Česká armáda stáhne do konce června poslední vojáky z Afghánistánu. V zemi zůstává dvanáctičlenná jednotka |
Nejprve, proč vlastně naši vojáci odcházejí. Jde o reakci na odchod ostatních spojenců, zejména Američanů. Ti nesli největší tíži mise, která pomáhala tamní vládě v boji proti povstalcům, a po jejich odchodu nemá nikdo prostředky ani vůli je nahradit. Američané totiž usoudili, že už jim válčení v Afghánistánu nestojí za to, a americký prezident rozhodl, že poslední voják Spojených států opustí zemi do letošního 11. září. Samozřejmě, bude tu pár výjimek, ale už nepůjde o misi, kde by byla třeba masová spolupráce spojenců z NATO včetně Česka.
Metnar a Zeman kritizují stažení vojsk NATO z Afghánistánu. Bylo prý nešťastně načasované |
Výsledek na první pohled nevypadá nic moc. Radikální islamistické hnutí Taliban, které hostilo v Afghánistánu teroristy z organizace al-Káida, původce útoků 11. září 2001 v USA, není poraženo. Američané s ním dokonce jednají o trvalém míru, ale jednání se táhnou a zdá se, že je Taliban úmyslně prodlužuje. Aby mezitím dobyl co nejvíc afghánských provincií, což se výborně daří, a nakonec po odchodu Američanů chce dobýt celou zemi. Na druhou stranu, al-Káida je, zdá se, z Afghánistánu vymýcena a země je na tom výrazně ekonomicky lépe, než by byla pod vládou Talibanu. Stejně tak se zlepšila hygiena a díky lepší lékařské péči se výrazně snížila dětská a kojenecká úmrtnost a zvýšil věk dožití. Byť ne nijak hluboko, v zemi přece jen zakořenila demokracie, rozšířilo se vzdělání a bude těžké tohle dědictví zcela zrušit. Svůj podíl na tom mají i čeští vojáci a civilní experti.
Přesto se v Afghánistánu nepodařilo vybudovat funkční stát a zajistit Afgháncům a Afghánkám stálou bezpečnost a individuální svobody, které jim Západ sliboval. Celková bilance je tak spíše plichta a celou akci je tak možno označit slovy Václava Klause za nevítězství.
