanovují mantinely, za nimiž se z politického vyjádření stává násilí proti někomu. Strategie občanské neposlušnosti se tam ale nezahrnuje – například snaha zablokovat ulici, omezit zasedání zastupitelstva. To je nenásilná přímá akce. Omezíte, podobně jako při stávce, fungování společnosti. Když nerespektujete nějaký zákon nebo pravidlo, přitáhnete pozornost médií a zároveň ukážete, že vám to stojí za to, abyste se nechali zatknout. Zatímco občanská neposlušnost může veřejnost oslovit, násilným přístupem širší veřejnost určitě nezískáte.

Lidovky.cz: Lze říct, že aktivismus přitahuje spíše mladé lidi?
V průměru to tak bude, aktivismus mimo politické strany je doménou mladších generací. Platí to určitě v případě vyjadřování politických postojů na internetu, platí to také v případě demonstrací, i když třeba zrovna ty odborové se vymykají.

Lidovky.cz: Je to proto, že nedůvěřují klasické politické aréně?
To je jedna z hypotéz. Odborníci ze Západu na toto téma diskutují už dlouho. Mladí nechodí volit, nechtějí vstupovat do stran. Někteří experti z toho vyvozují varování pro budoucí fungování demokracie. Jiní ale poukázali na to, že mladí jsou aktivní, jen v jiných, alternativních formách. Mluví tak spíše o transformaci demokracie než její krizi.

‚Jsme poslední generace?‘ Rebelie proti vyhynutí protestuje u letiště Heathrow, policie od pondělí zadržela 500 lidí

Lidovky.cz: Jak se mění přístup mládeže k demokracii?
Vede se debata o tom, jak mladí demokracii podporují. Data ze západní Evropy a Spojených států ukazují, že mladší ročníky, typově takzvaní mileniálové, jsou mnohem náchylnější k podpoře nedemokratických zřízení než jejich rodiče. Dovedou si představit lepší zřízení než demokratické. Ale neznamená to, že přejdou k akci a skutečně nastolí nedemokratický režim. V české společnosti se tento trend dle našich dat ale neprojevuje.

Ekologičtí aktivisté demonstrovali před elektrárnou Chvaletice na Pardubicku proti prodloužení jejího provozu.

Ekologičtí aktivisté.

Lidovky.cz: Co říkáte na argument, že pokud chtějí aktivisté skutečně něco měnit, mají založit stranu a nabídnout svou vizi celé společnosti?
Nic takového dělat nemusí. Skrze aktivismus jen signalizují existenci problému. A vůbec na něj přece nemusí upozorňovat pouze náročnou činností, jako je udržování funkční politické strany. Demokracie není založená jen na nich. Aktivistické akce jsou zbraní, kterou mají v demokratické společnosti i ti, kdo nemají k dispozici takové zdroje, které jsou k ustavení strany třeba.

Lidovky.cz: Převládá u nás pravicový, nebo levicový aktivismus?
Pro demokratické systémy tradičně platí, že aktivističtější jsou proudy označované za levicové. Spadají pod to odboráři, lidskoprávní aktivisté či ochránci životního prostředí. Akce s těmito tématy budou určitě frekventovanější než pravicové. V některých časových periodách se to ale může lišit. Migrační krize například vyprovokovala reakce na pravici i levici.

Lidovky.cz: Má u nás aktivismus tradici?
Neměli jsme tu tak silný odkaz roku 1968 jako na Západě, vnímali jsme to jinak. Třeba environmentální organizace sem přicházely jako malé nebo se zaměřovaly na méně kontroverzní otázky. Lidskoprávní aktivisté navazovali na předrevoluční tradici, ta ale nebyla vůbec masová. Nic jako Solidaritu v Polsku jsme tu neměli. Chartu 77 tu podepsalo okolo dvou tisíc lidí.

„Zachraňte naši planetu“ nebo „Zajímá vás budoucnost vašich dětí?“. Londýnské ulice popsali aktivisté různými nápisy.

Lidovky.cz: Zmínil jste, že aktivismus vyvíjejí lidé i na sítích. Jakou roli hrají? Mohou se třeba aktivisté lépe organizovat?
Data ukazují, že asi 10 procent lidí sdílí na sociálních sítích příspěvky s politickým obsahem. Zprvu se počítalo s tím, že internet umožní aktivním lidem oslovovat účinně další. To se ale neukazuje, sociální sítě jako nový nástroj pro mobilizaci lidí moc dobře nefungují. Oslovujete tak totiž primárně lidi, které už na své straně máte, nikoliv ty vně vaší názorové skupiny. Pomáhá ale naopak výrazně při koordinaci aktivistů. Lépe se třeba sbírají podpisy pod různé petice, píšou se otevřené dopisy, snáze se domlouvají srazy. Být v online kontaktu s někým hodně vzdáleným může být velmi důležité.

Lidovky.cz: Nerodí se tím i zcela jiný přístup k aktivismu?
Někteří odborníci říkají, že se na sociálních sítích skutečně mění forma, jakou se lidé zapojují. Už není nutná kolektivní identita nebo stabilní vnitřní struktura. Jednoduše se jednotlivci napojí skrze sítě, což znamená, že se sice lépe koordinují, ale méně spolu sdílejí. Stěžejní však zůstává otázka, zda dokážou aktivisté rekrutovat na sítích nové lidi. Ukazuje se, že spíše ne.

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!