Pondělí 24. února 2020svátek má Matěj 2 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Lidé

Vlk na zvěř nestačí, musíme ji střílet, říká myslivecký předseda Janota

Myslivci jsou ve složité situaci. „Společnost na nás kouká přes prsty,“ říká... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Myslivci jsou ve složité situaci. „Společnost na nás kouká přes prsty,“ říká... | foto: Dan MaternaMAFRA

Být myslivcem je koníček, který stojí jednotlivce až desetitisíce korun ročně. Zároveň podle mysliveckého předsedy Jiřího Janoty platí, že společnost myslivce potřebuje.

LN: Jak to, že v mysliveckém revíru, který pomyslně zabírá celé Česko, řádí příliš mnoho zvěře?
Neřekl bych, že řádí, ale vzhledem ke kůrovcové kalamitě a následnému zalesňování mohou místně zvýšené stavy zvěře působit škody v lesním hospodářství. Snažíme se apelovat nejen na naše členy, ale na všechny myslivce, aby se stavy zvěře snažili držet v únosné míře.

LN: Používáte slovo mohou, ale už pár let se mluví o tom, že zvěř je přemnožená a škody působí. To se přece děje, ne?
Lokálně skutečně zvýšené stavy zvěře jsou a škody působí, ale celoplošný problém to není. Není to také důvod, aby stát rozhodoval, kolik a jaké zvěře budou vlastníci mít na svém pozemku, tak jak se to bez jakékoliv diskuse schválilo s poslední novelou zákona. O všem by měli rozhodovat úředníci od stolu. Ale ne na všech obcích s rozšířenou působností jsou odborně vzdělaní lidé v myslivosti a to nám vadí. Pro posouzení stavu lesů se mají vytvářet odborné posudky, ovšem bez toho, aby se vědělo, kdo je bude dělat a kolik to bude stát. Podle mnohých mohou za škody v lesích myslivci. To jednoznačně odmítám.

LN: Kdo za ně tedy může?
Vlastníci pozemků mají právo podepisovat sčítání zvěře a podílet se tak na rozhodování, kolik bude v honitbě kusů. Mají právo se vyjadřovat k plánům lovu a kdykoliv do nich zasáhnout, podat podnět, že se má lovit víc. Bohužel to skoro nikdy nedělají. Jsem proto rád, že jsme se dohodli s panem ministrem na novele, která bude vytvářet větší tlak na vlastníky, aby se zajímali o to, co se v honitbách děje.

LN: To je podle vás krok správným směrem?
Určitě, už proto, abychom utnuli výkřiky o tom, že škody, které způsobí zvěř, dosahují sedmi miliard korun ročně. Naproti tomu Lesy ČR, které jsou hlavním vlastníkem, uvádí, že na jejich majetku jsou škody mezi dvaceti a třiceti miliony korun ročně. To by znamenalo, že v celé republice pravděpodobně nepřesahují padesát milionů.

LN: Kolik je to podle vás?
Realita bude někde mezi. Nelze vzít přímé škody, k nim přičíst virtuální budoucí škodu – ušlý zisk – a všechna myslitelná opatření, která mají škodám bránit, a přijít s výsledkem. Nevládní organizace, které mluví o sedmi miliardách, do škod zahrnují s nadsázkou i vzduch, který zvěř dýchá. Pro srovnání musím říct, že ochrana přírody dnes také vykazuje pouze přímé škody páchané zvláště chráněnými živočichy bez souvisejících nákladů, jako jsou například ochranná opatření, dotace na pastevecké psy a podobně. Je proto potřeba jasně definovat, jak se mají škody vypočítávat a co v nich má být zahrnuto, abychom se vzájemně neklamali.

LN: Jaký je na přemnoženou zvěř nejlepší lék podle mysliveckého předsedy?
To kdybych věděl.

LN: Takže na to není jednoduchý recept, který by řekl: prostě víc střílejte?
Střílet víc se určitě musí. Někdo mluví o tom, že vlci a další velké šelmy jsou schopny stavy zvěře zredukovat. Musím k tomu dodat, že ano, v malé míře s tím pomáhají, zvláště pak co se týče spárkaté zvěře, ale samotné šelmy to nezachrání. Vždy tady budou muset být i myslivci. Ti jsou ale ve složité situaci, společnost na ně kouká přes prsty. Jedna část veřejnosti nám spílá, že jsme zabijáci zvěře, druhá, že zvěř nestřílíme, a proto způsobuje škody. Myslivost musí být především činnost prováděná v souladu s přírodními procesy.

LN: Čím to, že se s ostatními zainteresovanými stranami nemůžete shodnout na tom, kolik zvěře má ve skutečnosti v lesích být?
Dnes jsou v honitbách stanoveny minimální a normované stavy a podle zákona by měl být počet zvěře mezi těmito dvěma hranicemi. Normovaný stav by se měl nyní zrušit, minimální by měl vycházet z dohody mezi držitelem honitby, tedy vlastníkem, a jejím uživatelem, tedy myslivcem. Odpovědnost by se ale měla přenést na držitele, který by si měl říct, zda je potřeba střílet víc, nebo méně. Teprve v případě rozporu vstoupí do hry státní správa, která může nařídit zvýšený odstřel.

I v novele se počítá s posudky, zároveň je ale řečeno, že mají vycházet z podkladů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů, který co pět let monitoruje stav ekosystémů v honitbách. Podle toho se pak budou upravovat i stavy zvěře. I kdyby se od normování neustoupilo, určitě by stálo za to, aby došlo k novému stanovení normovaných stavů zvěře ve všech honitbách.

LN: Proč?
Je jiná doba. Ustoupili jsme od živočišné výroby a pěstujeme čím dál víc produkčních plodin, ať už jde o kukuřici, nebo obilí. To zvěři vyhovuje. Sami pro zvěř vytváříme ideální prostředí. Někde by díky tomu měly být normované stavy mnohem vyšší. Spárkatá zvěř v honitbách se normuje pouze na lesní prostředí, není počítáno s nárůstem úživnosti (přirozené potravy – pozn. red.) na polích a ostatních plochách.

Současný zákon má ale ještě jeden problém. Pokud má myslivec v honitbě víc zvěře než mezi minimálním a normovaným stavem a nahlásí to, státní správa mu udělí pokutu. Je to paradoxní situace. Myslivecký hospodář chce nesprávnou situaci řešit, přizná zvýšené stavy, ale doplatí na to. Řada uživatelů honiteb tak logicky vykazuje, že je všechno v pořádku, a tudíž nedochází k potřebnému snižování stavů zvěře.

LN: Na kolik je dnes lukrativní být myslivcem?
Myslivost je koníček a jako každý koníček s sebou nese náklady, těžko se tedy dá mluvit o lukrativitě. Za honitbu se leckdy platí statisícové nájemné. Další statisíce zaplatíte za její provoz, tedy krmení, budování mysliveckých zařízení a dalších věcí. Když připočítáte hodiny, které myslivci v lese stráví na úpravě prostředí, vytváření ochranných opatření, pořízení veškerého vybavení, jsou to na honitbu až statisíce ročně, na jednotlivce tisíce až desetitisíce. To všechno myslivci dotují ze svého. Proti tomu jdou samozřejmě příjmy za poplatkové lovy, trofeje, případně zvěřinu, ale to je částka, která nikdy nedosáhne nákladů. Každý myslivec na myslivost doplácí. Zároveň ale platí, že společnost myslivce potřebuje.

LN: V čem jsou myslivci pro společnost nejpřínosnější?
Nebýt myslivců, nezastavil by se u nás například africký mor prasat. Ten samozřejmě zlikviduje divoká prasata. Hlavním problémem ovšem je, že v případě rozšíření afrického moru prasat by se musely vybít všechny velkochovy prasat domácích. To by společnost stálo miliardy.

Zásluha myslivců je také v tom, že redukují i takovou zvěř, která se nedá zužitkovat. Především zvěř škodlivou myslivosti, lišky nebo kuny a další druhy. Současná doba přináší mnoho paradoxů. Stát chránil kormorány, přičemž jejich ochrana způsobila, že máme řeky téměř bez ryb. Myslivci upozorňovali, že k takové situaci dojde, přestože kormorán pro myslivce v podstatě není problémem – vadí spíše rybářům. Přesto jsou myslivci jediní, kdo tento problém může vyřešit, a tak se společnost po našem řešení ptá. Nás, ne ochranářů.

LN: Chápu, ochranáři přece nestřílí...
Máme obavu, že v budoucnu bude to samé platit v případě dalších chráněných živočichů. Klasickým příkladem je bobr, u nějž platila striktní ochrana. Dnes už jsou oblasti, kde se kvůli ochraně hrází musí lovit. Ten samý problém bude s vlkem nebo vydrou. Jsou to živočichové, kteří se kvůli neomezené ochraně vymkli anebo jistě vymknou kontrole. Potom se myslivcům spílá, že je nestřílíme. Ale naše argumenty, že je potřeba tyto zvláště chráněné živočichy regulovat, nikdo neposlouchal.

LN: Snaha je ale přece ze strany Agentury ochrany přírody a krajiny, jež připravuje pro tyto živočichy programy péče. Ty by měly najít kompromis mezi tím, že jsou chránění, a tím, že způsobují škody. To nestačí?
Ano, ale třeba program péče o vlka pořád není schválen. Vlk přitom začíná být velkým problémem. Mně jako myslivci vlk nevadí. Je to jeden z regulátorů spárkaté zvěře, který v určitých oblastech určitě do republiky patří. Ale není možné, aby byl v celé republice, a není možné, aby nám odpovědné instituce neřekly, kolik republika unese vlků.

LN: O tom čísle se momentálně vede diskuse, ale jak sám říkáte, je těžké najít shodu mezi různými organizacemi. Nikdo nechce ustoupit, a tak se vede nekonečná debata.
Ano a myslím, že se ještě dlouho povede.

LN: Co tedy navrhujete vy? Sejmout z těchto živočichů ochranu a začít je lovit?
Je potřeba, aby odpovědné instituce řekly, jaký je přijatelný stav zvláště chráněných druhů živočichů v ČR, stejně jako to každý myslivecký spolek dělá pro svou honitbu u zvěře. Aby řekly, co dělat s živočichy, jejichž stavy tento přijatelný počet překročí, jakým způsobem budou jejich počty regulovány. Aby nedošlo ke stejné situaci jako s kormoránem.

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Folksam je na trhu od roku 1908 a patří k největším švédským pojišťovnám. Od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Filip Dolenský, profesionální hráč počítačových her | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

OTESTUJTE: Vyzkoušejte s námi kosmetiku od Nivea Baby
OTESTUJTE: Vyzkoušejte s námi kosmetiku od Nivea Baby

Máme pro vás další krásné dárky. Kosmetiku Nivea Baby, která je velmi šetrná i k té nejjemnější dětské pokožce, otestuje dvacet z vás. Chcete ji také vyzkoušet?